Děti úplňku a zoufalí rodiče. Drsný dokument vypráví o těžké formě autismu

7 minut
168 hodin: Dokument Děti úplňku
Zdroj: ČT24

Probouzí se v nich síly, které neumějí ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají nebo proč má na jejich chování takový vliv Měsíc. O dětech s nejtěžší formou autismu a především o jejich rodičích, kteří každý den svádí boj s vyčerpáním a zoufalstvím, vypráví nový dokument režisérky Veroniky Stehlíkové Děti úplňku. Předpremiéru za účasti tvůrců a rodičů uvede Česká televize v pondělí 24. dubna večer v pražském kině Bio Oko. ČT2 film odvysílá v úterý 2. května ve 21:00.

„Většina filmů o autismu představuje jeho podobu, která nám připadá něčím fascinující a přitažlivá. Ukazuje lidi vybavené zvláštní vnímavostí a neobvyklými schopnostmi hraničícími s genialitou. Vykresluje intenzivní vnitřní svět, který se řídí trochu jinými zákony než ten náš, ale jeví se nám především záhadný a vzrušující,“ říká autor námětu Petr Třešňák. Nový snímek ukazuje, že realita se od většiny filmů radikálně odlišuje.

„Česko nenabízí těmto dětem žádnou důstojnou budoucnost“

Novinář Petr Třešňák přitáhl k problematice péče o autistické děti pozornost, když publikoval článek Děti úplňku, který sepsal také na základě vlastních zkušeností s dcerou Dorotkou. Za článek získal cenu Psychiatrické společnosti pro rok 2014. Ocenění se uděluje za text či dokument, který představuje významný příspěvek k porozumění duševní nemoci. 

„Poté, co naše Dorotka přestala spát, celé dny si ubližovala a nakonec skončila v šesti letech hospitalizovaná v dětské psychiatrické léčebně, jsme si uvědomili, že to nemusíme sami dlouho zvládnout. Brzy jsme zjistili, že Česko nenabízí takto postiženým dětem žádnou důstojnou budoucnost,“ uzavírá Petr Třešňák, který se svou ženou Petrou a dalšími rodiči inicioval jak vznik dokumentu, tak další aktivity za zkvalitnění sociálních služeb.

„Spolupráce na projektech, jakým je film Děti úplňku, je pro mě tím, kvůli čemu věřím, že má moje práce smysl. Snad konkrétní příběhy, na nichž ukážeme, co obnáší nízkofunkční autismus, alespoň trochu pomohou v hledání řešení, jak zlepšit situaci rodin s dětmi s takto závažnou diagnózou,“ říká kreativní producentka filmu Alena Müllerová.

„Jak říká v závěru filmu Petra Třešňáková: I zvířecí smečka se v některých případech dokáže semknout a postarat o postiženého jedince. Kéž bychom to dokázali i my,“ dodává Alena Müllerová.

Život v kleci

Dokument Děti úplňku ukazuje každodenní život čtyř rodin s různě starými dětmi. Adéla nemluví, je neustále v pohybu, hází vším, co jí přijde do ruky, bije se rukama do obličeje. Matka dospělé Marcely posté za den vyndává oblečení naházené pod postelí a uklízí rozsypanou mouku v kuchyni.

Další rodině usnadňuje život klec, ve které jejich čtyřiadvacetiletý syn tráví většinu svého života. Mimo ni totiž útočí lidem na obličej, mlátí je pěstmi, snaží se vypíchnout oči. Dorotka propadá záchvatům zoufalého sebepoškozování, při kterých ji neudrží ani tři dospělí lidé.

Až jednu třetinu všech lidí s autismem tvoří jedinci s problémovým typem chování, které je často spojeno s hyperaktivitou, sebepoškozováním nebo agresivním výpadům vůči svému okolí. Nejsilnější záchvaty přitom často přicházejí právě v době úplňku.

Diskuzi o problémech rodin s dětmi s nízkofunkčním autismem rozvířila v roce 2016 také tragédie zoufalé matky, která i s autistickým synem skočila pod vlak. Dokumentární snímek Děti úplňku otevírá osvětovou kampaň Hlavou zeď prorazíš za zlepšení kvality života lidí s poruchou autistického spektra a mentálním handicapem.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 11 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 15 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...