New York – Přestože slavný Woody Allen právě slaví 75 let, stále točí. Téměř každý rok se v distribuci objeví jeho nový snímek, jehož ústřední postavou skoro pravidelně bývá intelektuální neurotik, ve kterém mnoho kritiků nachází jeho samotného. Allen si ve svých filmech „střílí“ z pseudointelektuálů či přemíry psychoanalýzy a fanoušci jej milují. Woody Allen, známý newyorský patriot, se chtěl stát uznávaným dramatikem nebo jazzmanem, slávu ale získal jako filmový režisér, scenárista a herec.
„Kdybych si mohl v životě vybrat, chtěl bych mít nadání Tennesseeho Williamse nebo Eugena O'Neilla. Bohužel, mojí silnou stránkou je komedie,“ posteskl si kdysi introvertně působící Allen, jehož snímky dosáhly většího uznání než jeho dramatická a prozaická tvorba.
Ačkoli se považuje za lenocha, natočil více než 40 filmů. K těm nejznámějším patří oscarové Annie Hallová a Hana a její sestry, Vše, co jste kdy chtěli vědět o sexu, Manhattan, Erotická komedie noci svatojánské či Výstřely na Broadwayi. Allen si asi nejvíce cení Purpurové růže z Káhiry a Manželů a manželek, neboť „se vzácně stalo, že se moje původní myšlenka shodla s výsledkem“. Prvotinou byla komedie Seber prachy a zmiz z roku 1969.
Allen rád obsazoval své životní partnerky - hvězdné herečky Miu Farrowovou nebo Diane Keatonovou. V poslední době se jeho novými múzami staly Scarlett Johanssonová a Penélope Cruzová. Režisér také vůbec poprvé opustil kulisy rodného New Yorku, když se vydal pracovat do Londýna (drama Match Point - Hra osudu, Sólokapr a Kasandřin sen), Barcelony (romantická komedie Vicky Cristina Barcelona) a letos i do Paříže (Půlnoc v Paříži).
Má na svém kontě tři ceny Americké filmové akademie a dvě desítky nominací, ani pro jednoho Oscara si však nepřišel. Důvod byl prostý - dával totiž přednost pravidelnému hraní na klarinet v oblíbeném klubu se svou kapelou New Orleans Jazz Band. „Falešná skromnost stranou, jsem příšerný hráč,“ říká Allen. Pražští návštěvníci koncertu kapely si to ale v roce 2008 rozhodně nemysleli a muzicírujícího režiséra odměnili bouřlivým potleskem.
Narodil se 1. prosince 1935 jako Allan Stewart Konigsberg v ortodoxní židovské rodině. Již v dětství si zamiloval film a sály kin se brzy staly jeho druhým domovem. V 15 letech začal psát humoristické příspěvky do novin, později přidal i skeče do televizních pořadů. V 60. letech byl populární jako komik v klubech. S filmem se Allen poprvé sešel v roce 1964, kdy se podílel na scénáři nepříliš úspěšné komedie Co je nového, kočičko?
„Jsem velký pesimista a mám pocit, že není možné být šťastný. Člověk může maximálně doufat v nějaké to rozptýlení,“ vysvětluje svou melancholii Allen. Vypořádává se s ní i psaním povídek a esejí. Výběr z jeho textů publikovaných v různých periodikách vyšel i v češtině. Postřehy známého ironika si čtenáři mohli vychutnat ve sbírkách Čirá anarchie, Vyřídit si účty, Vedlejší účinky a Bez peří.
Počátkem 90. let zaplnila titulní stránky bulváru Allenova aféra s jeho tehdejší družkou Farrowovou. Známá herečka totiž zjistila, že Woody má milostný poměr s jejich adoptivní dcerou Sun-Ji. Allen byl Farrowovou obviněn ze sexuálního obtěžování jejich další adoptivní dcery, a přestože se nic neprokázalo, svěřil soud péči o děti matce. V roce 1997 se režisér se Sun-Ji, která je o 35 let mladší, oženil (již potřetí) a později společně adoptovali dvě holčičky.
