Ceny Ferdinanda Peroutky znají své držitele

Praha - Prestižní novinářské ocenění Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2008 získali novináři a publicisté Ivan Medek a Erik Tabery a rozhlasový komentátor Milan Slezák. Ocenění jim na ceremoniálu v panteonu Národního muzea v Praze předali již počtrnácté zástupci Sdružení Ferdinanda Peroutky.

„Osobní vlastnosti se v této ceně hodnotí s vlastnostmi profesními najednou. Díky bohu je pořád dost novinářů, kteří mohou být kandidáty Peroutkovy ceny,“ řekl Pavel Pecháček, předseda sdružení Ferdinanda Peroutky.

Cenu za Medka, který je upoután na lůžko, převzala jeho žena Helena. Třiaosmdesátiletý Medek je původní profesí muzikolog, člen Českého komorního orchestru a spolupracovník České filharmonie, hudební publicista, teoretik a kritik. Dětství prožil v Národním památníku na Vítkově, který spravoval jeho otec Rudolf Medek, známý autor legionářské literatury.

Ivan Medek 

Po roce 1969 měl zakázánu veřejnou činnost a v lednu 1977 po podpisu Charty 77 dostal okamžitou výpověď ze Supraphonu. Poté vystřídal několik zaměstnání. Po nátlaku tehdejší Státní bezpečnosti v roce 1978 emigroval do Rakouska. Ve Vídni se stal dopisovatelem Hlasu Ameriky a spolupracoval se Svobodnou Evropou a dalšími rozhlasovými stanicemi. „Měl nepochybný podíl na konci totality,“ podotkl Pecháček.

Po roce 1989 se stal poradcem České filharmonie, poradcem ministra kultury, předsedou Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V letech 1993 až 1998 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky, později se stal vedoucím kanceláře. Napsal knihy Jak to vidím a Děkuji, mám se výborně.

Erik Tabery

Působí jako šéfredaktor týdeníku Respekt. V redakci začal pracovat jako elév v roce 1997. Píše především komentáře o domácí politice, za které v roce 2003 získal cenu Novinářská křepelka. O tři roky později vydal knihu Vládneme, nerušit - Opoziční smlouva a její dědictví, která byla nominována na cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Uplatnila se jako předloha pro stejnojmenný televizní dokument. V loňském roce napsal knihu Hledá se prezident, která se věnuje volbě českých prezidentů od roku 1918, ale s důrazem na léta 1993 až 2008.

Milan Slezák

Již 12 let komentuje zahraničněpolitické události pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Začínal jako novinář v Lidové demokracii, pokračoval v Občanském deníku, Lidových novinách, časopisu Týden, Zemských novinách, Hospodářských novinách a centrální redakci Deníků Bohemia. Působil zpravidla v zahraničních rubrikách. V roce 1999 pracoval jako poradce prezidenta Václava Havla pro Asii, Afriku a Latinskou Ameriku.

Cena Ferdinanda Peroutky

Novinářská cena Ferdinanda Peroutky byla zřízena u příležitosti stého výročí narození tohoto významného českého novináře a publicisty. U zrodu Ceny stáli Jiří Ruml a Slávka Peroutková, prof. Miroslav Petrusek, prof. Antonín Přidal, Terezie Jungrová, Zdeněk Mahler, režisér Josef Protiva, Pavel Pecháček, spisovatel Karel Pecka, Madla Vaculíková, Jan Petránek, Ondřej Pittauer. Tato novinářská cena byla založena v rámci Nadace Lidových novin. Smyslem založení Nadace bylo zvýšení prestiže novinářské a publicistické práce a profese. Cena FP se uděluje každý rok k 6. únoru - dni narození Ferdinanda Peroutky.

  • Milan Slezák autor: Čt24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/6/550.jpg
  • Ferdinand Peroutka zdroj: Sdružení Ferdinanda Peroutky http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/667/66610.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 12 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 14 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
16. 4. 2026Aktualizováno16. 4. 2026

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
16. 4. 2026

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
16. 4. 2026

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
16. 4. 2026
Načítání...