Česká televize natáčí v uzavřené budově pražského Národního divadla dokument k nedožitým stotřicátým narozeninám jednoho z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů dvacátého století. Můj život s Bohuslavem Martinů bude mít podobu hraného dokumentu. Slavného komponistu na obrazovce ztvární Petr Stach.
O Martinů vypráví divákům jeho celoživotní přítel a životopisec Miloš Šafránek, který skladateli pomáhal i z pozice kulturního atašé v Paříži. „Zasadil se o přiblížení české kultury, hlavně té hudební, světu,“ nepochybuje Ondřej Kavan, který Šafránka v chystaném filmu hraje.
Jen ne typický dokument o mrtvém skladateli
Přítele Martinů doplňuje manželka Charlotta (Tereza Hofová), z jejíž knihy scénář vychází. Oba provádějí skladatelovým mládím, léty strávenými v Paříži dvacátých letech, útěkem před nacisty do zámoří i následným úspěchem ve Spojených státech.
„Když se člověk noří do života uznávaných skladatelů, má k nim úctu a většinou si říká, že to byli vážení pánové, kteří napsali neskutečné dílo. Ale já si myslím, že s Bohušem byla sranda,“ upozorňuje režisér Jakub Sommer, že snahou tvůrců (napsal i scénář spolu s Lukášem Csicselym) bylo nenatočit „další typický dokument o mrtvém skladateli“.
Zvolili proto hraný dokument. „Vyprávíme o životě a díle Bohuslava Martinů kombinací hraných scén, archivů a dobových fotografií,“ vysvětluje Sommer.
Něco za něco
Natáčí se mimo jiné v Národním divadle, kde Martinů v roce 1938 v premiéře uvedl operu Julietta aneb Snář. Celkem oper složil šestnáct, kromě toho je také autorem mnoha symfonií, kantáty Otvírání studánek či folklorem inspirovaného baletu Špalíček.
Jeho genialitu ale, podle filmového Bohuslava Martinů Petra Stacha, vykoupila absence rodiny. Děti neměl a ani je nechtěl. „Svůj život odevzdal hudbě, skládání a hledání krásna,“ domnívá se herec.
Můj život s Bohuslavem Martinů vzniká v koprodukci s ORF a Nadací Bohuslava Martinů.
