Dějiny sebevědomí psalo na osm set československých osobností

2 minuty
Dějiny sebevědomí shrnuje pentalogie
Zdroj: ČT24

Proslulé i zapomenuté osobnosti českých a slovenských dějin představuje rozsáhlý knižní projekt Dějiny sebevědomí. V pěti svazcích shrnuje příběhy králů, vojevůdců, umělců i vědců narozených mezi lety 827 až 1972. Prostor je věnován také československým firmám a fenoménům.

„Chyběla podobná ucelenější literatura,“ domnívá se autor projektu a režisér Peter Kršák. Přípravné práce trvaly déle než patnáct let. „Publikace má charakter malých literárních příběhů, není jen sumářem suchých faktografických hesel. Často si myslíme, že člověk, který je příslušníkem malého národa, má minimální šance se prosadit ve světě. Osudy lidí, o kterých píšeme v naší knize, dokazují opak,“ nepochybuje Kršák.

Celkem projekt představí bezmála osm stovek českých a slovenských rodáků. Na publikaci se podílelo 77 autorů – historiků, spisovatelů, filozofů, novinářů a mnoho dalších odborníků. K distribuci jsou v tuto chvíli připraveny první dva svazky z celkem pěti.

Věrozvěsti, obrozenci i ventilový král

V prvním svazku čtenáři najdou osobnosti narozené mezi lety 827 až 1899 včetně věrozvěstů Cyrila a Metoděje, českého a římsko-německého krále Karla IV., slovenských i českých obrozenců nebo secesního malíře Alfonse Muchy.

Druhý díl se zabývá osobnostmi narozenými od roku 1900 až do roku 1927. Vedle olympijských vítězů Dany a Emila Zátopkových, cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky nebo podnikatele Tomáše Bati se lidé dozvědí i o méně známých, ale podle autorů neméně zajímavých postavách českého a slovenského dědictví.

Dějiny sebevědomí například přiblíží příběh „ventilového krále“ Karla Velana, jehož firma s pobočkami po celém světě dodává součástky do ponorek, letadlových lodí nebo raketoplánů. „Patří mezi stovku nejznámějších Kanaďanů, ale v jeho rodné zemi se o něm téměř nic neví,“ uvedli vydavatelé o Velanovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

V encyklopedii se píše i o astronomu Zdeňku Kopalovi, jenž byl pověřen podrobným zmapováním Měsíce před prvním přistáním amerických astronautů. Autoři připomínají i osud Slováka Deža Hoffmana, dvorního fotografa legendární anglické kapely Beatles.

Zbývající tři svazky čekají ještě na redakční úpravy a tisk. Třetí publikace zahrnuje osobnosti narozené v letech 1928 až 1972; čtvrtý díl se věnuje československým průmyslovým odvětvím, firmám a institucím a pátý díl pojednává o československých fenoménech, hmotném i nehmotném dědictví. Celá pentalogie by měla být dostupná v následujících třech letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Karel Šíp slaví osmdesátiny

Bavič, moderátor, textař, muzikant, herec a vášnivý fotbalový fanoušek. Karel Šíp slaví 80. narozeniny. Patří mezi nejdéle působící televizní osobnosti u nás. Diváci ho znají z řady pořadů, kde vystupoval po boku Jaroslava Uhlíře. Od roku 2005 moderuje pořad Všechnopárty. Jubileum připomněl celovečerní dokument s podtitulem Životpárty.
před 1 hhodinou

Zahrát skutečného a fiktivního politika jsou dva rozdílné úkoly, říká Donutil

Za svou dlouhou a úspěšnou kariéru si zahrál několik skutečných historických postav, nyní ale dostal příležitost ztvárnit fiktivního prezidenta Viktora Tomana v minisérii Moloch, na něhož je spáchán atentát. Ani reálné události ze zahraničí v minulém roce ale herci Miroslavu Donutilovi jeho vnímání tématu nezměnily. „Nehrajeme si na to, že bychom karikovali někoho konkrétního,“ řekl k některým paralelám v snímku v Interview ČT24 moderátorce Tereze Willoughby. Zpodobnit skutečného politika je podle něj úplně jiný úkol.
před 8 hhodinami

Zemřela Loretta Switová, známá jako „Šťabajzna“ ze seriálu M.A.S.H.

V pátek krátce po půlnoci zemřela americká televizní a filmová herečka Loretta Switová. Bylo jí 87 let. Proslavila se hlavně rolí Margarety „Šťabajzny“ Houlihanové v americkém válečném komediálním seriálu M.A.S.H., který běžel mezi roky 1972 a 1983.
30. 5. 2025

„Dyť to zvládnou i malé holky!“ Ženy malovaly zátiší, šachy i traumata

Nebyli jen staří mistři, ale i staré mistryně, zdůrazňuje retrospektiva připravená Národní galerií Praha. Představuje umělkyně, které působily ve střední Evropě, Nizozemí a na území Itálie od středověku do konce devatenáctého století. Podle galerie jde o první soubornou přehlídku tohoto typu v Česku.
30. 5. 2025

Úředník slovenského resortu kultury odnesl z muzea Donatellovu bustu

Ze Spišského muzea ve slovenské Levoči zmizela busta mladé ženy od renesančního umělce Donatella, informoval slovenský server Aktuality.sk. Podle něj ji z depozitáře za doprovodu policie v kuklách ve čtvrtek odnesl generální tajemník služebního úřadu ministerstva kultury a nejbližší spolupracovník ministryně Martiny Šimkovičové Lukáš Machala na dosud neznámé místo. Dílo, jehož pravost se potvrdila teprve začátkem letošního roku, mělo být zpřístupněno veřejnosti na podzim.
30. 5. 2025

Dvě kamarádky a jeden manžel řeší v ostravské Aréně své životy

Dvě ženy a jeden muž, nevěra i pomsta. Hořká komedie Kamarádky nabízí v trpký pohled na manželství i přátelství. Hru slovenského dramatika Pavola Weisse, kterou uvádí Komorní scéna Aréna v Ostravě, inspirovaly skutečné příběhy.
30. 5. 2025

Ve Zlíně se promítají filmy pro děti a mládež z padesáti zemí

Ve Zlíně začal filmový festival pro děti a mládež. Téměř tři sta snímků z padesáti zemí světa se bude promítat do 4. června. Vítězné tituly Zlín Film Festivalu si odnesou Zlatý střevíček, cena za mimořádný přínos patří trikovému mistrovi Borisi Masníkovi a herečce Simoně Stašové.
29. 5. 2025Aktualizováno29. 5. 2025

Mimina lezou po Žižkovské věži už čtvrtstoletí. Nemají být roztomilá

Váží přes tři sta kilo, místo obličeje mají čárový kód a udrží se na svislé ploše. Na žižkovské televizní věži v Praze se černá laminátová mimina v nadživotní velikosti poprvé objevila 29. května 2000. Nejprve dočasně, nakonec pro velký úspěch nastálo. „Kdyby náhodou došlo k tomu, že sem Rusové pošlou atomovou bombu, tak věž asi půjde do kopru, ale mimina vydrží nekonečně,“ prohlásil jejich „otec“ David Černý v 90’ ČT24 moderované Jiřím Václavkem.
29. 5. 2025
Načítání...