Benátský festival vybral po 25 letech do hlavní soutěže český film. Sledovat bude Nabarvené ptáče

Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.

  • 1994: Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (režie: Jiří Menzel)
  • 1989: Sedím na konári a je mi dobre (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1985: Perinbaba (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1983: Tisícročná včela (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1981: Postřižiny (režie: Jiří Menzel)
  • 1969: Čest a sláva (režie: Hynek Bočan)
  • 1965: Lásky jedné plavovlásky (režie: Miloš Forman)
  • 1963: Zlaté kapradí (režie: Jiří Weiss)
  • 1958: Vlčí jáma (režie: Jiří Weiss)
  • 1947: Siréna (režie: Karel Steklý) – hlavní cena Zlatý lev
  • 1940:  (režie: Martin Frič)
  • 1939: Humoreska (režie: Otakar Vávra); Tulák Macoun (režie: Ladislav Brom); Skleněný chléb (režie: Ludvík Guba, krátkom.)
  • 1934: Extase (režie: Gustav Machatý)

O přízeň benátské poroty se naposledy v roce 1994 ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Hlavní cenu se v historii nejstaršího filmového festivalu na světě podařilo českým, respektive československým tvůrcům získat jen jednou: v roce 1947 Karlu Steklému za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.

Literární předlohu má i Nabarvené ptáče. Scénář režisér napsal podle stejnojmenného bestselleru Jerzyho Kosińského z roku 1965. Děj Nabarveného ptáčete se odehrává za druhé světové války a hlavní postavou je devítiletý Žid Joska, jehož rodiče pošlou k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě, aby ho uchránili před nacisty. Chlapec se musí vypořádat nejen s krutostí války, ale především s krutostí lidí.

Filmová adaptace Nabarveného ptáčete nemá být podle Marhoula válečným snímkem ani výpovědí o holocaustu, ale příběhem o osamoceném setkání dítěte s krutostí a násilím.

Ve filmu hraje Keitel či Skarsgård

Marhoul začal svůj třetí celovečerní snímek připravovat před více než deseti lety. První klapka před kamerou Vladimíra Smutného padla na jaře roku 2017. Představitele hlavní role našel v českém chlapci Petru Kotlárovi, pro něhož bylo psychicky náročné zvárnění postavy první filmovací zkušeností.

Režisérovi se podařilo pro drama, natáčené v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny,  získat ale i známé zahraniční herce, například Američana Harveyho Keitela či Švéda Stellana Skarsgårda. Z českých herců se na plátně objeví Jitka Čvančarová nebo Radim Fiala.

Porota hlavní soutěže benátského festivalu posoudí Marhoulův film mezi 28. srpnem a 7. zářím, kdy se 76. ročník koná. Konkurovat mu budou se svými novinkami režiséři jako Roman Polanski či Steven Soderbergh. Předsedkyní mezinárodní poroty je argentinská režisérka, scenáristka a producentka Lucrecia Martelová.

Dostat se do Benátek znamená, že na film se okamžitě upře pozornost, ale dalším milníkem, který je nejdůležitější, je, jakým způsobem bude film vnímán kritiky. Důležité také je, jak Nabarvené ptáče přijme festivalové publikum a s jakým poselstvím se bude komunikovat mezi „normálními“ lidmi.
Václav Marhoul

Po světové premiéře v Benátkách se Nabarvené ptáče vydá do Toronta, kde jej v září uvede tamní festival v sekci Special Presentations. Od 12. září mohou na film do kin zajít i čeští diváci.

