Hranice toho, co si představíme pod pojmem nový cirkus, posouvá francouzský Cirque Inextremiste. Předvádí extrémní akrobacie tří zdánlivě obyčejných performerů na konstrukcích z dřevěných prken a propanbutanových „bomb“. Industriální jazyk - od vnějškových efektů oproštěné inscenace - názorně předkládá téma risku a rovnováhy. Francouzi bez romantiky, s vtipem a umem street artistů.
Titul Extrêmités, který přivezli na akutální ročník festivalu Letní Letná, způsobuje rozruch, především kvůli nevšedním rekvizitám. Soubor klade důraz na přesnost každého pohybu, jeho práci provází humor a šokující výkony. „Noční můra pro zdravotníka a bezpečnostního technika v divadle,“ tvrdí o těchto extremistech Edward Taylor z Total Theatre. Představení skutečně není pro ustrašené, udržuje vás neustále ve střehu a lze v něm čekat i výbuch!
„Sebemenší špatný pohyb jednoho z protagonistů může způsobit pád celé konstrukce i ostatních,“ komentuje všudypřítomné nebezpečí ředitel festivalu Jiří Turek. Civilně odění aktéři se nějakých pádů nezaleknou, jdou skutečně do mezních situací, včetně účinkujícího vozíčkáře. Mají rozdělené role: jeden z dvojice je kumpánů přemýšlivější a přísnější, druhý zase nadšenější a spontánnější.
I přes dokonalé výkony je rytmus první půle pomalý, gradace se divák dočká obvykle tehdy, když ji nečeká, což je jistě tvůrčí záměr. Momenty překvapení a ohrožení jsou hybnou silou události, v níž pouhé citoslovečné reakce aktérů či diváků a ruchy dekorace tvoří určité zvukové zázemí hry. Její závěr podkreslí ještě ostré tóny podobné těm, které slýcháme, když technikům při zvučení něco „vazbí“.
Scéna je asketická, tvoří ji plechová zástěna s několika prkny a propanbutanovými oranžovými lahvemi, jejichž tvar kopírují rovněž zavěšené pouliční lampy. Vše probíhá v částečné aréně, kde se muži střídají v trojici, dvojici i sólech. Komika ticha a rovnováhy nemusí oslovit každého. Divákovi, pokud má rád výpravnost a scénickou hudbu, může něco scházet. Naopak adrenalin na vlastní kůži zažije zvolený neznámý z publika, který si s akrobaty na prkně zaskáče.
Kontaktních míst je v představení více. Házení bouchacích kuliček, bot, „bomb“ a podobně. Nápady a nové sestavy vznikají mimochodem, velký ohlas vzbuzuje zejména rozhýbání ochrnutých končetin vozíčkáře vestoje. Oproti jiným kusům se zapojením herce s handicapem je zde nastolen nemilosrdný řád vzájemného dělání si naschválů. Možná tím potřebné rovnováhy docílíme… Vládu občas přebírá vozíčkář a svým kolegům servíruje samé šibalské kousky.
Akrobaty vyloženě baví vymýšlet komplikované stavby a víceúrovňové houpačky. Když mladík na vozíku celou dobu bez hnutí sedí na dvou propanbutanových lahvích, bereme to už jako samozřejmost. Rychle si zvykneme na neobvyklé. Zvolna přijímáme také fakt, že zápalná šňůra časem zřejmě exploduje…
Tvůrci a herci sedmdesátiminutového představení, vhodného též pro starší děti, jsou Yann Ecauvre, Sylvain Briani-Colin / Jérémy Olivier, Rémi Lecocq. Hraje se ještě 27., 28., 29. a 30. 8. a 1. a 2.9., vždy ve 20:30.
