Devět bran do židovské kultury otevřelo čtení

Praha - V pořadí už 11. ročník mezinárodního festivalu česko-německo-židovské kultury Devět bran zahájilo v pondělí vpodvečer v pražském Knihkupectví Řehoře Samsy literární čtení. Bylo věnováno knize významného představitele současné rumunské židovské kultury spisovatele Normana Maney Chuligánův návrat a zúčastnil se ho překladatel Jiří Našinec.

Pražská část programu nabídne do 27. června i hudbu, divadlo, výstavy, přednášky a semináře. Jak bylo ze zahajovacího pořadu patrné, hlavním tématem letošního ročníku je rumunská židovská kultura. V dalších dvou letech se má tato přehlídka podle ředitele Pavla Chalupy zaměřit na francouzskou a španělskou židovskou kulturu. Více informací naleznou zájemci zde.

Hvězdami hudební části přehlídky budou jazzový multiinstrumentalista Harry Tavitian a také Státní židovské divadlo z Bukurešti, které uvede v Divadle pod Palmovkou nejprve muzikálovou komedii světově proslulého dramatika Šoloma Alejchema Svatba s rozvodem a pak dílo dramatika Jacoba Gordina Dynastie Efrosů. To popisuje život židovské rodiny v malém polském městě kolem roku 1900.

Do programu přispějí také liberecké Divadlo F. X. Šaldy a pražské Divadlo Sklep. Liberečtí přivezou inscenaci s názvem Dnes večer Lola Blau, za niž získala Markéta Tallerová cenu Thálie, pražský kolektiv uvede představení s názvem Piš, Kafko, piš. Divadelní spolek Ty-já-tr uvede v divadélku Radar Birinského Raskolnikova.

Pozoruhodnou akcí bude v sobotu 26. června galakoncert ve Valštejnské zahradě, na kterém se se skupinou Boro Balkan Band představí zpěvačka Kateryna Kolcová, vystoupí slovenská skupina Diabolské housle a také švédský Klezmer Band. Organizátoři počítají i s projekcí filmového dokumentu Zaplaťpánbůh za fotbal o fotbalových soutěžích a fotbalistech v terezínském ghettu v letech 1943 a 1944 a snímku z dob železné opony Cold Waves rumunského režiséra Alexandrua Solomona.

Podle ředitele Pavla Chalupy se základní myšlenka festivalu Devět bran už jedenáct let nemění - prezentovat české společnosti židovskou kulturu jako kulturu stále živou a inspirující. Na všechny akce je vstup zdarma.

Letos má přehlídka na kontě už jarní prolog formou benefičních koncertů konaných v Brně a Praze a také své „ozvěny“ v zahraničí, konkrétně v Madridu a Bukurešti. Na podzim vyvrcholí filmovým festivalem v Lázních Luhačovice, multikulturním festivalem v Trutnově a přehlídkou Československé brány v Bratislavě.

  • Harry Tavitian zdroj: Reteaua Literatura http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1750/174965.jpg
  • Dnes večer Lola Blau zdroj: Divadlo F.X. Šalda v Liberci http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/18/1750/174967.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 12 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 13 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...