Berlusconi vnesl na politickou scénu teatrálnost a show, říká italský herec Servillo

Nahrávám video

Až do čtvrtka potrvá v pražském kině Lucerna desátá přehlídka italských filmů MittelCinemaFest. Otevřel ji snímek Tady se směju já s Tonim Servillem v hlavní roli. Protagonista oscarové Velké nádhery se navíc tuzemskému publiku představil i v divadle. Akce se koná v rámci oslav stého výročí založení Italského kulturního institutu v české metropoli, vůbec prvního takového na světě. Se Servillem mluvil Lukáš Mathé.

Snímek Tady se směju já je pravdivý příběh komedianta. Eduardo Scarpetta, milovaný autor a herec z Neapole přelomu 19. a 20. století se musí bránit nařčení z plagiátu, i když se snažil jen o parodii dobové dekadence. Ze sporu o smysl vysokého a lidového umění nakonec vychází vítězně. Po soudu a se šrámy. „V jeho životě se divadlo a život hluboce proplétají. Takže nevíme, jestli v ložnici hraje, a naopak na jevišti říká pravdu,“ míní Servillo.

Hvězda současné italské kinematografie zatím nejvíc zazářila v oscarové Velké nádheře Paola Sorrentina. Snímku o stárnutí a zahánění nudy ve věčném městě. V Sorrentinových filmech si Servillo zahrál i dvě velké postavy italské politiky. Stejně mocné jako kontroverzní, přesto odlišné. Giulio Andreotti je symbolem poválečných dekád, Silvio Berlusconi přelomu tisíciletí. Prvního Servillo ztvárnil ve filmu Božský, druhého v Oni a Silvio.

„Andreotti patří do světa politiky se záhadnou, tajemnou atmosférou. Na druhou stranu Berlusconi vnáší na politickou scénu herectví, teatrálnost, show,“ popisuje Servillo. Naposledy se herec objevil i v Sorrentinově nejčerstvějším snímku Boží ruka s autobiografickými prvky, kde si zahrál otce hlavního hrdiny, který i s manželkou tragicky zahyne.

Místo pro československé intelektuály

I když mu světovou slávu přinesl film, víc doma je Toni Servillo v divadle. Do Prahy přivezl variaci na Božskou komedii. Monodrama Danteho hlasy chce jedno z největších děl světové literatury přiblížit současným divákům.

Servillova návštěva v Praze není náhodná. Italský kulturní institut i s ním oslavuje sto let od svého založení. Výročí si připomene také výstavou vzácného neapolského betlému, který zpřístupní ve svém sídle na Malé Straně 18. prosince. Ve stejný den bude pražské Rudolfinum hostit orchestr Divadla Svatého Karla z Neapole s výběrem úryvků z nejslavnějších italských oper.

„Je to institut, který pracoval i v době komunistického režimu. Stal se místem, kam mohli tehdejší českoslovenští intelektuálové přicházet a ve zdejší knihovně číst moderní italskou literaturu. I kvůli tomu je důležité si sto let našeho institutu připomínat,“ míní ředitel Italského kulturního institutu v Praze Fabrizio Iurlano.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 10 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 15 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 19 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
18. 5. 2026

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...