Agnetha z kapely ABBA nazpívala po deseti letech novou píseň

Ve čtvrtek vydám po deseti letech nový sólový singl, oznámila zpěvačka kapely ABBA Agnetha Fältskogová. Premiéru písně Where Do We Go From Here? načasovala do ranního vysílání stanice BBC Radio 2. Skladba předznamenává zároveň její nové album, které ale bude jen diskotékovější variantou toho předchozího. Agnethu spolu se zbytkem slavné čtveřice mohou fanoušci kapely vidět navíc v září v kinech. V celosvětové distribuci se do biografů pouze na dvě promítání dostane remasterovaná a rozšířená verze pseudodokumentu ABBA ve filmu, natočeného původně během australského turné v roce 1977.

V letním popovém songu Agnetha zpívá o milostných vztazích. „Co kdybys byl ten, na koho si vzpomenu, až budu stará a šedivá a budu se ohlížet za životem?“ ptá se. „Každá píseň, kterou posloucháte, je o lásce. Tak to prostě je. Zpívat o politice by nebylo to samé,“ uvedla v rozhovoru pro BBC.

Zpátky do studia ji nalákal producent Jörgen Elofsson. Psal pro Britney Spearsovou, Celine Dionovou a také dohlížel na zatím poslední album Agnethy Fälstkogové s prostým názvem A, které vydala v roce 2013.

„Nevím, jestli to zvládnu“

Novou skladbu Elofsson napsal s mladou švédskou zpěvačkou Kamillou Bayrakovou a hned si uvědomil, že skvělou interpretkou by byla právě exčlenka ABBY. „Přehrál mi demo a bylo velmi dobré,“ říká zpěvačka. „Říkala jsem si: 'Nevím, jestli to zvládnu'.“

Nervózní byla třiasedmdesátiletá Agnetha především kvůli svému věku. „Když člověk stárne, mění se mu hlas,“ vysvětlila. „Myslím, že trochu poklesl můj tón nebo výška hlasu, takže možná zním trochu víc ne temně, ale níž,“ míní. „Ale stále ráda interpretuji písničky. A to se mi podařilo, myslím, že to dopadlo velmi dobře,“ dodala.

Podle Elofssona by si Agnetha Fältskogová měla věřit více. „Když si věří, tak se to projeví – ten hlas z doby, kdy jí bylo patnáct a začala zpívat,“ říká.

Nové album se starými písněmi

Singl Where Do We Go From Here? má být jedinou novou písní na zpěvaččině připravovaném albu A+, které orchestrální balady z předchozí desky nabídne v popově roztančenější verzi. „Slyšela jsem jednu ze starých písní v rádiu a začala jsem přemýšlet, co by se stalo, kdybych udělala remix a další verzi alba,“ uvedla Fältskogová.

Producent Elofsson přiznal, že inspirací byl nedávný remix Cold Heart, jímž posluchače v pohodové disko náladě roztančili Elton John a Dua Lipa. Elofssonova produkce dělá nemyslitelné – filtruje hlas Agnethy Fältskogové přes vocodery, Auto-Tune a velké množství digitálních efektů, všímá si BBC.

„Chtěli jsme s jejím hlasem zacházet jako se svátostí, takže když ty věci používáme, je to spíš na efekt,“ podotýká producent. Zpěvačka přiznala, že zůstává v úžasu, jak je možné její hlas a písně proměnit.

Eurovize se vrací do Švédska, ABBA ale návrat nechystá

Letos uplyne pětapadesát let od momentu, kdy mladá telefonní operátorka vydala svůj debutový singl Jag var så kär (Byla jsem tak zamilovaná). O pár let později už byla hvězdou, popularita kapely ABBA překročila daleko hranice Švédska. Po jedné dekádě disko jízda skončila.

Po dalších čtyřiceti letech se ABBA vrátila na turné, ovšem v zastoupení digitálních avatarů. Příprava hologramové show přivedla členy kapely zpátky do nahrávacího studia. Vzniklo album Voyage, které čtveřici vyneslo vůbec první nominaci na Grammy.

Příští rok uplyne půlstoletí od vítězství skupiny v písňové soutěži Eurovize se skladbou Waterloo. Následně švédská čtveřice pobláznila celou Evropu. Shodou okolností hostí soutěž v roce 2024 právě Švédsko, což zavdává důvod ke spekulacím, jestli se na pódium, případně do studia, nevrátí i ABBA.

Kapela ABBA pózuje po vítězství v soutěži Eurovize (1974)
Zdroj: Olle Lindeborg/TT News Agency/Reuters

Mužská část kapely, Björn Ulvaeus a Benny Andersson, už podle BBC vyloučili, že by na Eurovizi zpívali. „U kapely ABBA člověk nikdy neví. Neodvažuji se nic říkat, protože nevím, co se plánuje. Raději budu mlčet,“ uvedla teď k možnosti návratu Agnetha Fältskogová.

ABBA (opět) ve filmu, v Československu skončil v trezoru

ABBU v době její největší slávy si fanoušci můžou připomenout aspoň v kinech. Ve dnech 17. a 19. promítnou biografy nově remasterovaný pseudodokument ABBA ve filmu. Vznikl v roce 1977 během turné po Austrálii a kombinuje autentické záběry z pódia a zákulisí se smyšleným příběhem diskžokeje regionálního rádia, který se snaží získat interview s těmito hudebními hvězdami.

Nové uvedení mají doplnit mimo jiné záběry z příprav onoho turné nebo záběry z muzea ABBY ve Stockholmu.

V Československu skončil původní film v trezoru, stažen byl pouhé dva dny před zamýšleným vysíláním v televizi. Ani koncertu svých idolů se českoslovenští fanoušci nikdy nedočkali. Důvodem byla mimo jiné otevřená podpora, kterou ABBA vyjádřila polskému hnutí Solidarita, jež později výrazně přispělo k pádu komunistického režimu v této zemi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 1 mminutou

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 35 mminutami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 2 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 15 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 17 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...