Národní knihovna (NK) a ministerstvo kultury podepsaly s Eliškou Kaplicky Fuchsovou memorandum o převodu autorských práv k projektu takzvaného blobu. Práva a dokumentaci k nikdy nerealizované budově knihovny, kterou navrhl její zesnulý manžel Jan Kaplický, poskytne vdova tímto způsobem českému státu. Blob budil před více než deseti lety poměrně vášnivé diskuse veřejnosti i politiků. Ani memorandum neznamená definitivní rozhodnutí o stavbě, je třeba vést další jednání. Jisté navíc není, že případnou novou budovou pro knihovnu bude právě blob.
Bude blob na Letné? Vdova po Kaplickém podepsala se státem memorandum
Memorandum za Národní knihovnu podepsal její ředitel Martin Kocanda, za resort kultury ministr Antonín Staněk (ČSSD). Pokud by se měl blob realizovat, musela by vláda nejprve revokovat své usnesení o tom, že se nová budova knihovny stavět nebude.
Národní knihovna prostorový nedostatek nakonec řešila dostavbou a rekonstrukcí depozitářů v Hostivaři. Jenže z něj dvakrát denně jezdí auta s knihami do hlavního areálu v Klementinu, což je nákladné a pro knihy nešetrné. Národní knihovna se proto znovu přiklání k novostavbě v centru města.
Přetahování o chobotnici
Architekt Jan Kaplický zvítězil s návrhem nové budovy Národní knihovny v roce 2007. Novostavbou chtěl tehdejší ředitel knihovny Vlastimil Ježek řešit prostorové problémy instituce. Soutěž posvěcená Mezinárodní architektonickou unií ale skončila u soudu kvůli tomu, že se v jejím průběhu měnila pravidla.
obrázek
Proti výstavbě blobu či chobotnice, jak byl Kaplického návrh také nazýván, na Letné se postavil tehdejší prezident Václav Klaus a vedení města ovládané ODS v čele s tehdejším primátorem Pavlem Bémem (ODS). Ze stavby nakonec sešlo. Následně někteří pražští politici hledali další vhodné pozemky pro výstavbu, mimo jiné padly návrhy na Stodůlky, Strahov nebo Pankrác. Před volbami v roce 2009 dokonce vznikla strana s názvem Blob, jejímž cílem bylo prosadit stavbu podle Kaplického návrhu.
Podmínkou je Letná
Podmínkou Elišky Kaplicky pro převod podle současného memoranda je zachování původního místa. Druhou podmínkou je, že na stavbu bude dohlížet grémium architektů z původního týmu studia Future Systems, spoluzaloženého Kaplickým, ve složení Andrea Morgante a Georg Rötzel.
Staněk uvedl, že na ministerstvu vzniká pracovní skupina, která se možnostmi využití projektu blobu a potřebami Národní knihovny, pokud jde o novou budovu, bude zabývat. Ministerstvo kultury podle znění memoranda udělá vše, aby získalo souhlas vlády a ministerstva financí.
Knihovna musí také začít jednat s hlavním městem, jemuž patří pro blob kdysi určené pozemky na Špejcharu. Podle radní pro kulturu Hany Třeštíkové (Praha Sobě) vedení Prahy zatím nikdo neoslovil. „Zatím mi žádná výzva od ministerstva kultury nedorazila, abychom mohli posoudit, jaké jsou současné možnosti projektu,“ podotkla.
Vycházíme z toho, že Národní knihovna novou budovu nezbytně potřebuje a že zde v minulosti proběhla architektonická soutěž. Memorandum neříká nic více a nic méně než to, že Eliška Kaplicky je ochotná v případě, že se NK rozhodne jít cestou původního návrhu, poskytnout veškerou dokumentaci Národní knihovně. Tím by se NK vyhnula dalším nákladům na další soutěž. Ale může se rozhodnout jít i jinou cestou.
Pro mě se po deseti letech symbolicky uzavírá kruh, kdy předávám dílo Jana Kaplického, to nejdůležitější v jeho životě, které chtěl věnovat České republice.
Není blob už passé?
Někteří architekti i jiní experti tvrdí, že je velmi obtížné postavit budovu architekta, který se realizace nedožil. Zaznívá i argumentace, že v době výsledků soutěže byla technologie knihovny průkopnická, od té doby ale i v této oblasti nastal pokrok a NK by získala zastaralé zařízení.
„Future Systems navrhla budovy, které stojí po celém světě a doposud jsou těmi nejmodernějšími vzhledem i funkčností. Žádná z nich se nemusela opravovat nebo rekonstruovat. Možná jen kriketový stadion vyměnil zastaralé podlahy, ale ve své podobě stále stojí a je nadčasový,“ namítá Eliška Kaplicky Fuchsová.
Nadace, do níž Kaplického firmu po jeho smrti v roce 2009 převedla, je podle ní stále ve spojení s původními architekty, kteří jsou prý připraveni na projektu opět pracovat. Uvedla také příklad muzea Enza Ferrariho v italské Modeně, jež bylo rovněž postaveno po Kaplického smrti.
