Česko láká filmaře, pobídky jsou rozebrané za pár týdnů

Praha - Česko zůstává oblíbenou lokalitou pro natáčení zahraničních filmů, včetně těch slavných hollywoodských. Celkem se letos zahraniční produkce chystají v České republice utratit přes 4 miliardy korun, což je téměř třikrát víc než v loňském roce. Rostoucí zájem produkcí jde podle ředitelky Státního fondu kinematografie Heleny Bezděk Fraňkové ruku v ruce se zvýšením pobídek, které jim český stát nabízí.

Na českých lokacích se natáčí například třetí a poslední řada evropského koprodukčního seriálu Borgiové, dánský televizní seriál 1864 a také britská televizní minisérie Mušketýři. Brzy se začne točit i projekt Child 44 producenta Ridleyho Scotta.

  • „Jestliže máme možnost alokovat více prostředků, znamená to, že přijede více filmařů a s nimi také více investic, které se dostanou do ekonomiky České republiky,“ uvedla Fraňková.

Letos má Česká republika pro filmaře připraveno téměř dvakrát víc než v loňském roce, zhruba 500 milionů korun. Ani to ale podle Fraňkové nestačí. „Prostředky Státního fondu kinematografie zmizí během tří týdnů,“ upozornila ředitelka fondu.

Pardubický kraj láká filmaře
Zdroj: ČT24

Obrovský zájem filmařů dokazují čísla – letos se v Česku natočí 20 zahraničních filmů, jejichž tvůrci plánují utratit víc než 4 miliardy korun, a do České republiky se vrací i velké americké hollywoodské filmy.

Pobídky jsou určeny jak českým, tak i mezinárodním produkcím, které je mohou využít na hrané, dokumentární a animované filmy určené k distribuci v kinech nebo televizi a na hrané televizní seriály.

Točit se tu bude třeba film Dítě 44 z produkce Ridleyho Scotta, který se proslavil jako režisér Gladiátora, Vetřelce nebo Hannibala. Drama podle románu Toma Roba Smithe ze stalinského Ruska bude režírovat Daniel Espinosa. Při výrobě tohoto jediného filmu plánují filmaři utratit téměř miliardu korun, najmout až 6 000 komparzistů. Kromě toho si budou od jednotlivých obcí i soukromníků pronajímat lokace – hrady, náměstí nebo třeba pražské Rudolfinum – čímž opět vrátí prostředky do státního rozpočtu; členové štábu navíc budou v České republice žít po dobu víc než půl roku, kdy budou nakupovat v českých obchodech a platit za služby českým podnikatelům.

  • „Utrácení zahraničních finančních prostředků za natáčení v dané lokalitě má na tu lokalitu pozitivní impakt v tom smyslu, že zaměstnává filmové profese v regionu, ale také nakupuje další služby a zaměstnává tak i pracovníky dalších profesí. Víceméně je region po dobu natáčení filmovým průmyslem živen. Odebírají se tam služby, které by se jinak neutrácely,“ vysvětlila Fraňková.

Jak takové pobídky fungují?

Filmové pobídky umožňují producentům, kteří se rozhodnou svůj film natočit v České republice, získat zpět až 20 % z peněz proinvestovaných v zemi, ať už na natáčení, či na další služby jako ubytování a dopravu. Prakticky vše probíhá tak, že před zahájením natáčení producent odhadne náklady a podá Státnímu fondu kinematografie žádost o navrácení 20 % z této částky. Pobídky jsou mu ale vyplaceny až po dotočení filmu a poté, co si producent nechá auditorskou společností zkontrolovat opravdu utracené výdaje.

Přínosy filmových pobídek
Zdroj: ČT24/filmcommission.cz

Prohlédnětě si, jak pobídky fungují, na názorné animaci České filmové komory.

Filmové pobídky tak, na rozdíl od některých podpor v jiných odvětvích, neznamenají pro státní rozpočet výdaj v pravém slova smyslu. Většinou jsou totiž vypláceny až poté, kdy se prostředky minimálně ve výši pobídky dostaly do státního rozpočtu formou daňových záloh a plateb sociálního a  zdravotního pojištění.

