12 nominací zvěstuje Oscara pro Zmrtvýchvstání

Dvanáckrát zazněl v Los Angeles název snímku Revenant – Zmrtvýchvstání. Přesně s tolika nominacemi vstupuje do finále Oscarů, v němž se 28. února pokusí mimo jiné získat sošku pro nejlepší film. Přímý přenos ceremoniálu zprostředkuje i Česká televize. Jaké tituly budou Revenantovi konkurovat? Především Marťan a Šílený Max, které ho v počtu nominací následují.

Čeští diváci mohou Revenanta vidět v kinech shodou okolností od 14. ledna, tedy od dne jeho dvanáctinásobné oscarové naděje. Scénář byl napsán podle románu Michaela Punka založeném na skutečném příběhu amerického průzkumníka a lovce kožešin Hugha Glasse. Děj se odehrává na počátku 19. století a vypráví o Glassově souboji s drsnou přírodou poté, co po napadení medvědem zůstává v nehostinné krajině vážně raněný.

Hlavní roli svěřil režisér Alejandro González Iñárritu Leonardu DiCapriovi, jemuž kritici za výkon v Revenantovi věští konečně prvního Oscara. Nominován na něj je, stejně ale jako Matt Damon (Marťan), Michael Fassbender (Steve Jobs), Bryan Cranston (Trumbo) a Eddie Redmayne (Dánská dívka).

O Oscara za nejlepší film se přetahuje celkem osm filmů. Které to vedle Revenanta jsou?

Šílený Max katapultoval v osmdesátých letech Mela Gibsona mezi hvězdy. Po třiceti letech kult vzkřísil původní režisér George Miller a v jeho režii se Šílený Max, tentokrát představovaný Tomem Hardym, opět vřítil na filmové plátno ve Zběsilé jízdě (recenze). Cestou stihl posbírat deset oscarových nominací.

Ke sci-fi jako Vetřelec nebo Blade Runner přidal režisér Ridley Scott loni ještě Marťana (recenze). Stal se jím Matt Damon, který coby astronaut Mark Watney uvízl na Marsu, kde musí zapojit veškerý svůj důvtip a znalosti, než se k němu dostane záchrana. Marťan se sedmi nominacemi obsadil třetí oscarové místo.

Sázka na nejistotu (recenze) se vrací k tomu, co předcházelo splasknutí přefouknuté realitní bubliny o americké hypoteční krizi. Film režiséra Adama McCay vznikl podle knižního bestselleru Michaela Lewise a jeho „hrdiny“ jsou finanční hráči, kteří hospodářské fiasko předpoví a díky němu zbohatnou.

Ke skutečné události se vrací i Spotlight, drama o týmu reportérů z Boston Globe, kteří se snaží odkrýt zneužívání dětí v katolické církvi. Jejich vyšetřování odhalí léta trvající kamufláž. Jeden z největších církevních skandálů, jehož odhalení bylo oceněno Pulitzerovou cenou, pro film zpracoval Tom McCarthy. Čeští diváci do zákristie nahlédnou v dubnu tohoto roku.

Rok 1957, studená válka rozděluje svět na Východ a Západ, když FBI zatkne v New Yorku žijícího ruského špiona Rudolfa Abela (Mark Rylance). Americká vláda osloví právníka Jamese Donovana (Tom Hanks), aby agenta zastupoval… „Je to film o hlídané a neznámé historii, která je tak přesvědčivá a dramatická. Ukazuje, co může zásadový, morální, etický člověk způsobit, když se postaví za svého klienta a poskytne mu ochranu, která mu podle našich zákonů náleží,“ uvedl k Mostu špionů (recenze) režisér Steven Spielberg.

V padesátých letech minulého století se odehrává i romantické drama Brooklyn. Hrdinkou příběhu je irská emigrantka Eilis (Saoirse Ronanová), která si musí zvolit mezi láskou a životem v domovském Irsku a Americe. Pod režií snímku je podepsán John Crowley. Do českých kin se Brooklyn přestěhuje koncem února letošního roku.

