Babička Alexeje Sevruka vypráví v románu o Ukrajině dvacátého století. Šlo o přežití, říká autor

Nahrávám video
Alexej Sevruk o románu Evropanka
Zdroj: ČT24

„Nejsilnějším hlasem současné česky psané literatury je tato kniha,“ napsal spisovatel Jáchym Topol o románu Evropanka. Básník, prozaik a překladatel Alexej Sevruk učinil ze své babičky vypravěčku ukrajinských dějin dvacátého století. O životě za stalinismu, druhé světové války i v rozkládajícím se Sovětském svazu.

Evropanku nenapsal Alexej Sevruk jako reakci na válku na Ukrajině. Knihu dokončil ještě před začátkem plnohodnotné ruské invaze, psát ji začal v roce 2019. Přesně sto let od narození své babičky, která se stala předobrazem vypravěčky románu. Právě její příběh Sevrukovi pomohl uchopit nápad, který měl už delší dobu, tedy literárně postihnout ukrajinské dvacáté století.

„Nejsou to jenom příběhy vyslechnuté od babičky, je tam spousta dalších věcí, které mi babička buď nemohla nebo nechtěla říct, protože často se jedná o dost smutné, brutální věci, o kterých staří lidé, kteří to zažili, neradi mluví,“ dodal autor.

Jeho babička zemřela v době, kdy systematické sbírání orální historie, jakou provozuje například Paměť národa, ještě nebylo zvykem. „Ale doufám, že jsem jí díky tomu románu propůjčil hlas, aby se mohla podělit o své životní zkušenosti a o strategie přežití, protože o nic jiného na Ukrajině dvacátého století nešlo,“ míní Sevruk.

Česko-ukrajinské kořeny

Vypravěčka románu Marie je dcerou ukrajinské venkovanky a českého válečného zajatce. Rodinná kronika skládá mozaiku života zejména ve Volyňské oblasti Ukrajiny od dvacátých let dvacátého století téměř do současnosti. Do osobních příběhů přitom zasahují – někdy brutálně – dramatické dějiny východní Evropy.

Alexej Sevruk se na Ukrajině narodil, v Česku žije od dvanácti let. V poslední době si ale podle svých slov čím dále častěji pokládá otázku, jestli se cítí jako Ukrajinec. „Už ani nevím, jestli jsem ukrajinský spisovatel, nebo český spisovatel ukrajinského původu,“ řekl.

Román Evropanka prý napsal především na památku svých prarodičů a také pro své děti, které se už narodily v Česku. Románovým příběhem jim chce přiblížit jejich kořeny. „Když si z toho kdokoliv jiný vezme cokoliv jiného, budu jedině rád,“ uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Byl napřed, přesto vzadu. Monografie doceňuje opomíjeného Vojtěcha Preissiga

Životní dráha malíře, grafika, typografa a fotografa Vojtěcha Preissiga si přímo říká o filmové zpracování. Monografie Tomáše Vlčka, nazvaná prostě Vojtěch Preissig, plní víceméně stejnou roli. Ukazuje, jak významnou, a stále opomíjenou osobností Preissig byl. A také, s jakými překážkami musel po celý život bojovat.
před 18 mminutami

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

VideoSlužebnictvo Dejvického divadla ukazuje fungování moci

Kdo má navrch a kdo je pouhým služebníkem příběhu? Nová inscenace Dejvického divadla Služebnictvo odhaluje, jak funguje manipulace a moc – v životě i na jevišti. Soubor rozvíjí mezinárodní spolupráci, autorem i režisérem hry je irský dramatik Wayne Jordan.
3. 4. 2026

„Vyřešil jsem ho.“ Klempíř odvolal Baxu ze správní rady Pražského jara

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara, kterou dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl bývalý ministr kultury na stejné síti. Do sporu se předtím dostali kvůli rozdělování dotací na filmy. Klempířův krok kritizují zástupci opozice.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Neckář znovu vydal píseň nazpívanou po invazi 1968

Václav Neckář se po téměř šedesáti letech vrátil ke skladbě, kterou nazpíval krátce po invazi v roce 1968. Jmenovala se Píseň pro mne a hudbu k ní složil zpěvákův bratr Jan. K posluchačům se tehdy dostala pouze jednou. V nové podobě s původním vokálem ji doprovází videoklip, který kombinuje archivní a současné záběry.
2. 4. 2026

VideoFilmové premiéry: Svatební drama, boje na Ukrajině i Život Briana

Do kin vstupují úplné novinky i osvědčená klasika. V artové černé komedii Drama hrají hollywoodské hvězdy Zendaya a Robert Pattinson snoubence, které těsně před svatbou zaskočí tajemství. Super Mario galaktický film vrací na plátna animovaného instalatéra původně z videohry. Ve snímku 2000 metrů do Andrijivky sleduje oscarový dokumentarista boj o strategicky významnou vesnici. A v kinech opět pobaví parodický příběh o Kristovi Život Briana od skupiny Monty Python i komedie „pro pamětníky“ Cesta do hlubin študákovy duše.
2. 4. 2026

Výstavní připomínka Adrieny Šimotové začíná Rozhraním

Filozofující malířka a básnířka Adriena Šimotová se narodila před sto lety. Průřez její tvorbou představuje výstava Rozhraní v Galerii Benedikta Rejta v Lounech. Jedná se o první ze tří výstav, které se k tomuto výročí letos chystají.
2. 4. 2026

Vybraná státní muzea a galerie budou první neděli v měsíci zdarma, oznámil Klempíř

Stálé expozice Národní galerie Praha, Moravské galerie v Brně nebo Muzea umění Olomouc, které jsou příspěvkovými organizacemi ministerstva kultury, budou první neděli v měsíci přístupné zdarma. Opatření platí od dubna, poprvé se tedy má týkat nadcházející neděle 5. dubna. Na síti X to ve středu oznámil ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Moravská galerie však už skoro 13 let umožňuje prohlídku stálých expozic zdarma, respektive za dobrovolné vstupné.
1. 4. 2026Aktualizováno1. 4. 2026
Načítání...