Cameron se s Titanikem nepotopil. Vrací se s Avatarem

Praha – Režisér James Cameron si od natočení cenami ověnčeného Titaniku dal s dalším celovečerním hraným filmem na čas. Po dvanáctileté pauze uvedl do kin trojrozměrnou sci-fi Avatar, která má být působivým atakem na smysly a emoce. Snímek je označován samými superlativy – nejočekávanější, nejrevolučnější, nejdražší. „Chtěl jsem udělat něco, co by se mi kdysi líbilo jako dítěti. Něco, co se odehrává na úplně jiné planetě a je vizuálně úplně nové,“ prohlásil o Avataru Cameron.

Příběh o výpravném dobrodružství ze vzdálené planety Pandora napsal Cameron už v roce 1995. S jeho natočením ale počkal do doby, kdy se kvalita digitální animace zvýšila natolik, aby mohl realizovat všechny své nápady.

„Považuji za obrovské plus tohoto filmu, že Cameron využil současné digitální filmové nástroje, které existují k vytvoření výtvarné stylizace a jednotného díla s jednotným názorem. Navazuje na to, co dělal Méliès a u nás potom Karel Zeman – s obrovskými nápady využili všechny možnosti doby,“ říká Boris Masník, trikový supervizor ze společnosti UPP.

Ekologická pohádka

Cameron svým fanouškům slibuje velkolepou podívanou s množstvím akčních scén a velkými bitvami, z nichž poslední je prý něco jako „matka všech bitev, alespoň ve srovnání s tím, na čem jsem kdy pracoval“. „Ta bitva se odehrává ve vzduchu, na zemi, na koních, bojuje se zbraněmi i rukama – je to malé šílenství. Je to největší věc, co jsem kdy udělal. Ta bitva sama o sobě je malý film,“ zmiňuje režisér jeden z důvodů, proč vydržet v kině až do konce filmu.

Když jste dítě, sníte, že můžete létat. A když zestárnete, přestanete snít, že můžete létat. A já jsem se rozhodl, že natočím film právě o takovýchto létacích snech. /James Cameron/

Při natáčení Avataru nebyla Cameronovým záměrem jen zábava, chce také diváky dovést k tomu, aby začali něco dělat s lhostejností k přírodě. „Náš vztah k přírodě je nedostatečný a je narušen. Je dobré se nad ním zamyslet. A myslím, že to Avatar dělá. Klade nám otázky týkající se mezilidských vztahů, vztahů mezi různými kulturami a našeho přístupu k přírodnímu světu,“ domnívá se režisér.

Filmový publicista František Fuka o Avataru říká: „Je to variace na film Pocahontas nebo Tanec s vlky. Fantasy pohádka s ekologicko-antikoloniálním poselstvím, v níž je troška hardcore science fiction. Já jako ten, kdo má raději Vetřelce a Terminátory než Titanic, bych byl raději, kdyby tam bylo více bojových robotů. Přesto se mi film velmi líbil a myslím, že se bude líbit i méně technicky založeným lidem, třeba ženám.“

Vetřelkyně a Krokodýl Dundee

Do hlavní ženské role obsadil Cameron Sigourney Weaverovou, se kterou už dříve pracoval na Vetřelcích. Sam Worthington, který hraje druhého člena mise na Pandoru, byl větší sázka do loterie. Třicetiletý herec si sice už získal uznání v rodné Austrálii, ale mimo ní byl poměrně neznámý.

Na planetě jménem Pandora žijí její původní obyvatelé národu Na'vi poklidně v souladu s přírodou. Vojensky vybavená, mocná společnost chce ale planetu prozkoumat, aby zjistila, jaké bohatství ukrývá. Vymyslí proto program Avatar, který geneticky modifikuje lidi tak, aby se z nich stali hybridi – něco mezi člověk a obyvatelem Na'vi.

Mise v průzkumném týmu se dobrovolně účastní ochrnutý námořník Jake Sully (Sam Worthington) a botanička Grace Augustineová (Sigourney Weaverová). Sully se postupně sblíží s novým světem i jeho obyvateli, především s princeznou Neytiri. Ocitne se tak před rozhodnutím, na čí straně vlastně bojovat…

„Od úplného začátku jsme si sedli, i když jeho přízvuk byl silnější, než jaký měl Krokodýl Dundee,“ směje se Cameron. „Chvíli jsme byli ve fázi, kdy já už věděl, že do té role chci Sama, ale museli jsme přesvědčit studio, že to může hrát. Sam proto na svém přízvuku tvrdě pracoval a při kamerových zkouškách už všechny jednoznačně dostal.“

I Avatar, který do českých kin vstupuje dnes, zatím diváky a filmové kritiky „dostává“. Prozatím získal čtyři nominace na Zlaté glóby, Cameron ale neskrývá ambice, že by se rád přiblížil úspěchu Titaniku. Za tento velkofilm z roku 1997 posbíral jedenáct Oscarů.

