Ceny Ferdinanda Peroutky znají své držitele

Praha - Prestižní novinářské ocenění Cenu Ferdinanda Peroutky za rok 2008 získali novináři a publicisté Ivan Medek a Erik Tabery a rozhlasový komentátor Milan Slezák. Ocenění jim na ceremoniálu v panteonu Národního muzea v Praze předali již počtrnácté zástupci Sdružení Ferdinanda Peroutky.

„Osobní vlastnosti se v této ceně hodnotí s vlastnostmi profesními najednou. Díky bohu je pořád dost novinářů, kteří mohou být kandidáty Peroutkovy ceny,“ řekl Pavel Pecháček, předseda sdružení Ferdinanda Peroutky.

Cenu za Medka, který je upoután na lůžko, převzala jeho žena Helena. Třiaosmdesátiletý Medek je původní profesí muzikolog, člen Českého komorního orchestru a spolupracovník České filharmonie, hudební publicista, teoretik a kritik. Dětství prožil v Národním památníku na Vítkově, který spravoval jeho otec Rudolf Medek, známý autor legionářské literatury.

Ivan Medek 

Po roce 1969 měl zakázánu veřejnou činnost a v lednu 1977 po podpisu Charty 77 dostal okamžitou výpověď ze Supraphonu. Poté vystřídal několik zaměstnání. Po nátlaku tehdejší Státní bezpečnosti v roce 1978 emigroval do Rakouska. Ve Vídni se stal dopisovatelem Hlasu Ameriky a spolupracoval se Svobodnou Evropou a dalšími rozhlasovými stanicemi. „Měl nepochybný podíl na konci totality,“ podotkl Pecháček.

Po roce 1989 se stal poradcem České filharmonie, poradcem ministra kultury, předsedou Federální rady pro rozhlasové a televizní vysílání. V letech 1993 až 1998 pracoval v Kanceláři prezidenta republiky Václava Havla jako ředitel odboru vnitřní politiky, později se stal vedoucím kanceláře. Napsal knihy Jak to vidím a Děkuji, mám se výborně.

Erik Tabery

Působí jako šéfredaktor týdeníku Respekt. V redakci začal pracovat jako elév v roce 1997. Píše především komentáře o domácí politice, za které v roce 2003 získal cenu Novinářská křepelka. O tři roky později vydal knihu Vládneme, nerušit - Opoziční smlouva a její dědictví, která byla nominována na cenu Magnesia litera v kategorii publicistika. Uplatnila se jako předloha pro stejnojmenný televizní dokument. V loňském roce napsal knihu Hledá se prezident, která se věnuje volbě českých prezidentů od roku 1918, ale s důrazem na léta 1993 až 2008.

Milan Slezák

Již 12 let komentuje zahraničněpolitické události pro Český rozhlas 1 - Radiožurnál. Začínal jako novinář v Lidové demokracii, pokračoval v Občanském deníku, Lidových novinách, časopisu Týden, Zemských novinách, Hospodářských novinách a centrální redakci Deníků Bohemia. Působil zpravidla v zahraničních rubrikách. V roce 1999 pracoval jako poradce prezidenta Václava Havla pro Asii, Afriku a Latinskou Ameriku.

Cena Ferdinanda Peroutky

Novinářská cena Ferdinanda Peroutky byla zřízena u příležitosti stého výročí narození tohoto významného českého novináře a publicisty. U zrodu Ceny stáli Jiří Ruml a Slávka Peroutková, prof. Miroslav Petrusek, prof. Antonín Přidal, Terezie Jungrová, Zdeněk Mahler, režisér Josef Protiva, Pavel Pecháček, spisovatel Karel Pecka, Madla Vaculíková, Jan Petránek, Ondřej Pittauer. Tato novinářská cena byla založena v rámci Nadace Lidových novin. Smyslem založení Nadace bylo zvýšení prestiže novinářské a publicistické práce a profese. Cena FP se uděluje každý rok k 6. únoru - dni narození Ferdinanda Peroutky.

  • Milan Slezák autor: Čt24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/1/6/550.jpg
  • Ferdinand Peroutka zdroj: Sdružení Ferdinanda Peroutky http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/667/66610.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 17 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
před 20 hhodinami

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
před 22 hhodinami

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...