Dějiny sebevědomí psalo na osm set československých osobností

Nahrávám video
Dějiny sebevědomí shrnuje pentalogie
Zdroj: ČT24

Proslulé i zapomenuté osobnosti českých a slovenských dějin představuje rozsáhlý knižní projekt Dějiny sebevědomí. V pěti svazcích shrnuje příběhy králů, vojevůdců, umělců i vědců narozených mezi lety 827 až 1972. Prostor je věnován také československým firmám a fenoménům.

„Chyběla podobná ucelenější literatura,“ domnívá se autor projektu a režisér Peter Kršák. Přípravné práce trvaly déle než patnáct let. „Publikace má charakter malých literárních příběhů, není jen sumářem suchých faktografických hesel. Často si myslíme, že člověk, který je příslušníkem malého národa, má minimální šance se prosadit ve světě. Osudy lidí, o kterých píšeme v naší knize, dokazují opak,“ nepochybuje Kršák.

Celkem projekt představí bezmála osm stovek českých a slovenských rodáků. Na publikaci se podílelo 77 autorů – historiků, spisovatelů, filozofů, novinářů a mnoho dalších odborníků. K distribuci jsou v tuto chvíli připraveny první dva svazky z celkem pěti.

Věrozvěsti, obrozenci i ventilový král

V prvním svazku čtenáři najdou osobnosti narozené mezi lety 827 až 1899 včetně věrozvěstů Cyrila a Metoděje, českého a římsko-německého krále Karla IV., slovenských i českých obrozenců nebo secesního malíře Alfonse Muchy.

Druhý díl se zabývá osobnostmi narozenými od roku 1900 až do roku 1927. Vedle olympijských vítězů Dany a Emila Zátopkových, cestovatelů Miroslava Zikmunda a Jiřího Hanzelky nebo podnikatele Tomáše Bati se lidé dozvědí i o méně známých, ale podle autorů neméně zajímavých postavách českého a slovenského dědictví.

Dějiny sebevědomí například přiblíží příběh „ventilového krále“ Karla Velana, jehož firma s pobočkami po celém světě dodává součástky do ponorek, letadlových lodí nebo raketoplánů. „Patří mezi stovku nejznámějších Kanaďanů, ale v jeho rodné zemi se o něm téměř nic neví,“ uvedli vydavatelé o Velanovi.

obrázek
Zdroj: ČT24

V encyklopedii se píše i o astronomu Zdeňku Kopalovi, jenž byl pověřen podrobným zmapováním Měsíce před prvním přistáním amerických astronautů. Autoři připomínají i osud Slováka Deža Hoffmana, dvorního fotografa legendární anglické kapely Beatles.

Zbývající tři svazky čekají ještě na redakční úpravy a tisk. Třetí publikace zahrnuje osobnosti narozené v letech 1928 až 1972; čtvrtý díl se věnuje československým průmyslovým odvětvím, firmám a institucím a pátý díl pojednává o československých fenoménech, hmotném i nehmotném dědictví. Celá pentalogie by měla být dostupná v následujících třech letech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
před 18 hhodinami

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
před 21 hhodinami

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026
Načítání...