Detektiv Dalgliesh přišel o práci. Zemřela P. D. Jamesová

Oxford - „Je těžké vytvořit dobrou detektivku, ale snadné napsat špatnou, a proto jich je tolik,“ tvrdila P. D. Jamesová, označovaná za nástupkyni Agathy Christie. Britská autorka kriminálních příběhů, v nichž záhady řeší anglicky noblesní superintendant Adam Dalgliesh, zemřela 27. listopadu ve věku 94 let.

Phyllis Dorothy Jamesová se narodila 3. srpna 1920 v Oxfordu. Studovala na dívčí střední škole v Cambridgi, v devatenácti letech se provdala za lékaře a narodily se jim dvě dcery. Psát začala v polovině 50. let, kdy pracovala, po večerech studovala a starala se o nemocného manžela. Po jeho smrti přijala místo v kriminální sekci ministerstva vnitra, kde vydržela až do roku 1979. Teprve pak se začala věnovat psaní naplno. Zkušenosti z práce státního úředníka prý ve svých příbězích bohatě využila.

Gentleman Dalgliesh

P. D. Jamesová prý vždycky věřila, že může zůstat u psaní detektivních příběhů, a přitom být „seriózní spisovatelkou“. Většina jejích detektivních románů se dočkala velkého mezinárodního úspěchu, přeloženy byly do řady jazyků, včetně češtiny. Minimálně stejný ohlas zaznamenal také její hlavní hrdina Adam Dalgliesh, který se postupně propracoval mezi „nejslavnější světové detektivy“.

Bezchybného superintendanta Dalglieshe uvedla Jamesová na scénu hned v první knize Zahalte jí tvář. Do jeho postavy prý vložila všechny vlastnosti dokonalého gentlemana a vykreslila ho jako mírně rezervovaného, inteligentního, vzdělaného a velmi pohledného muže, který je navíc básníkem.

Roy Marsden (Adam Dalgliesh) v britském seriálu Záhady Slavičího domu (1983), natočeném podle detektivního románu P. D. Jamesové
Zdroj: ČT24/ČT

Většina detektivek s Dalglieshem se objevila i na televizní obrazovce, kde jeho postavu ještě více zpopularizoval anglický herec Roy Marsden. Někteří prý ale zdrženlivého detektiva považovali za obyčejného „suchara“. Autorka také svěřila dva případy do rukou ženské hrdinky Cordelie Grayové.

Mrtvola v úhledném salonku

Už zmíněný první román Zahalte jí tvář vyšel Jamesové v roce 1962. K dalším jejím známým detektivkám patří Rubáš pro slavíka (1971), Smrt kriminalisty (1977) či Plány a touhy (1989). Svou poslední detektivku s Dalglieshem Soukromá pacientka (2008) Jamesová vydala v 88 letech. Její poslední knihou byl detektivní román Smrt přichází do Pemberley, inspirovaný románem Pýcha a předsudek

V knihách Jamesové se vše točí kolem zločinu spáchaného v uzavřeném okruhu lidí. Autorka navíc ráda čtenářům svou oběť představí, vrah tak zaútočí třeba až ve třetině příběhu. Pro Jamesovou, která na každé knize pracovala dva až tři roky, bylo vždy rozhodující místo, kde se bude nový příběh odehrávat.

„Téma pak již přichází s místem,“ podotýkala autorka. Jedna mrtvola v úhledném přijímacím salonku má podle ní v sobě daleko větší hororový potenciál než několik mrtvol na ulici. Ve svých příbězích Jamesová také často řeší otázky spravedlnosti, pochybnosti o vině či přiměřenosti trestu. 

Baronka Jamesová nepsala jen detektivky

Kromě detektivek napsala ještě další čtyři knihy, z nichž nejznámější je vědecko-fantastický román Potomci lidí (1992), jenž se stal předlohou stejnojmenného filmu s Clivem Owenem a Julianne Moorovou v hlavních rolích. K 80. narozeninám si autorka nadělila svůj životopis, který v češtině vyšel pod názvem Život nejsou jen vraždy (2000).

P. D. Jamesová byla nositelkou řady cen a vyznamenání. V roce 1991 byla za své dílo povýšena do šlechtického stavu a stala se doživotní členkou horní komory britského parlamentu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 6 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...