Patří k respektovaným australským hudebníkům. Už dvacet let zpívá o tom, jak bychom měli pečovat o planetu, abychom ji nezničili, a bojuje za práva původních australských obyvatel. Poprvé o tom Xavier Rudd zazpíval i českému publiku, když vystoupil v pražské Akropoli.
Během koncertu bosý přechází od kytary k foukací harmonice a didgeridoo. Zpívá o svobodě či o tom, jak nás ovlivňují životy našich předků. Vrací se také k tématu spojení s planetou Zemí.
„Když se podíváte na to, kam se v dnešní době společnost dostala, vidíte všechny ty problémy světa a technologie, které nás oddělily od přirozeného spojení se zemí. Ale hudba je jednou z cest, která nás k ní okamžitě navrací zpět,“ doporučuje Xavier Rudd.
Písničkář pravidelně spolupracuje s mnoha dobrovolnickými organizacemi, které pomáhají chránit přírodu nebo bojují za lidská práva. Před pěti lety třeba stavěl školu chudým dětem v Nikaragui, jindy protestuje proti těžařským společnostem.
Dlouhodobě pak bojuje za práva původních australských obyvatel. „Aboridžinci žili šedesát tisíc let bez toho, aby po sobě v životním prostředí zanechali nějaké stopy. A pak stačí 200 let evropské kolonizace Austrálie, aby zemi vážně poničila,“ upozorňuje.
„Austrálie také zažila holocaust. Bylo to úplně to samé. Vyvražďování lidí. Aboridžinců zůstalo méně než pět procent. Máme ale hodně obyvatel smíšené krve, kteří hledají své kořeny. Spoustu skvělých lidí, kteří se snaží původní kulturu znovu rozvíjet,“ pokračuje.
Sám Xavier Rudd má irsko-aboridžinské geny. Snaží se opouštět hodnoty konzumního života a přiblížit se chápání domorodých Australanů. V současnosti objíždí svět s novou deskou Storm Boy.
Odkazuje se v ní na stejnojmenný australský film o nekonvenčním přátelství kluka a pelikána v pobřežní divočině, který ho v dětství zásadně ovlivnil a souzní s jeho poselstvími o návratu člověka k přírodě.
