V Oklahomě otevřeli Centrum Boba Dylana. Fanoušci Dylanovy tvorby i badatelé muzeum písničkáře a laureáta Nobelovy ceny za literaturu najdou ve městě Tulsa. Dočasná výstava Dylana, která všestranného umělce představuje jako výtvarníka, začala nedávno také ve Francii.
Dylanovy písně jsou metaforickým bludištěm složeným z osobních prožitků, literárních i historických odkazů. „Nemám k tomu, co jsem napsal, vůbec co říct. Prostě jsem to napsal. Nepíšu z nějakého zásadního důvodu, nečekejte žádné poselství,“ vyvedl Bob Dylan v roce 1965 z míry redaktora časopisu Time, který chtěl s písničkářem udělat rozhovor před koncertem.
Muzeum v Tulse tajemství písničkářovy práce ctí. Zároveň ale odhaluje předměty, které Dylana během jeho kariéry provázely. Třeba tamburínu, která měla inspirovat jednu z Dylanových nejznámějších skladeb Mr. Tambourine Man, pytel plný neotevřených dopisů fanoušků z šedesátých let, korespondenci i poznámkové bloky. „Máme tu ranou verzi Subterranean Homesick Blues, jsou na ní skvrny od kávy,“ uvedl příklad kurátor Mark Davidson.
Celkem je v muzeu sto tisíc artefaktů. Některé – včetně audio i videonahrávek – nejsou veřejné, ale jsou určeny jen profesionálním badatelům. „Oproti Gracelandu je Centrum Boba Dylana spíš kulturní než kultovní místo,“ srovnal list Los Angeles Times muzeum s někdejším domem Elvise Presleyho. Bob Dylan se do „svého“ muzea nehrne. Když minulý měsíc do Tulsy dorazil, návštěvu si odpustil. Nostalgické vzpomínání není prý nic pro něj.
Vagon v Provence
Do Centra Boba Dylana se přichází kolem kovové brány, kterou svařil sám hudebník. Čeští fanoušci to mají blíž na výstavu, kterou Dylanovi uspořádal Château La Coste v Provence. Na pozemku mezi vinicemi tam pro změnu stojí železniční vagon reálného rozměru. Stěny vozu tvoří dohromady sestavené kruhy, kola, nářadí, řetězy nebo žebříky. Návštěvníci si mohou prohlédnout také víc než dvacítku pláten, které na výstavě sousedí s díly Matisse, Moneta nebo Chagalla.