Snímku Room předcházela úspěšná kniha Emmy Donoghueové o tom, že zajetí mnohdy přetrvává i na svobodě. Autorka se podílela i na scénáři, v němž tak znovu odvyprávěla příběh mladé ženy, která je po únosu držena ve sklepení domu, kde se jí také narodí syn. Po jejich útěku se ale návrat do pro ni před únosem známého a pro jejího syna naprosto cizího světa ukáže velmi obtížný. Drama zrežíroval Lenny Abrahamson.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Památkový ústav věnuje celý rok Vltavě, pošle pro ni i štafetu

Letos uplyne sto padesát let od prvního uvedení symfonické básně Bedřicha Smetany Vltava. Při té příležitosti připravil Národní památkový ústav (NPÚ) celoroční projekt Vltava slavná & splavná, který připomene význam této řeky v přírodních, kulturních, společenských i hospodářských souvislostech. Vyvrcholí výstavou v Jízdárně Pražského hradu.
před 23 hhodinami

„Byl jsem mezi tím i v tom“. Karel Malich ztvárňoval energie

Gočárova galerie v Pardubicích k nedožitým stým narozeninám malíře a sochaře Karla Malicha připravila výstavu s názvem Já a ten, jehož potkávám. Přibližuje především poslední období umělcovy tvorby.
včera v 16:21

Vlny mají čtrnáct nominací na Českého lva, o jednu méně Amerikánka

Nejvíce nominací, tedy čtrnáct, na ceny Český lev za rok 2024 mají Vlny Jiřího Mádla. O jednu méně obdržel snímek Amerikánka Viktora Tauše. Shodně po deseti nominacích si odnášejí film Mord a televizní seriál Metoda Markovič: Hojer. Vítězové budou oznámeni 8. března v přímém přenosu České televize. S jejím přispěním také vznikla většina nominovaných titulů.
včeraAktualizovánovčera v 13:20

Zaklínač je klon, jeho vzor se vrací. Dekadentní Bílý vlk je otcem mnoha světů

V češtině nově vychází příběhy britského fantasy spisovatele Michaela Moorcocka. Ten se sice zásadní literární slávy nedočkal, ale jeho originální nápady využívá významná část moderní popkultury.
11. 1. 2025

Art deco je trendy. Možná díky chuti se bavit, možná kvůli obavám

Designéři si všímají rostoucího zájmu o art deco. Světu se představilo před sto lety v Paříži. Dekorativní styl dopřál luxusně působící design i těm, kteří si opravdový luxus nemohli dovolit. Návrat art deca spojují někteří znalci designu s podobností současné a tehdejší doby – érou Velkého Gatsbyho, ale později také obav a krize.
10. 1. 2025

„Vizuální poezie“. Plzeňská galerie získala desítky koláží Jiřího Koláře

Kolekci šestašedesáti prací světově uznávaného českého spisovatele, básníka a výtvarníka Jiřího Koláře (1914 až 2002) dostala darem Západočeská galerie v Plzni. Koláže vytvořené různými technikami pokrývají autorovu tvorbu od padesátých do devadesátých let 20. století, popsal v pátek ředitel galerie Roman Musil.
10. 1. 2025

Czech Press Photo vyhrálo „překonávání překážek“ z olympiády

Nejlepší fotografií roku 2024 je v soutěži Czech Press Photo snímek z atletických závodů na olympijských hrách v Paříži. Pořídil ho Petr David Josek, který byl hostem pořadu Události, komentáře. Vítězný snímek uspěl v konkurenci čtyř a půl tisíce prací od více než 250 fotografů. „Právě tento snímek připomněl porotě původního ducha her: výjimečnost, respekt a přátelství – usilovat o neustálý pokrok, zachovávat lidskou důstojnost, rozvíjet se v harmonii a povzbuzovat úsilí. Olympijské hry jsou také symbolem dřiny a odvahy. Bez úsilí se skvělých výsledků nedá dosáhnout. A právě překonávání překážek je víc než symbolické,“ uvedl k vítězi předseda poroty Petr Mlch. Ceny se udělovaly celkem v osmi kategoriích. Oceněné fotografie představí do 23. dubna výstava v Národním muzeu v Praze.
9. 1. 2025

Železniční knedlíkové expresy končí

Končí legendární jídelní vozy ve vlacích mezi Prahou a Hamburkem. Němci jsou přezdívané jako knedlíkový expres. Třicet let staré vagóny už nezvládají vyšší rychlost na modernizované trati. Nahradí je nové bufety. Změnu řeší i zahraniční média a vyzývají čtenáře, aby si poslední jízdy ještě užili.
9. 1. 2025
Načítání...