Praha – V pražské Knihovně Václava Havla se poprvé představuje básník Jiří Kuběna jako malíř. V rámci uměleckého cyklu Havlova první parta aneb Jaro s Šestatřicátníky vystavuje své práce z konce šedesátých let. Cyklus připomene první umělecké společenství, které exprezident Havel kolem sebe vytvořil v polovině 50. let. Jiří Kuběna je známý jako historik umění, od roku 1994 také jako kastelán hradu Bítov, ale především je kritikou a čtenáři ceněný jako básník. Obrazy maloval v letech 1967 až 1969, jak sám říká, promlouvaly tehdy mnohem víc než psané slovo.
Básník Kuběna se představuje jako výtvarník
„To byla doba nastupující normalizace, doba útlaku. Nebyl v tom ode mne žádný kalkul, ale člověk se prostě zamýšlel nad tím, co dál, když slovo nemá žádnou výpovědní hodnotu,“ upřesnil pro ČT24 básník.
Vedle olejů a kreseb nabízí první veřejná výstava výtvarných děl Kuběny také pět barevných masek z lepenky, které před lety využil při recitaci svých veršů. „Děsil jsem se šedivé, hnědé a všech špín,“ podotkl ke svým dílům letos čtyřiasedmdesátiletý Kuběna.
2 minuty
Reportáž Jiřího Svobody
Jiří Kuběna patří mezi básníky, kterým režim nepřál. „Dnes už je knížetem moravských básníků, ale dlouho byl odstrčen, nevnímán. Jirka je tvořivý a veliký básník,“ řekl k osobě Jiřího Kuběny Václav Havel.
Český básník Jiří Kuběna, vlastním jménem Jiří Paukert
Je povoláním historik umění. Bývá řazen k typickým zástupcům odvrácené strany tuzemské literatury, která nemusí být veřejnosti příliš známá. V padesátých letech spolupracoval s Šestatřicátníky Václavem Havlem či Josefem Topolem, publikoval v 60. letech, poté dlouho vydávat nesměl a prožíval normalizační izolaci v samizdatu. Po roce 1989 mimo jiné působil jako kastelán hradu Bítov.
Skupinu Šestatřicátníci dal dohromady tehdy sedmnáctiletý Václav Havel v letech 1953 až 1954. Ze skupiny vzešla řada spisovatelů a publicistů významných pro dějiny české kultury.