Děti úplňku a zoufalí rodiče. Drsný dokument vypráví o těžké formě autismu

Nahrávám video
168 hodin: Dokument Děti úplňku
Zdroj: ČT24

Probouzí se v nich síly, které neumějí ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají nebo proč má na jejich chování takový vliv Měsíc. O dětech s nejtěžší formou autismu a především o jejich rodičích, kteří každý den svádí boj s vyčerpáním a zoufalstvím, vypráví nový dokument režisérky Veroniky Stehlíkové Děti úplňku. Předpremiéru za účasti tvůrců a rodičů uvede Česká televize v pondělí 24. dubna večer v pražském kině Bio Oko. ČT2 film odvysílá v úterý 2. května ve 21:00.

„Většina filmů o autismu představuje jeho podobu, která nám připadá něčím fascinující a přitažlivá. Ukazuje lidi vybavené zvláštní vnímavostí a neobvyklými schopnostmi hraničícími s genialitou. Vykresluje intenzivní vnitřní svět, který se řídí trochu jinými zákony než ten náš, ale jeví se nám především záhadný a vzrušující,“ říká autor námětu Petr Třešňák. Nový snímek ukazuje, že realita se od většiny filmů radikálně odlišuje.

„Česko nenabízí těmto dětem žádnou důstojnou budoucnost“

Novinář Petr Třešňák přitáhl k problematice péče o autistické děti pozornost, když publikoval článek Děti úplňku, který sepsal také na základě vlastních zkušeností s dcerou Dorotkou. Za článek získal cenu Psychiatrické společnosti pro rok 2014. Ocenění se uděluje za text či dokument, který představuje významný příspěvek k porozumění duševní nemoci. 

„Poté, co naše Dorotka přestala spát, celé dny si ubližovala a nakonec skončila v šesti letech hospitalizovaná v dětské psychiatrické léčebně, jsme si uvědomili, že to nemusíme sami dlouho zvládnout. Brzy jsme zjistili, že Česko nenabízí takto postiženým dětem žádnou důstojnou budoucnost,“ uzavírá Petr Třešňák, který se svou ženou Petrou a dalšími rodiči inicioval jak vznik dokumentu, tak další aktivity za zkvalitnění sociálních služeb.

„Spolupráce na projektech, jakým je film Děti úplňku, je pro mě tím, kvůli čemu věřím, že má moje práce smysl. Snad konkrétní příběhy, na nichž ukážeme, co obnáší nízkofunkční autismus, alespoň trochu pomohou v hledání řešení, jak zlepšit situaci rodin s dětmi s takto závažnou diagnózou,“ říká kreativní producentka filmu Alena Müllerová.

„Jak říká v závěru filmu Petra Třešňáková: I zvířecí smečka se v některých případech dokáže semknout a postarat o postiženého jedince. Kéž bychom to dokázali i my,“ dodává Alena Müllerová.

Život v kleci

Dokument Děti úplňku ukazuje každodenní život čtyř rodin s různě starými dětmi. Adéla nemluví, je neustále v pohybu, hází vším, co jí přijde do ruky, bije se rukama do obličeje. Matka dospělé Marcely posté za den vyndává oblečení naházené pod postelí a uklízí rozsypanou mouku v kuchyni.

Další rodině usnadňuje život klec, ve které jejich čtyřiadvacetiletý syn tráví většinu svého života. Mimo ni totiž útočí lidem na obličej, mlátí je pěstmi, snaží se vypíchnout oči. Dorotka propadá záchvatům zoufalého sebepoškozování, při kterých ji neudrží ani tři dospělí lidé.

Až jednu třetinu všech lidí s autismem tvoří jedinci s problémovým typem chování, které je často spojeno s hyperaktivitou, sebepoškozováním nebo agresivním výpadům vůči svému okolí. Nejsilnější záchvaty přitom často přicházejí právě v době úplňku.

Diskuzi o problémech rodin s dětmi s nízkofunkčním autismem rozvířila v roce 2016 také tragédie zoufalé matky, která i s autistickým synem skočila pod vlak. Dokumentární snímek Děti úplňku otevírá osvětovou kampaň Hlavou zeď prorazíš za zlepšení kvality života lidí s poruchou autistického spektra a mentálním handicapem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Tanec na kostech mrtvých.“ Ruská kultura kryje v Mariupolu zločin okupantů

Tento týden jsou to čtyři roky od ruského bombardování divadla v Mariupolu, v němž se ukrývali ukrajinští civilisté. Útok nepřežily stovky lidí, přesný počet obětí zřejmě nikdy nebude znám. Okupanti důkazy svého zločinu zničili a na místě postavili nové divadlo, jehož okázalé – a pouze zdánlivé – otevření doprovázela prohlášení o „nezničitelné ruské kultuře“. Ukrajinci mluví o „tanci na kostech mrtvých“ a experti o důkazu, že ruská kultura je součástí okupační politiky.
20. 3. 2026

Video„Už bych rád zase něco řekl.“ Ondřej Ruml má nové album

Ondřej Ruml po patnácti letech vydává autorské album, kde se podílel na většině hudby a textů. „Nazrál ve mně čas, že už bych rád zase něco řekl, ale chtěl bych se věnovat do hloubky svým pocitům a vjemům,“ vysvětlil pro ČT24. Nahrávku s desítkou písní nazval Vždycky to tu bylo. „To je to, na čem se shodneme napříč generacemi, vyznáními a náboženstvími,“ vysvětlil. Název platí i pro to, jak Ruml vnímá nahrávání desek. „V dnešní době se říká, že alba se moc nevydávají, že se mají vydávat spíš singly, ale já si myslím, že album má ten hlavní smysl v tom, že to je jako kniha. Nějak začíná, pokračuje a končí. Zpěvák či interpret tím vydává pohled do svého světa,“ říká.
20. 3. 2026

Herce Vala Kilmera „hluboko z hrobu“ oživí AI

Herec Val Kilmer zemřel před téměř rokem, přesto se objeví v chystaném filmu As Deep as the Grave (Hluboké jako hrob). Umožní to generativní umělá inteligence. Podle agentury AP se jedná o jedno z dosud nejodvážnějších využití AI ve filmové tvorbě.
20. 3. 2026

V Lipsku začal knižní veletrh, za Česko čte Pilátová či Hlaučo

V německém Lipsku začal mezinárodní knižní veletrh, za Česko se na něm představí čtrnáct autorek a autorů. Od loňského podzimu probíhá v německy mluvících zemích Rok české kultury. Akce vyvrcholí na podzim největší knižní výstavou světa ve Frankfurtu nad Mohanem, kde bude Česko čestným hostem.
20. 3. 2026
Načítání...