7 minut
Události v kultuře: Nabarvené ptáče soutěží v Benátkách
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Od doby, co je Kennedyho centrum Trumpovo, návštěvnost upadá

Tržby za představení v Kennedyho centru, jedné z nejprestižnějších amerických kulturních institucí, jsou nejhorší od pandemie covidu-19. Upozornila na to analýza deníku Washington Post. Centrum v hlavním americkém městě se potýká s kritikou od doby, kdy dohled nad programem, který považoval za příliš woke, převzal coby předseda prezident Donald Trump a do vedení dosadil republikánské sympatizanty.
před 13 hhodinami

Brněnský Provázek prověřuje Darwinovy ceny

Vyšlápnout zasněženou horu Fudži v teniskách. Udělat si selfie s medvědem. Čistit komín ručním granátem. To jsou příklady způsobů, jak zemřít a získat za to Darwinovu cenu. Oceněními udělovanými za úmrtí, která si lidé přivodili vlastní hloupostí, se inspirovala novinka Darwin & co. v brněnském Divadle Husa na provázku. Nechce být ale jen sledem bizarních historek.
10. 11. 2025

Pohádky nemusí děti jen hladit, i smutek patří k životu, říká Goldflam

Česká kina promítají celovečerní loutkový film Pohádky po babičce, inspirovaný knihou divadelníka, herce a spisovatele Arnošta Goldflama. Ten se navíc stal předobrazem postavy ovdovělého dědy, jemuž vnoučata pomáhají vypořádat se se smutkem. Postavičku i namluvil. Díky Pohádkám po babičce, natočeným režiséry ze čtyř zemí, si podle Goldflama malí diváci uvědomí, že i smutek k životu patří. „Tvůrci si myslí, že se děti musí jenom hladit, ale to jim vytváří špatný obraz, jak to chodí v životě. Jsou i smutné a tragické věci,“ poradil v Interview ČT24 autorům pohádkových příběhů.
10. 11. 2025

V Albertině středověk neskončil, středověk trvá

Název aktuální výstavy Gothic Modern ve vídeňské Albertině lze chápat různě. Můžeme ho vnímat jako gotickou, tedy gotizující modernu, ale i jako gotiku, jež je stále moderní.
9. 11. 2025

Trezor i sklo proti granátu. Bezpečnost památek střeží nejrůznější opatření

Bezpečnostní rám a trezorová místnost s ochranou proti ohni a střelám. Tyto nejdůležitější prvky zamezují poškození nebo ukradení po korunovačních klenotech hned druhé nejcennější nemovité památky v Česku – relikviáře svatého Maura na zámku v Bečově nad Teplou. Možnosti ochrany pamětihodností obvykle určuje výše dostupných finančních prostředků. Vybavení, zázemí a bezpečnostní postupy je neustále nutné obnovovat.
9. 11. 2025

Egyptští experti žádají evropská muzea o navrácení starověkých artefaktů

V Egyptě odstartovala nová kampaň, která vyzývá evropská muzea k navrácení řady starověkých exponátů odcizených během období evropského kolonialismu, píše deník Arab News. Iniciativa přichází krátce po otevření nového Velkého egyptského muzea.
8. 11. 2025

„Humor pomáhá udržet si zdravý rozum“. Mladí Ukrajinci u fronty točí filmy

Válka jim vzala domovy, bezpečí i dětství. Projekt Generace Nika nabízí filmové školení pro mladé Ukrajince žijící u válečné fronty. Pod dohledem profesionálů točí krátké filmy, režírují je, píší scénáře a hrají hlavní role. U zrodu projektu byl tragický příběh básnířky a malířky Veroniky. „Nika pro mě byla symbolem té generace, s kterou pracujeme,“ říká autor projektu, kameraman ČT Vojtěch Hönig.
8. 11. 2025

Rekonstrukce pražské Invalidovny může začít. Chybí už jen pokyn ministerstva

Obnova pražské Invalidovny s dostavbou moderní přístavby má začít v roce 2026. Projekt za více než dvě miliardy korun bude největší investiční akcí v historii Národního památkového ústavu. Ten má podporu nové vlády a nyní čeká už jen na souhlas ministerstva kultury, aby mohl vyhlásit tendr na dodavatele stavby. Veřejnosti by se Invalidovna mohla otevřít v roce 2030.
8. 11. 2025
Načítání...