Mimořádný úspěch „zařídil“ pro českou kinematografii režisér Václav Marhoul. Jeho černobílé drama Nabarvené ptáče vybral do hlavní soutěže benátský filmový festival. Snímek českého režiséra se do prestižního výběru dostal po čtvrtstoletí. Do svého programu Marhoulovu novinku, jež vznikla v koprodukci České televize, zařadil také festival v Torontu.
Benátský festival vybral po 25 letech do hlavní soutěže český film. Sledovat bude Nabarvené ptáče
- 1994: Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina (režie: Jiří Menzel)
- 1989: Sedím na konári a je mi dobre (režie: Juraj Jakubisko)
- 1985: Perinbaba (režie: Juraj Jakubisko)
- 1983: Tisícročná včela (režie: Juraj Jakubisko)
- 1981: Postřižiny (režie: Jiří Menzel)
- 1969: Čest a sláva (režie: Hynek Bočan)
- 1965: Lásky jedné plavovlásky (režie: Miloš Forman)
- 1963: Zlaté kapradí (režie: Jiří Weiss)
- 1958: Vlčí jáma (režie: Jiří Weiss)
- 1947: Siréna (režie: Karel Steklý) – hlavní cena Zlatý lev
- 1940: (režie: Martin Frič)
- 1939: Humoreska (režie: Otakar Vávra); Tulák Macoun (režie: Ladislav Brom); Skleněný chléb (režie: Ludvík Guba, krátkom.)
- 1934: Extase (režie: Gustav Machatý)
O přízeň benátské poroty se naposledy v roce 1994 ucházel Jiří Menzel s komedií Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina. Hlavní cenu se v historii nejstaršího filmového festivalu na světě podařilo českým, respektive československým tvůrcům získat jen jednou: v roce 1947 Karlu Steklému za drama z dělnického prostředí Siréna podle románu Marie Majerové.
Literární předlohu má i Nabarvené ptáče. Scénář režisér napsal podle stejnojmenného bestselleru Jerzyho Kosińského z roku 1965. Děj Nabarveného ptáčete se odehrává za druhé světové války a hlavní postavou je devítiletý Žid Joska, jehož rodiče pošlou k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě, aby ho uchránili před nacisty. Chlapec se musí vypořádat nejen s krutostí války, ale především s krutostí lidí.
Filmová adaptace Nabarveného ptáčete nemá být podle Marhoula válečným snímkem ani výpovědí o holocaustu, ale příběhem o osamoceném setkání dítěte s krutostí a násilím.
Ve filmu hraje Keitel či Skarsgård
Marhoul začal svůj třetí celovečerní snímek připravovat před více než deseti lety. První klapka před kamerou Vladimíra Smutného padla na jaře roku 2017. Představitele hlavní role našel v českém chlapci Petru Kotlárovi, pro něhož bylo psychicky náročné zvárnění postavy první filmovací zkušeností.
Režisérovi se podařilo pro drama, natáčené v koprodukci Česka, Slovenska a Ukrajiny, získat ale i známé zahraniční herce, například Američana Harveyho Keitela či Švéda Stellana Skarsgårda. Z českých herců se na plátně objeví Jitka Čvančarová nebo Radim Fiala.
Porota hlavní soutěže benátského festivalu posoudí Marhoulův film mezi 28. srpnem a 7. zářím, kdy se 76. ročník koná. Konkurovat mu budou se svými novinkami režiséři jako Roman Polanski či Steven Soderbergh. Předsedkyní mezinárodní poroty je argentinská režisérka, scenáristka a producentka Lucrecia Martelová.
Dostat se do Benátek znamená, že na film se okamžitě upře pozornost, ale dalším milníkem, který je nejdůležitější, je, jakým způsobem bude film vnímán kritiky. Důležité také je, jak Nabarvené ptáče přijme festivalové publikum a s jakým poselstvím se bude komunikovat mezi „normálními“ lidmi.
Po světové premiéře v Benátkách se Nabarvené ptáče vydá do Toronta, kde jej v září uvede tamní festival v sekci Special Presentations. Od 12. září mohou na film do kin zajít i čeští diváci.
7 minut
Události v kultuře: Nabarvené ptáče soutěží v Benátkách
