Brněnský surrealismus zaujal i New York Times

Brno - Velký mezinárodní ohlas vyvolala výstava o surrealismu v grafickém designu, která je součástí aktuálního brněnského bienále. Zřejmě ji čekají reprízy v zahraničí. Kromě odborných periodik referovaly o výstavě Cosi tísnivého: Surrealismus a grafický design také velké světové deníky, například The New York Times na svých internetových stránkách a Frankfurter Allgemeine Zeitung v tištěném vydání. „V poslední době se na výstavu ptají ze zahraničí, uvažují o jejím uvedení, zatím je vše věcí jednání,“ potvrdila mluvčí pořádající Moravské galerie Lenka Vodičková.

Zájem zahraničního tisku je pro Moravskou galerii radostnou událostí, která se neopakuje příliš často. Galeristé si hodně váží například zájmu Frankfurter Allgemeine Zeitung. Německý tisk se podle nich věnuje výstavám, které se konají v Česku, pouze výjimečně.

Článek publikovaný na webu NYT upozornil například na to, že surrealismus v Československu zapustil stálé kořeny. "Surrealismus se stal trvalou součástí české kultury - v Česku a na Slovensku stále působí surrealistická skupina - a tvůrci plakátů v 60. letech vytvořili pod vlivem surrealistického umění mnoho pozoruhodně svobodných a experimentálních grafických děl," uvedl v NYT Rick Poynor, významný britský kurátor a publicista, který výstavu pro Mezinárodní bienále grafického designu připravil.

Poynor zařadil mezi 250 exponátů výstavy řadu českých plakátů, knižních obálek a dalších výtvarných prací. Jejich autory jsou například Jindřich Štyrský, Karel Teige, Karel Teissig, Toyen, Jan Švankmajer nebo Eva Švankmajerová. V kolekci je také současná světová špička grafického designu včetně například Stefana Sagmeistera.

Exponáty jsou rozčleněny do sedmi tematických celků, které objasňují principy surrealistického tvůrčího myšlení. Název výstavy Cosi tísnivého je odvozen od stejnojmenného textu zakladatele psychoanalytické školy Sigmunda Freuda. Surrealisté podobně jako Freud věřili, že duševní pohnutky se nejjasněji projevují v oblasti nevědomí.

"Výjevy z této skryté oblasti představují sny, a proto nám surrealistické umění opakovaně předkládá pozoruhodné obrazy, které se zrodily v krajinách imaginace. Tento aspekt surrealismu nejvíce ovlivnil pozdější generace grafických umělců," napsal Poynor v katalogu k výstavě. Expozice podle něj dokazuje to, že i grafický design může zprostředkovat setkání s podivnými, fantaskními a tísnivými motivy a znovuobjevovat smysl pro záhady a okouzlení. Expozice v Pražákově paláci potrvá do 24. října.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
před 11 hhodinami

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
před 13 hhodinami

Méně filmů i práce, kritizují Thompsonová či Bardem fúzi hollywoodských studií

Více než čtrnáct set hollywoodských herců, scenáristů, režisérů a dalších filmových profesionálů se s „jednoznačným nesouhlasem“ staví proti tomu, aby společnost Warner Bros. pohltil její konkurent Paramount. V otevřeném dopise vyjádřili obavy z dopadů, jaké by spojení dvou významných hollywoodských studií mohlo mít na už tak ohrožovaný filmový průmysl. Paramount naopak ujišťuje, že transakce přinese „více příležitostí pro práci“.
před 17 hhodinami

Zemřel trumpetista Václav Hybš. Spolupracoval s Gottem i Matuškou

Ve věku 90 let zemřel v neděli trumpetista, aranžér a kapelník Václav Hybš. Vystupoval s řadou známých interpretů populární hudby včetně Karla Gotta a Waldemara Matušky. Jeho orchestr byl především v 80. letech častým hostem na televizních obrazovkách, zejména v různých pořadech estrádního typu, televizních Silvestrech či v Televarieté. O jeho úmrtí informoval producent Jan Adam.
13. 4. 2026Aktualizováno13. 4. 2026

VideoRole si nehledám, najdou si mě, říká herečka Jana Nagyová

Pro generace diváků zůstane navždy spojena s princeznou Arabelou. Teď se ale na televizní obrazovky a filmová plátna vrací v rolích, které mají k pohádkové bezstarostnosti daleko. Po letech věnovaných rodině zažívá herečka Jana Nagyová svůj velký návrat, který potvrdila i v novém životopisném snímku Šampión o krasobruslaři Ondreji Nepelovi. „Role si nehledám, ty role si najdou mě,“ poznamenala v Interview ČT24, kde ji vyzpovídala Tereza Willoughby. „Už jsem nad věcí, zažila jsem v životě aplaus i kritiku i pády i smích,“ říká Nagyová. Lidem chce prý rozdávat radost a štěstí.
12. 4. 2026

Michal Prokop a James Cole s Ideou mají po dvou cenách Anděl

Patnáct kategorií cen Anděl za rok 2025 zná své vítěze. Nejlepší loňské album natočil sólový interpret roku Michal Prokop s kapelou Framus Five. Po dvou cenách si za společný projekt odnesli také rappeři James Cole a Idea. Sólovou interpretkou je Klára Vytisková, kapelou Mňága a Žďorp. K významným osobnostem v síni slávy se připojila Lenka Filipová.
11. 4. 2026Aktualizováno11. 4. 2026

Baron Prášil v Laterně magice vypráví beze slov i Zemana

Baron Prášil ožívá na jevišti. Klasický příběh o síle představivosti, který je známý především díky filmu Karla Zemana, nastudovala Laterna magika v Praze jako multimediální inscenaci.
11. 4. 2026

K nalezení nacisty ukradeného Modiglianiho napomohly i Panama Papers

Do Francie by se měl po letech sporů vrátit obraz od Amedea Modiglianiho s pohnutou historií. Malba Sedící muž (opírající se o hůl) urazila cestu z nacisty okupované Francie až do New Yorku, kde letos v dubnu nejvyšší soud rozhodl o navrácení obrazu vnukovi původního majitele. K dohledání díla napomohla i kauza Panama Papers.
10. 4. 2026
Načítání...