  • Avatar zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1307/130657.jpg
  • Avatar zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1307/130653.jpg
  • Avatar zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1307/130660.jpg
  • Avatar zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1307/130654.jpg
  • Avatar zdroj: Bontonfilm http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1307/130652.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Mezinárodní porota Benátského bienále podala demisi, píší média

Mezinárodní porota bienále v Benátkách podala demisi. Vedení přehlídky nezveřejnilo důvody tohoto kroku, který pravděpodobně souvisí s kritizovanou přítomností ruské národní expozice a také s rozhodnutím poroty vyloučit z udělování cen Izrael, uvádějí italská média. O udělení cen, Zlatých lvů, tak letos rozhodnou návštěvníci. Porota demisi ohlásila jen týden před začátkem bienále, který připadá na středu 6. května.
včeraAktualizovánovčera v 16:41

Talankinův ztracený Oscar se našel, v USA s ním režiséra nepustili do letadla

Sošku Oscara ruského režiséra Pavla Talankina nalezly aerolinky Lufthansy poté, co s ní režisérovi ostraha newyorského letiště Johna F. Kennedyho zakázala vstoupit na palubu letadla. Cenu, kterou získal za česko-dánský dokument Pan Nikdo proti Putinovi kritizující ideologickou indoktrinaci ruských školáků, musel Talankin odbavit k přepravě mimo kabinu. Po příletu do Německa se už ale soška nenašla, informovala dříve stanice BBC.
včeraAktualizovánovčera v 16:03

Film o Jacksonovi postrádá skandály, diváci se ale hrnou

Hraný film o králi popu Michael vynesli diváci k návštěvnickému rekordu. Za převyprávění začátku příběhu Michaela Jacksona utratili první víkend jen v severoamerických kinech 97 milionů dolarů (přes dvě miliardy korun). Zato kritici nadšením šetří, mimo jiné tepají do povrchnosti snímku, který ignoruje, že zpěvácká superhvězda čelila obvinění ze sexuálně nevhodného chování. Tvůrci tyto pasáže přetočili, aby se vyhnuli právním problémům.
29. 4. 2026

Do očí se jim propsal život i válka, říká fotograf o lidech z Náhorního Karabachu

Antonín Kratochvíl, Karel Cudlín a Jan Mihaliček fotografovali na přelomu milénia Národní Karabach. V konflikty poznamenané enklávě v jihozápadním Ázerbájdžánu zachytili hrůzy války, uprchlíky, ale také obnovu ve vzácných chvílích klidu. Jejich snímky jsou do poloviny června k vidění na výstavě Když se Bůh nedíval v pražské Leica Gallery. Mihaliček o Náhorním Karabachu mluvil s moderátorkou Terezou Řezníčkovou v Událostech, komentářích.
29. 4. 2026

Mužům se špatně vyjadřují emoce, říká tvůrce seriálu o toxické maskulinitě

Skotský scenárista, komik a herec Richard Gadd na sebe upozornil autobiografickou zpovědí ze zkušeností se stalkingem a znásilněním. Osobní příběh Sobík nejprve uspěl na britských jevištích a jeho televizní zpracování sbíralo jednu cenu za druhou. Teď se pustil do čisté fikce – mrazivého dramatu Poloviční chlap „o dvou zlomených mužích“.
29. 4. 2026

Koloseum chystá obranu proti překupníkům se vstupenkami

Pokud se lidé chystají do Itálie, musí se připravit na komplikace se vstupenkami na nejžádanější památky. Z oficiálních předprodejů je totiž vykupují překupníci a nabízejí za vyšší ceny. Platí to například pro římské Koloseum, které už kvůli tomu chystá změnit podmínky on-line prodeje. Podle redaktora ČT Vladimíra Piskaly většina lidí vstupenky na prohlídku tohoto amfiteátru nekupuje v oficiálním předprodeji, ale u někoho jiného a většinou dráž.
28. 4. 2026

Rocky konečně zdolal „své“ schody. Philadelphské muzeum ale sochu léta odmítalo

Herec, scenárista a režisér Sylvester Stallone už v osmdesátých letech věnoval městu Philadelphia sochu znázorňující nejslavnějšího tamního obyvatele, který nikdy nežil – filmového hrdinu Rockyho Balbou. Stát měla u ikonických schodů, na nichž hollywoodský boxer-outsider trénoval. Jenže ty vedou k Muzeu umění, které se desetiletí stavělo proti umístění kýčovité rekvizity. Názor změnilo až nyní – a spornou sochu rovněž uznalo jako outsidera, který nakonec díky vytrvalosti dosáhl svého.
28. 4. 2026

Touha po dokonalosti nás dohání, upozorňuje Šindelka v Systémech něhy

Dvojnásobný držitel Litery za prózu Marek Šindelka vydal nový román Systémy něhy. Ve své zatím nejrozsáhlejší knize se zaměřil na vztah otce s dcerou a také na posedlost dokonalostí, která člověka může proměnit ve stroj.
27. 4. 2026
Načítání...