Babička Alexeje Sevruka vypráví v románu o Ukrajině dvacátého století. Šlo o přežití, říká autor

Nahrávám video
Alexej Sevruk o románu Evropanka
Zdroj: ČT24

„Nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha,“ napsal spisovatel Jáchym Topol o románu Evropanka. Básník, prozaik a překladatel Alexej Sevruk učinil ze své babičky vypravěčku ukrajinských dějin dvacátého století. O životě za stalinismu, druhé světové války i v rozkládajícím se Sovětském svazu.

Evropanku nenapsal Alexej Sevruk jako reakci na válku na Ukrajině. Knihu dokončil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze, psát ji začal v roce 2019. Přesně sto let od narození své babičky, která se stala předobrazem vypravěčky románu. Právě její příběh Sevrukovi pomohl uchopit nápad, který měl už delší dobu, tedy literárně postihnout ukrajinské dvacáté století.

„Nejsou to jenom příběhy vyslechnuté od babičky, je tam spousta dalších věcí, které mi babička buď nemohla nebo nechtěla říct, protože často se jedná o dost smutné, brutální věci, o kterých staří lidé, kteří to zažili, neradi mluví,“ dodal autor.

Jeho babička zemřela v době, kdy systematické sbírání orální historie, jakou provozuje například Paměť národa, ještě nebylo zvykem. „Ale doufám, že jsem jí díky tomu románu propůjčil hlas, aby se mohla podělit o své životní zkušenosti a o strategie přežití, protože o nic jiného na Ukrajině dvacátého století nešlo,“ míní Sevruk.

Česko-ukrajinské kořeny

Vypravěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika skládá mozaiku života zejména ve Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století téměř do současnosti. Do osobních příběhů přitom zasahují – někdy brutálně – dramatické dějiny východní Evropy.

Alexej Sevruk se na Ukrajině narodil, v Česku žije od dvanácti let. V poslední době si ale podle svých slov čím dále častěji pokládá otázku, jestli se cítí jako Ukrajinec. „Už ani nevím, jestli jsem ukrajinský spisovatel, nebo český spisovatel ukrajinského původu,“ řekl.

Román Evropanka prý napsal především na památku svých prarodičů a také pro své děti, které se už narodily v Česku. Románovým příběhem jim chce přiblížit jejich kořeny. „Když si z toho kdokoliv jiný vezme cokoliv jiného, budu jedině rád,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoRestaurátoři opravují největší sousoší na Karlově mostě

Na Karlově mostě pracují restaurátoři na renovaci barokního sousoší svatého Jana z Mathy, Felixe z Valois a Ivana poustevníka. Jde o největší sochařské dílo na mostě. Kromě kompletního vyčištění také opraví části, u kterých hrozil pád. „Z přední strany se tam vloží nerezová armatura, která to bude fixovat,“ popisuje příklad technického řešení rozsáhlé praskliny restaurátor Jan Brabec. Práce odborníkům potrvají do konce léta a Galerii hlavního města Prahy, která postupně restauruje všech třicet soch a sousoší na mostě, vyjdou na bezmála milion korun.
před 14 hhodinami

Major Zeman nebyl „jen“ krimi, jeho případy sloužily propagandě, ukazuje ÚSTR

Seriál 30 případů majora Zemana, vysílaný v sedmdesátých letech, promyšleně propojil populární krimi žánr s politickým zadáním, tedy ovlivnit u veřejnosti vnímání poválečných dějin. „Je to typická esence komunistické propagandy,“ poznamenal náměstek ředitele Ústavu pro studium totalitních režimů (ÚSTR) Kamil Nedvědický v pořadu 90’ ČT24 moderovaném Marianou Novotnou. Právě ÚSTR připravil ve spolupráci s Muzeem Police ČR a ČT cyklus přednášek, který poodkrývá kontext „českého Bonda normalizace“.
24. 4. 2026

U žen s ADHD se čekalo, že budou hodné holčičky, říká spoluautorka knihy Roztěkané

Cenu Magnesia Litera za publicistiku získala nedávno kniha Roztěkané o ženách, které žijí s diagnózou ADHD. „Je to rok, co knížka vyšla, a my dodnes dostáváme spoustu krásných reakcí od žen, kterým nějakým způsobem pomáhá. Takže to je možná větší benefit než Magnesia Litera, i když za ni jsme samozřejmě velmi vděčné,“ podotkla v Událostech, komentářích v rozhovoru s Terezou Řezníčkovou spoluautorka knihy Klára Kubíčková.
24. 4. 2026

Audiokniha roku 2025 vznikla na základě telefonátů Ukrajinců rozdělených válkou

Audioknihou roku 2025 – a zároveň absolutním vítězem – se stalo zpracování telefonátů Ukrajinců po napadení jejich země ruskou armádou, které vyšlo pod názvem Hovory. Nejlepšími interprety jsou Vasil Fridrich a Jitka Ježková, která tak obhájila loňské prvenství.
24. 4. 2026

Spiklenci vystihli atmosféru po komunistickém převratu. Na překlad čekali 75 let

Román Spiklenci napsal Friedrich Bruegel před tři čtvrtě stoletím, česky ale poprvé vychází nyní. Popisuje fungování režimu v Československu v roce 1949, tedy rok po únorovém převratu. Německy píšící autor působící v československých diplomatických službách vylíčil atmosféru doby, v níž žil.
24. 4. 2026

Akcionáři společnosti Warner Bros schválili převzetí firmy rivalem Paramount

Akcionáři americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery ve čtvrtek schválili převzetí firmy konkurentem Paramount Skydance za zhruba 110 miliard dolarů (téměř 2,3 bilionu korun), informovaly agentury. Firmy se na spojení dohodly v únoru. O část společnosti Warner Bros. Discovery dříve usilovala rovněž streamovací platforma Netflix, se svou nabídkou však neuspěla.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026

Přemyslovce a jejich dobu přibližuje na devět set exponátů

Národní muzeum otevírá výstavu, která poprvé odvypráví celý příběh dynastie Přemyslovců, která proměnila české knížectví v království a zásadně ovlivnila podobu střední Evropy. Mezi devíti stovkami exponátů se nachází pohřební klenoty krále Přemysla Otakara II. nebo textilie z hrobu svaté Ludmily.
23. 4. 2026

OBRAZEM: Vítěz World Press Photo zachytil rodinné zoufalství při zásahu ICE

Nejlepší fotografii v soutěži World Press Photo v loňském roce pořídila americká fotografka Carol Guzyová, když zachytila zoufalství dcery ve chvíli, kdy agenti Úřadu pro imigraci a cla (ICE) zadržují jejího otce. Vítězné snímky napříč kategoriemi podle poroty „nabízejí mnohovrstevnaté pochopení světa, ve kterém žijeme“.
23. 4. 2026Aktualizováno23. 4. 2026
Načítání...