„Austrálie také zažila holocaust.“ V Praze vystoupil hudebník a aktivista Xavier Rudd

Nahrávám video

Patří k respektovaným australským hudebníkům. Už dvacet let zpívá o tom, jak bychom měli pečovat o planetu, abychom ji nezničili, a bojuje za práva původních australských obyvatel. Poprvé o tom Xavier Rudd zazpíval i českému publiku, když vystoupil v pražské Akropoli.

Během koncertu bosý přechází od kytary k foukací harmonice a didgeridoo. Zpívá o svobodě či o tom, jak nás ovlivňují životy našich předků. Vrací se také k tématu spojení s planetou Zemí.

„Když se podíváte na to, kam se v dnešní době společnost dostala, vidíte všechny ty problémy světa a technologie, které nás oddělily od přirozeného spojení se zemí. Ale hudba je jednou z cest, která nás k ní okamžitě navrací zpět,“ doporučuje Xavier Rudd.

Písničkář pravidelně spolupracuje s mnoha dobrovolnickými organizacemi, které pomáhají chránit přírodu nebo bojují za lidská práva. Před pěti lety třeba stavěl školu chudým dětem v Nikaragui, jindy protestuje proti těžařským společnostem.

Dlouhodobě pak bojuje za práva původních australských obyvatel. „Aboridžinci žili šedesát tisíc let bez toho, aby po sobě v životním prostředí zanechali nějaké stopy. A pak stačí 200 let evropské kolonizace Austrálie, aby zemi vážně poničila,“ upozorňuje.

„Austrálie také zažila holocaust. Bylo to úplně to samé. Vyvražďování lidí. Aboridžinců zůstalo méně než pět procent. Máme ale hodně obyvatel smíšené krve, kteří hledají své kořeny. Spoustu skvělých lidí, kteří se snaží původní kulturu znovu rozvíjet,“ pokračuje.

Sám Xavier Rudd má irsko-aboridžinské geny. Snaží se opouštět hodnoty konzumního života a přiblížit se chápání domorodých Australanů. V současnosti objíždí svět s novou deskou Storm Boy.

Odkazuje se v ní na stejnojmenný australský film o nekonvenčním přátelství kluka a pelikána v pobřežní divočině, který ho v dětství zásadně ovlivnil a souzní s jeho poselstvími o návratu člověka k přírodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 14 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 15 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026
Načítání...