Cherry Man testuje, kam až může zajít Rus s pocitem viny

„Zvláště dnes, když je celá střední a východní Evropa ve válce, bychom na sebe měli být navzájem hodní,“ říká jedna z postav v černé komedii Cherry Man. Příběh o konci civilizace v ní s nekorektním humorem vypráví ruský spisovatel a dramatik Ivan Vyrypajev. Momentálně žije v emigraci poté, co se vzdal ruského občanství. Inscenace Cherry Man, kterou napsal přímo pro Národní divadlo v Praze, má být jeho posledním divadelním kusem.

Název Cherry Man odkazuje k Čechovovi a jeho Višňovému sadu, tedy ke klasikovi spojenému s Ruskem a jeho kulturou. „Vnímá se jako součást národa, který na základě snu o sobě samém, o své vlastní jedinečnosti až nadřazenosti, vytvořil tu nejabsurdnější věc, které se člověk může dopustit – válku,“ říká o Vyrypajevovi režisérka inscenace Kasha Jandáčková.

Slovo „válka“ ve hře zazní jenom jednou. Příběh o morální devastaci a lhostejnosti k osudu těch druhých se odehrává ve Spojených státech. „Je podnětem k zamyšlení nad sebou samým jako nad člověkem i nad společností,“ míní herečka Pavlína Štorková.

Otupená společnost

Vyrypajev lidem vyčítá, že nepřebírají odpovědnost za to, co se stane se světem. „Protože nepřijímáme odpovědnost za to, co se děje s našimi osobními životy,“ vysvětlil v rozhovoru pro magazín Národního divadla Foeyer.

„Samozřejmě, ne všichni. Ale většina občanů ano. O Rusech je to jasné, to je prostě totální nezodpovědnost a jakýsi sen, ve kterém se ruská společnost utápí jako ve sklenici lepkavého medu. Ale to se bohužel děje i obyvatelům Evropy a USA a celého světa obecně. Opět – ne všem. Ale většině.“

Na jevišti vytvořil podobenství prostřednictvím manželského páru Toma a Jerry. Manželé si chtějí zpátky přivlastnit luxusní vilu, kterou přenechali afroamerickým sluhům a také strýci. Ten ovšem o sobě začne tvrdit, že je Rus a cítí se zodpovědný za vše, co se aktuálně ve světě i v Americe děje.

Cherry Man
Zdroj: Národní divadlo/Martin Špelda

Vyrypajev na několika postavách vykreslil společnost, jež se natolik otupila, že projevy nenávisti, agrese, vzájemné sprostoty a nekonečné ubližování se staly normou. „Tato hra je spíše o válce a morální a duchovní krizi, kterou válka způsobuje. Ta strašná, špinavá agrese Ruska je také neuvěřitelnou tragickou absurditou,“ míní ruský dramatik.

„Buldozer nekompromisního humoru“

V Cherry Manovi se vyrovnává s pocitem viny, kterou jako Rus cítí po vpádu Ruska na Ukrajinu. „Jestli se někdo bude smát, nebo plakat, budeme rádi za jedno i druhé,“ připouští herec Radúz Mácha. Přes veškerou závažnost tématu je v této černé komedii totiž podstatný nekorektní a pro někoho provokativní humor. Vyrypajev přiznává inspiraci anglosaskými stand-up komiky, jako jsou Louis C.K. či Ricky Gervais.

„Svou hlubokou existenciální bolest vykloubil do naprosto vyhrocené černé komedie, která se nezastaví před ničím a jako buldozer svým nekompromisním humorem válcuje vše, co z našich představ o tomto světě a o Rusku zbylo. Zválcovat, vybagrovat a jedině na těchto troskách vybudovat svět nový. V době cancel culture, redefinovávání společenských, kulturních i politických rolí Vyrypajev testuje, kam až může zajít,“ dodává dramaturgyně Nina Jacques.

Nahrávám video

Ruský dramatik byl v květnu 2023 ruským soudem v nepřítomnosti odsouzen k deseti letům vězení za údajné šíření dezinformací o ruské armádě. V té době už žil v Polsku. Jeho temný divadelní příběh má v sobě ale i určitou naději. „Nikdo neví, jestli to bude lepší, nebo horší, nebo stejné, ale je tam ta naděje, že se něco nového stane,“ upřesnila režisérka.

Cherry Mana označuje Vyrypajev za svou poslední divadelní hru. „Chci se teď věnovat duchovnímu životu a pomoci lidem. Zní to nechutně pateticky, ale nenacházím jiná slova. Toužím se zkrátka rozvíjet a posouvat dál a tradiční divadlo je etapa, kterou už mám za sebou,“ uvedl. Svou pomoc směřuje k lidem zasaženým ruskou agresí vůči Ukrajině.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 4 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 20 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 21 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...