Ať je hudba tvůj lék. Proti bolesti pomáhají hlavně skladby, které vyvolávají husí kůži

Koho čeká zákrok u dentisty, měl by si na zubařském křesle pustit třeba baladu od Adele, vyplývá z výzkumu vědců z McGillovy univerzity v Montrealu. Ukázal, že melodie patřící mezi posluchačovy oblíbené působí jako analgetika, obzvláště účinná je dojemná hudba, která vyvolává mrazení či husí kůži.

Že hudba pomáhá zmírňovat pocit bolesti, není žádnou novinkou. Nedávno třeba výzkum vedený Saminathem Anbalaganem, odborníkem na novorozeneckou a prenatální medicínu z filadelfské Univerzity Thomase Jeffersona, poukázal na to, že novorozenci méně trpěli při krevních oděrech, když poslouchali Mozartovu ukolébavku.

Zjištění publikované kanadskými vědci předkládá důkazy, že záleží také na tom, jaké emocionální reakce hudba vyvolá. Výzkumníci z McGillovy univerzity v tamní laboratoři vystavili třiašedesát zdravých účastníků bolesti – zahřívání kůže na levé paži simulovalo bolestivý pocit, jaký člověk vnímá třeba při spálení o šálek s horkou kávou.

Během pokusu vědci lidem pouštěli předem vybranou relaxační hudbu, náhodné skladby, ale i písně, které účastníci označili za své oblíbené. A dobrovolníky požádali, aby ohodnotili, jakou intenzitu a nepříjemnost bolesti cítí při jednotlivých skladbách i ve chvílích, kdy žádná muzika nehrála. Zároveň měli ohodnotit emoce, které v nich konkrétní hudba vyvolala, jak moc ji vnímali jako příjemnou a jak často je při poslechu „mrazilo“.

Dojemné skladby účinkují více

„Můžeme zhruba říci, že oblíbená hudba snižovala bolest přibližně o jeden bod na desetibodové škále, takže přinejmenším stejně silně jako volně prodejný lék proti bolesti za stejných podmínek. Dojemná hudba může mít ještě silnější účinek,“ uvedl jeden z autorů výzkumu Darius Valevicius.

Právě dojemné nebo sladkobolné skladby vnímali účastníci experimentu jako příjemnější a častěji v nich vyvolávaly pocity mrazení.

Podle vědců zatím není známo, zda by dojemná hudba měla podobný účinek „husí kůže“ i u těch, kteří ji nemají v oblibě, nebo zda jsou lidé, kteří dojemnou hudbu rádi poslouchají, jednoduše náchylnější k „mrazení“ z takových skladeb.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 22 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026
Načítání...