Čarodějnickou pohádku pro neslyšící odvysílá ČT na Štědrý den

Nahrávám video

V programu se o Vánocích už podeváté objeví pohádka pro neslyšící. Čarodějnický příběh v těchto dnech vzniká v produkci České televize. Dětské diváky láká na modernější pojetí blízké žánru fantasy s řadou vizuálních triků.

Čarodějnická pohádka vypráví o Klotyldě a Barnabášovi – čarodějnických učních a také neustále rozhádaných sourozencích, kteří jednou lumpárnou ohrozí celý kouzelnický svět. „Chtěli jsme původní námět, který bude moderní, vizuálně zajímavý a umožní nám vykročit blíže k fantasy žánru. Zároveň ale musel být dobře uchopitelný ve znakovém jazyce, tudíž říše čar a kouzel byla ideálním prostředím,“ podotkl režisér Ivo Macharáček. Scénář napsal Michal Čunderle.

Oproti předešlým pohádkám pro neslyšící se hlavními hrdiny poprvé stávají děti. Obsazení protagonistů byla pro filmaře výzva. „Nemáte prostě tak velký výběr a nenajdete dítě s hereckými zkušenostmi. Najdete dítě, které má talent, a od začátku ho všechno učíte: jak se postavit před kameru, kam koukat, jak znakovat,“ vysvětlil režisér.

Natáčení Čarodějnické pohádky
Zdroj: ČT/Pavla Černá

A jako slyšící herce trápí při natáčení přeřeky, tak i ti neslyšící se někdy potýkají s tím, aby se nespletli ve znakovém jazyce. „Můžeme mít špatně tvar ruky, slovosled můžeme poplést, takže stává se to zcela běžně,“ upřesnil herec Alan Ptáček. Znakový jazyk také může mít řadu forem a zabarvení. Stejný výraz lze vyznakovat jinak v civilním a jinak v uměleckém projevu.

Už devátá pohádka pro neslyšící

Čarodějnická pohádka je již devátou, kterou pro neslyšící Česká televize natáčí. „Původní myšlenka se zrodila před více než deseti lety mezi tvůrci pořadu Televizní klub neslyšících. Nejdřív měly podobu speciálů, postupně se ale etablovaly v samostatný formát a nyní jsou hrdým protějškem vánočních pohádek pro slyšící premiérovaných tradičně ve stejný den. Podstatné je, že se od prvopočátku na jejich tvorbě podílejí neslyšící herci,“ uvedl kreativní producent Luděk Horký.

„Pohádky jsou velmi starý slovesný žánr, který má dar lidi v nejširším slova smyslu spojovat. Skrze jejich motivy se propojují nejen vzdálené generace, nýbrž i různé kultury. Tak proč by nemohly propojovat i světy neslyšících a slyšících?“ dodal. Letošní pohádkový příběh tak odvysílá Česká televize na Štědrý den opět i ve variantě s dabingem pro slyšící diváky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 16 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...