Čapkova Matka nechce v Izraeli pustit syna do války. Brněnská inscenace diváky dojala

3 minuty
Národní divadlo Brno hrálo Matku v Tel Avivu
Zdroj: ČT24

Národní divadlo Brno hraje v Tel Avivu drama Matka. První uvedení protiválečné hry Karla Čapka vyvolalo v obecenstvu národního divadla Habima dojetí. V repríze představení diváci uvidí ještě v úterý. Matka se v Tel Avivu poprvé hrála už na konci třicátých let, tedy nedlouho po premiéře v Československu.

Nové nastudování Matky mělo v Brně premiéru loni na jaře. Aktuální kontext Čapkově hře dodalo vypuknutí války na Ukrajině o několik týdnů dříve. V nastudování Štěpána Pácla ztvárnila titulní roli Tereza Groszmannová.

„Ta hra je dodnes tak dobrá, protože to není nějaký plakát. Je hrozně důležité, že se odehrává v rodině a k nedorozumění dochází mezi těmi, kteří jsou si k sobě nejblíže. To je zraňující a zároveň je tam jistá možnost pochopení, že se nakonec zjistí, co má být tím správným krokem,“ podotkl režisér Pácl.

Matka je považována za protiválečnou hru. Komorní drama sleduje rozhodování ženy, jejíž manžel i děti zemřeli ve válce – zbyl jí jen nejmladší syn, i ten se ale chce přidat k bojům. Téma je pro Izraelce blízké, míní ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš. „A i přesto, že děti Izraelci milují nade vše, jsou si dobře vědomi, že se musí, pokud jsou napadeni, bránit,“ dodal.

V Tel Avivu se Matka hrála v češtině s hebrejskými titulky. Podle ČTK vyvolala hra v publiku dojetí. Některým divákům se po poslední scéně, kdy matka nakonec svého syna sama do války pošle, objevily v očích slzy.

Čapkovo varování

Drama Matka mělo v Československu premiéru  v únoru 1938, tedy nedlouho před Čapkovou smrtí a také mnichovskou dohodou, na jejímž základě musela republika postoupit své pohraniční území nacistickému Německu. Čapkův text reaguje na Hitlerovy ambice a rovněž na vzestup fašismu. Autor děj zasadil do neurčené země, která by ale mohla být občanskou válkou rozděleným Španělskem.

Brněnská inscenace nabídla aktuální rekvizity, původní rádio nahradila satelitní televize, děj přinesl odkazy na levicové i pravicové demonstrace, modré helmy mírových sil OSN a různé moderní zbraně.

Matka se hrála v Izraeli už ve třicátých letech

V izraelském národním divadle Matku nastudovali už na sklonku třicátých let. Roli matky tehdy ztvárnila ikona izraleského divadla Chana Rovina.„Byla to tehdy velmi politická a aktuální hra,“ podotýká ředitel divadla Habima Noam Semel. Zároveň v té době v Habimě podle Českého centra v Jeruzalémě uvedli i další Čapkovo drama z té doby – Bílou nemoc, v níž autor také varoval před rozpínáním nebezpečných ideologií. 

obrázek
Zdroj: ČT24

S propagací a organizací hostování pomohlo brněnskému divadlu České centrum v Tel Avivu. „Není úplně jednoduché tak velký soubor přivézt. Výjimečný je i fakt, že vystoupí v Habimě, tedy v izraelském národním divadle, kde vždy hrají ty nejlepší zahraniční soubory, takže je to určitě pocta,“ uvedl Mikoláš.

Habima na oplátku přiveze do Brna inscenaci The One My Soul Loves, která zpracovává útok na telavivský podnik pro LGBTQ+ komunitu v roce 2009. Hra bude součástí festivalu Divadelní svět Brno. „Věřím, že to bude začátek spolupráce,“ dodal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
včera v 10:44

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
14. 1. 2026

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026
Načítání...