Jen 30 % rozpočtu na výrobu filmu se týká přímo nákladů na filmový štáb a filmové služby. Zbylých až 70 % rozpočtu jde na pronájem místních lokací, telekomunikačních služeb, dopravy, stavebních služeb, ubytování, na stravu a další služby.

Bonusem pro Českou republiku i jednotlivé regiony je také to, že města a památky, které se objevily ve slavných filmech, lákají zahraniční turisty.

8 minut
Rozhovor s Helenou Fraňkovou a Ludmilou Claussovou
Zdroj: ČT24

Pobídky jsou první, co filmaře zajímá

O nalákání filmových produkcí se v posledních letech strhl mezi evropskými zeměmi boj. Na to, jestli země nabízí nějakou formu podpory, se přitom filmaři dívají v první řadě, až potom přijdou ostatní faktory, třeba jestli jsou v dané zemi schopní odborníci a dobrá filmová infrastruktura nebo zajímavé lokace.

  • „Než producent vyšle svého lokačního scouta, tak si vybere ty země, které mají nějaké pobídky, až mezi nimi si vybere ty, které mají vhodné lokace a kvalitní filmové štáby,“ upozornila vedoucí České filmové komise Ludmila Klózová.

V posledních letech přitom zdaleka nepřijíždí jen producenti ze Spojených států, Česko začíná být oblíbené i mezi evropskými filmaři, nově zaznamenaly české filmové štáby zájem třeba ze Skandinávie, tradičně pak přijíždí do Čech točit Francouzi nebo Němci.

Lákají je nejen proslulí čeští filmoví odborníci, ale také česká krajina a v neposlední řadě historické památky. S oblibou historických filmů, které jsou v posledních letech v kurzu, přišel zájem o české hrady a zámky, láká ale i industriální architektura, jako například opuštěné továrny, které využívají tvůrci žánrů, jako je sci-fi.

Georgie Henleyová ve filmu Letopisy Narnie: Plavba Jitřního poutníka
Zdroj: ČT24/Bontonfilm

Zatím nejvíc v České republice utratili tvůrci druhého dílu série Letopisy Narnie. Film Princ Kaspian je přišel (v Česku) zhruba na 1,2 miliardy korun, stočlenný štáb navíc v České republice bydlel zhruba půl roku.

Maďarsko spustilo lavinu pobídek

Do zavedení pobídek v Maďarsku v roce 2004 bylo Česko pro svou filmařskou tradici jednou z nejoblíbenějších lokalit zahraničních filmařů. Téměř okamžitě po maďarském zavedení úlev se ale situace otočila. Natáčení v Maďarsku bylo pro filmaře finančně mnohem výhodnější. I přesto, že nedisponovalo tak kvalifikovanou pracovní silou jako Česká republika, přetáhlo Maďarsko většinu zahraničních produkcí. Ještě v roce 2005 u nás cizí produkce utratily 8 miliard korun, v roce 2010 to nebyla ani miliarda. Do Maďarska se dokonce přesunula i řada u filmu pracujících českých odborníků a své pobočky tam přesunuly i české produkční společnosti.

Program podpory filmového průmyslu, zavádějící takzvané pobídky, běží v České republice od roku 2010. Mezi největší produkce, které díky pobídkám vznikly, patří seriál Borgiové nebo Mission: Impossible IV (2011). Některou z formy pobídek či daňových úlev nabízí stále více evropských zemí: vedle Maďarska a České republiky také Německo, Británie, Irsko či Francie.

Některé filmy zahraničních produkcí natočené v ČR

  • Příběh rytíře (2001)
  • Hartova válka (2002)
  • Letopisy Narnie (2005)
  • Oliver Twist (2004)
  • Kletba bratří Grimmů (2005)
  • Casino Royale (2006)
  • Mission: Impossible IV (2011)
  • Borgiové (2012)
  • Poslední rytíři (2011)

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
včeraAktualizovánopřed 20 hhodinami

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026

Zoe Saldanaová se stala díky Avataru nejvýdělečnější herečkou

Scarlett Johanssonová dokralovala, prvenství mezi nejvýdělečnějšími herečkami zaujala Zoe Saldanaová. A to díky třetímu pokračování série Avatar, která sama láme kasovní rekordy.
15. 1. 2026

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
15. 1. 2026

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026
Načítání...