ČT myslí na Katyň

Praha – Dnům smutku, které byly vyhlášeny 17. a 18. dubna, přizpůsobila Česká televize svůj program. Mimo jiné zařadila na sobotní večer film oscarového režiséra Andrzeje Wajdy Katyň. Právě při letu do Ruska, kde chtěli uctít památku tisíců Poláků, které za války popravili Rusové v Katyni, zahynul minulý víkend polský prezident Lech Kaczyński s chotí a desítky osobností veřejného života.

V roce 2000 získal Andrzej Wajda filmového Oscara za celoživotní dílo. O osm let později byl na zlatou filmovou sošku nominován také jeho snímek Katyň, v němž zpracoval jednu z nejtemnějších událostí polských dějin: masakr 22 500 polských vojáků i civilistů, který provedla sovětská tajná policie NKVD v roce 1940.

Dramatické katyňské události vykresluje Wajda pohledem rodinných příslušníků, marně čekajících na návrat svých příbuzných. Při natáčení vycházel z knihy Post Mortem od Adrzeje Mularczyka a z historických faktů. Masakr se dotýká osobně i tvůrců filmu – v Katyni byl zavražděn Wajdův otec a také strýc autora hudby ke snímku Kryzstofa Pendereckého.

Rozhovor s Andrzejem Wajdou: Katyň není revanš

„Byl to nejen katyňský zločin, ale i katyňská lež,“ uvedl Wajda loni v rozhovoru pro Českou televizi. „Do roku 1989 jsem mohl jen snít o tom, že bych o masakru natočil film. Bylo nemožné, aby sovětsko-polské 'přátelství', které mělo trvat tisíc let, obsahovalo takovou vraždu.“

V připomínce katyňské události bude ČT pokračovat i po skončení Wajdova snímku. Do programu zařadila dokument Lebka, který navazuje na film Zločin jménem Katyň. Film přibližuje osud jedné z obětí - polského důstojníka, jehož nejbližší pocházeli z Československa a později zde někteří z nich žili. Jeho pozůstatky byly identifikovány a po více než půl století obřadně pohřbeny.

ČT myslí na Polsko

V sobotní dopoledne (v 10:10) na ČT2 provede pořad Na cestě po Krakowě třetím největším polském městě. V pravé poledne po minutě ticha budou ČT2 a ČT24 vysílat přímý přenos smutečního obřadu za všechny oběti letecké katastrofy, který se bude konat v centru Varšavy. Ve 20:00 připomene ČT1 krátkým dokumentem osobnost Lecha Kaczyńského, následovat bude strhující drama polského režiséra Andrzeje Wajdy Katyň (ve 20:10).

Tragické události v dějinách polského národa přiblíží také vynikající dokument ostravského studia ČT Lebka(22:10, ČT1). Zpravodajská ČT24 připravuje speciální vysílání, které zahajuje v sobotu od 11:30 pod názvem Polská tragédie – Týden poté a v neděli Lech Kaczyński – Poslední cesta, v jehož rámci bude přímým přenosem odvysílán pohřeb polského prezidenta. Sledovat poslední rozloučení s Lechem Kaczyńským budou moci diváci paralelně i na ČT2.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 22 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...