Děti úplňku a zoufalí rodiče. Drsný dokument vypráví o těžké formě autismu

168 hodin: Dokument Děti úplňku (zdroj: ČT24)

Probouzí se v nich síly, které neumějí ovládat. Nikdo neví, co vlastně prožívají nebo proč má na jejich chování takový vliv Měsíc. O dětech s nejtěžší formou autismu a především o jejich rodičích, kteří každý den svádí boj s vyčerpáním a zoufalstvím, vypráví nový dokument režisérky Veroniky Stehlíkové Děti úplňku. Předpremiéru za účasti tvůrců a rodičů uvede Česká televize v pondělí 24. dubna večer v pražském kině Bio Oko. ČT2 film odvysílá v úterý 2. května ve 21:00.

„Většina filmů o autismu představuje jeho podobu, která nám připadá něčím fascinující a přitažlivá. Ukazuje lidi vybavené zvláštní vnímavostí a neobvyklými schopnostmi hraničícími s genialitou. Vykresluje intenzivní vnitřní svět, který se řídí trochu jinými zákony než ten náš, ale jeví se nám především záhadný a vzrušující,“ říká autor námětu Petr Třešňák. Nový snímek ukazuje, že realita se od většiny filmů radikálně odlišuje.

„Česko nenabízí těmto dětem žádnou důstojnou budoucnost“

Novinář Petr Třešňák přitáhl k problematice péče o autistické děti pozornost, když publikoval článek Děti úplňku, který sepsal také na základě vlastních zkušeností s dcerou Dorotkou. Za článek získal cenu Psychiatrické společnosti pro rok 2014. Ocenění se uděluje za text či dokument, který představuje významný příspěvek k porozumění duševní nemoci. 

„Poté, co naše Dorotka přestala spát, celé dny si ubližovala a nakonec skončila v šesti letech hospitalizovaná v dětské psychiatrické léčebně, jsme si uvědomili, že to nemusíme sami dlouho zvládnout. Brzy jsme zjistili, že Česko nenabízí takto postiženým dětem žádnou důstojnou budoucnost,“ uzavírá Petr Třešňák, který se svou ženou Petrou a dalšími rodiči inicioval jak vznik dokumentu, tak další aktivity za zkvalitnění sociálních služeb.

„Spolupráce na projektech, jakým je film Děti úplňku, je pro mě tím, kvůli čemu věřím, že má moje práce smysl. Snad konkrétní příběhy, na nichž ukážeme, co obnáší nízkofunkční autismus, alespoň trochu pomohou v hledání řešení, jak zlepšit situaci rodin s dětmi s takto závažnou diagnózou,“ říká kreativní producentka filmu Alena Müllerová.

„Jak říká v závěru filmu Petra Třešňáková: I zvířecí smečka se v některých případech dokáže semknout a postarat o postiženého jedince. Kéž bychom to dokázali i my,“ dodává Alena Müllerová.

Život v kleci

Dokument Děti úplňku ukazuje každodenní život čtyř rodin s různě starými dětmi. Adéla nemluví, je neustále v pohybu, hází vším, co jí přijde do ruky, bije se rukama do obličeje. Matka dospělé Marcely posté za den vyndává oblečení naházené pod postelí a uklízí rozsypanou mouku v kuchyni.

Další rodině usnadňuje život klec, ve které jejich čtyřiadvacetiletý syn tráví většinu svého života. Mimo ni totiž útočí lidem na obličej, mlátí je pěstmi, snaží se vypíchnout oči. Dorotka propadá záchvatům zoufalého sebepoškozování, při kterých ji neudrží ani tři dospělí lidé.

Až jednu třetinu všech lidí s autismem tvoří jedinci s problémovým typem chování, které je často spojeno s hyperaktivitou, sebepoškozováním nebo agresivním výpadům vůči svému okolí. Nejsilnější záchvaty přitom často přicházejí právě v době úplňku.

Diskuzi o problémech rodin s dětmi s nízkofunkčním autismem rozvířila v roce 2016 také tragédie zoufalé matky, která i s autistickým synem skočila pod vlak. Dokumentární snímek Děti úplňku otevírá osvětovou kampaň Hlavou zeď prorazíš za zlepšení kvality života lidí s poruchou autistického spektra a mentálním handicapem.