Volmanova vila v Čelákovicích se stala dějištěm inscenace Malvína, kterou přímo ve funkcionalistické památce připravil projekt Pomezí. Návštěvníci tak mohou sledovat osudy tří postav spojených s tímto domem. Inspirací byl příběh o krysaři.
Co bude s Volmanovou vilou? Památkou funkcionalismu provádí příběh inspirovaný Krysařem
Uskupení Pomezí se věnuje takzvanému imerzivnímu divadlu. Klasickou scénu nahrazuje konkrétní prostor, po němž se diváci během představení mohou dle libosti pohybovat. Stávají se tak svědky různých divadelních scén v odlišných částech například domu, které jim dohromady ale skládají příběh.
O nezvyklý zážitek jde i pro herce, jak přiznává jeden z nich, Vojtěch Bartoš: „Je to trochu dobrodružství, může se stát i to, že člověk odehraje celou desetiminutovou scénu, a nikdo ji neviděl. Ale musí ji odehrát, protože kdykoliv může někdo přijít. Je to zajímavá věc.“
Krysař bez krysaře
Inscenace Malvína vychází z novely Krysař od Viktora Dyka. Ten si pro svou novelu před více než sto lety vybral zpracování staroněmecké pověsti ze třináctého století. Do Hamelnu přichází krysař, aby hanzovní město zbavil krys. Svou kouzelnou píšťalou ale dokáže zahubit nejen nechtěné hlodavce.
V představení od Pomezí se diváci s hlavní postavou krysaře nesetkají. Z Dykovy novely ale zůstává souboj o lidský charakter, který svádí ostatní výrazné postavy z předlohy. „Jsou charakterem a náturou hodně odlišné, takže mezi nim funguje zajímavá dynamika, když se setkávají v různých konstelacích,“ poznamenal režisér Lukáš Brychta.
Postavy propojuje otázka, jak naložit s odkazem Volmanovy vily, architektonického dokladu české meziválečné avantgardy, do nějž se všichni hrdinové vrací. Agnes žije dneškem a balancuje na hraně, jako by zítřek neměl nikdy přijít. Prosťáček Sepp svou dobrotou zachraňuje ostatní, s nimi chce také dům sdílet, aby nebyl sám. Kristián doufá, že dědictví v podobě vily mu pomůže vyřešit životní nejistotu.
Vila továrníka z Čelákovic
Adaptaci Krysaře tvůrci upravovali přímo na prostory Volmanovy vily. Rodinný dům uprostřed velkého parku nedaleko Labe si po mnohaleté rekonstrukci mohou zájemci prohlížet od loňska.
Jméno nese po továrníkovi Josefu Volmanovi, který dům ve stylu funkcionalismu nechal vystavět těsně před druhou světovou válkou. Kromě továrny na výrobu obráběcích strojů k rozvoji města přispíval také výstavbou bytů pro dělníky nebo podporou fotbalových klubů.
Divadlo inspirované Krysařem provede Volmanovou vilou (zdroj: ČT24)
Josef Volman zemřel v roce 1943, nedožil se tak znárodnění svého podniku ani poválečného osudu své vily. „Středočeský Tugendhat“, jak je také čelákovická funkcionalistická památka označována s odkazem na svou slavnější brněnskou kolegyni, sloužil jako mateřská školka, v devadesátých letech pak chátral. S opravami začala v novém miléniu skupina místních podnikatelů.
Inscenace Malvína skrze tři postavy a jejich příběhy mimo jiné nastiňuje možné přístupy k takovému typu architektonických památek, jakým je Volmanova vila. Od zakonzervování původního stavu přes využití upřednostňující komerční zájmy až po „esteticko-turistický“ přístup bez hlubšího zájmu o kontext a budoucnost prostoru.