Čapkova Matka nechce v Izraeli pustit syna do války. Brněnská inscenace diváky dojala

Nahrávám video

Národní divadlo Brno hraje v Tel Avivu drama Matka. První uvedení protiválečné hry Karla Čapka vyvolalo v obecenstvu národního divadla Habima dojetí. V repríze představení diváci uvidí ještě v úterý. Matka se v Tel Avivu poprvé hrála už na konci třicátých let, tedy nedlouho po premiéře v Československu.

Nové nastudování Matky mělo v Brně premiéru loni na jaře. Aktuální kontext Čapkově hře dodalo vypuknutí války na Ukrajině o několik týdnů dříve. V nastudování Štěpána Pácla ztvárnila titulní roli Tereza Groszmannová.

„Ta hra je dodnes tak dobrá, protože to není nějaký plakát. Je hrozně důležité, že se odehrává v rodině a k nedorozumění dochází mezi těmi, kteří jsou si k sobě nejblíže. To je zraňující a zároveň je tam jistá možnost pochopení, že se nakonec zjistí, co má být tím správným krokem,“ podotkl režisér Pácl.

Matka je považována za protiválečnou hru. Komorní drama sleduje rozhodování ženy, jejíž manžel i děti zemřeli ve válce – zbyl jí jen nejmladší syn, i ten se ale chce přidat k bojům. Téma je pro Izraelce blízké, míní ředitel Českého centra v Tel Avivu Robert Mikoláš. „A i přesto, že děti Izraelci milují nade vše, jsou si dobře vědomi, že se musí, pokud jsou napadeni, bránit,“ dodal.

V Tel Avivu se Matka hrála v češtině s hebrejskými titulky. Podle ČTK vyvolala hra v publiku dojetí. Některým divákům se po poslední scéně, kdy matka nakonec svého syna sama do války pošle, objevily v očích slzy.

Čapkovo varování

Drama Matka mělo v Československu premiéru  v únoru 1938, tedy nedlouho před Čapkovou smrtí a také mnichovskou dohodou, na jejímž základě musela republika postoupit své pohraniční území nacistickému Německu. Čapkův text reaguje na Hitlerovy ambice a rovněž na vzestup fašismu. Autor děj zasadil do neurčené země, která by ale mohla být občanskou válkou rozděleným Španělskem.

Brněnská inscenace nabídla aktuální rekvizity, původní rádio nahradila satelitní televize, děj přinesl odkazy na levicové i pravicové demonstrace, modré helmy mírových sil OSN a různé moderní zbraně.

Matka se hrála v Izraeli už ve třicátých letech

V izraelském národním divadle Matku nastudovali už na sklonku třicátých let. Roli matky tehdy ztvárnila ikona izraleského divadla Chana Rovina.„Byla to tehdy velmi politická a aktuální hra,“ podotýká ředitel divadla Habima Noam Semel. Zároveň v té době v Habimě podle Českého centra v Jeruzalémě uvedli i další Čapkovo drama z té doby – Bílou nemoc, v níž autor také varoval před rozpínáním nebezpečných ideologií. 

obrázek
Zdroj: ČT24

S propagací a organizací hostování pomohlo brněnskému divadlu České centrum v Tel Avivu. „Není úplně jednoduché tak velký soubor přivézt. Výjimečný je i fakt, že vystoupí v Habimě, tedy v izraelském národním divadle, kde vždy hrají ty nejlepší zahraniční soubory, takže je to určitě pocta,“ uvedl Mikoláš.

Habima na oplátku přiveze do Brna inscenaci The One My Soul Loves, která zpracovává útok na telavivský podnik pro LGBTQ+ komunitu v roce 2009. Hra bude součástí festivalu Divadelní svět Brno. „Věřím, že to bude začátek spolupráce,“ dodal ředitel Národního divadla Brno Martin Glaser. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 9 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 10 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...