Benátský festival vybral po 25 letech do hlavní soutěže český film. Sledovat bude Nabarvené ptáče

Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.

  • 1994: Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (režie: Jiří Menzel)
  • 1989: Sedím na konári a je mi dobre (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1985: Perinbaba (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1983: Tisícročná včela (režie: Juraj Jakubisko)
  • 1981: Postřižiny (režie: Jiří Menzel)
  • 1969: Čest a sláva (režie: Hynek Bočan)
  • 1965: Lásky jedné plavovlásky (režie: Miloš Forman)
  • 1963: Zlaté kapradí (režie: Jiří Weiss)
  • 1958: Vlčí jáma (režie: Jiří Weiss)
  • 1947: Siréna (režie: Karel Steklý) – hlavní cena Zlatý lev
  • 1940:  (režie: Martin Frič)
  • 1939: Humoreska (režie: Otakar Vávra); Tulák Macoun (režie: Ladislav Brom); Skleněný chléb (režie: Ludvík Guba, krátkom.)
  • 1934: Extase (režie: Gustav Machatý)

O přízeň benátské poroty se naposledy v roce 1994 ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Hlavní cenu se v historii nejstaršího filmového festivalu na světě podařilo českým, respektive československým tvůrcům získat jen jednou: v roce 1947 Karlu Steklému za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.

Literární předlohu má i Nabarvené ptáče. Scénář režisér napsal podle stejnojmenného bestselleru Jerzyho Kosińského z roku 1965. Děj Nabarveného ptáčete se odehrává za druhé světové války a hlavní postavou je devítiletý Žid Joska, jehož rodiče pošlou k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě, aby ho uchránili před nacisty. Chlapec se musí vypořádat nejen s krutostí války, ale především s krutostí lidí.

Filmová adaptace Nabarveného ptáčete nemá být podle Marhoula válečným snímkem ani výpovědí o holocaustu, ale příběhem o osamoceném setkání dítěte s krutostí a násilím.

Ve filmu hraje Keitel či Skarsgård

Marhoul začal svůj třetí celovečerní snímek připravovat před více než deseti lety. První klapka před kamerou Vladimíra Smutného padla na jaře roku 2017. Představitele hlavní role našel v českém chlapci Petru Kotlárovi, pro něhož bylo psychicky náročné zvárnění postavy první filmovací zkušeností.

Režisérovi se podařilo pro drama, natáčené v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny,  získat ale i známé zahraniční herce, například Američana Harveyho Keitela či Švéda Stellana Skarsgårda. Z českých herců se na plátně objeví Jitka Čvančarová nebo Radim Fiala.

Porota hlavní soutěže benátského festivalu posoudí Marhoulův film mezi 28. srpnem a 7. zářím, kdy se 76. ročník koná. Konkurovat mu budou se svými novinkami režiséři jako Roman Polanski či Steven Soderbergh. Předsedkyní mezinárodní poroty je argentinská režisérka, scenáristka a producentka Lucrecia Martelová.

Dostat se do Benátek znamená, že na film se okamžitě upře pozornost, ale dalším milníkem, který je nejdůležitější, je, jakým způsobem bude film vnímán kritiky. Důležité také je, jak Nabarvené ptáče přijme festivalové publikum a s jakým poselstvím se bude komunikovat mezi „normálními“ lidmi.
Václav Marhoul

Po světové premiéře v Benátkách se Nabarvené ptáče vydá do Toronta, kde jej v září uvede tamní festival v sekci Special Presentations. Od 12. září mohou na film do kin zajít i čeští diváci.

7 minut
Události v kultuře: Nabarvené ptáče soutěží v Benátkách
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 6 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 6 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
11:04Aktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026

I v Ostravě zůstává Idiot obrazem společnosti

Jeviště Národního divadla moravskoslezského patří knížeti Myškinovi, hlavnímu hrdinovi románu Idiot od Fjodora Michajloviče Dostojevského. Nová jevištní dramatizace vznikla přímo pro ostravskou scénu.
15. 1. 2026

Kulturní zpráva o Grónsku: Audiokniha Cit slečny Smilly pro sníh nebo seriál Vláda

Beletrie, audioknihy i seriál dávají českým čtenářům a divákům možnost, jak se seznámit s příběhy z Grónska. Včetně koloniální minulosti, která se odráží i v kultuře a o níž se v současné době znovu mluví v souvislosti se zájmem amerického prezidenta Donalda Trumpa tuto zemi získat.
15. 1. 2026
Načítání...