Praha - Vstupem vojsk Varšavské smlouvy v noci z 20. na 21. srpna roku 1968 bylo ukončeno období politického uvolnění v Československu, kterému se dostalo označení pražské jaro. Toto období začalo 5. ledna 1968, kdy se prvním tajemníkem ÚV KSČ stal Alexander Dubček, a pokračovalo do osudné noci téhož roku. 42. výročí invaze vojsk Varšavské smlouvy připomene Česká televize prostřednictvím zpravodajských pořadů, unikátních dokumentů a záznamem koncertu Už je to tady zorganizovaném v roce 2008 Václavem Havlem.
Reformy pražského jara byly pokusem uvolnit režim a spustit proces částečné demokratizace. Tento čin se nesetkal s pochopením na sovětské straně, která vyslala (po neúspěšných jednáních) tisíce vojáků vojsk Varšavské smlouvy, aby zahájili okupaci státu. Poté Československo vstoupilo do éry tzv. normalizace. Vedení KSČ znovu nastolilo politické a ekonomické hodnoty, které vládly před tím, než reformní komunisté vstoupili do hry.
Termín „pražské jaro“ byl vytvořen západními médii poté, co se o této události dozvěděl celý svět, a později byl používán i v Československu. Je to odkaz k termínu „jaro národů“, což je umělecký název daný revolučnímu roku 1848.
Většina vojsk zemí Varšavské smlouvy zůstala v Československu do 16. října 1968, ale část zůstala na území země a podél hranic výrazně déle, někteří až do poloviny roku 1987, poslední opustili státní území dokonce až po sametové revoluci.
