Zvýšení minimální mzdy ze současných 9900 na 11 tisíc korun, jak to navrhuje vláda, by nyní nevedlo k propouštění ani zvýšení nezaměstnanosti. Uvádí to analýza, kterou si nechal kabinet vypracovat jako podklady pro jednání. Odbory požadují růst této mzdy na 11 500 korun, zatímco zaměstnavatelé jsou ochotni jít na zhruba 10 600 korun.
Zvýšení minimální mzdy na 11 tisíc korun by bylo únosné. Analýza podpořila vládu
„V souvislosti s úpravou minimální mzdy nebyl v ČR nikdy v minulosti zaznamenán přímý vliv na růst nezaměstnanosti. Bezprostředně po zvýšení minimální mzdy docházelo jen k mírnému nárůstu podílu zaměstnanců odměňovaných na úrovni minimální mzdy, který postupem času opět poklesl,“ konstatuje analýza. Minimální mzdu pobírá zhruba 3,2 procenta zaměstnanců, to je 115 tisíc lidí.
Zvýšené náklady při minimální mzdě ve výši 11 000 korun by za současné hospodářské situace neměly představovat riziko propouštění a nárůst nezaměstnanosti, uvedla analýza.
Přínosy a slabiny
Úprava minimální mzdy má podle vlády přispět k omezení výplat mezd načerno a ke zvýšení zájmu o práci domácích zaměstnanců na pracovních místech, kde jsou nyní často zaměstnáváni cizinci.
„Pracovat a pobírat minimální mzdu u nás znamená být pod hranicí chudoby, to je naprosto neakceptovatelné,“ uvedl předseda největší odborové centrály, Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula.
Proti dalšímu růstu minimální mzdy je mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy. Zaměstnavatelé pro zvyšování minimální mzdy žádají jasná pravidla, aby firmy předem věděly, jaké budou náklady. Zvyšování minimální mzdy nutí firmy zvednout i ostatní tarify a přidat také dalším pracovníkům. Tlak na základní složku pak zmenšuje pohyblivou motivační část, podotkl už dřív šéf svazu Jaroslav Hanák.
Požadavek ČMKOS na plošné zvýšení minimální mzdy na 11 500 Kč je neakceptovatelný, reagovala Hospodářská komora. „V rukách odborářské lobby se institut minimální mzdy stává nástrojem politických her, proto je potřeba zvyšování minimální mzdy odpolitizovat a navázat na reálný stav ve firmách,“ uvedla ve svém stanovisku komora.
Průměrné mzdy v krajích ČR ve 2. čtvrtletí 2016
Co na to koaliční dohoda?
V koaliční dohodě se vláda zavázala, že bude nejnižší výdělek zvyšovat po projednání v tripartitě a přibližovat ho ke 40 procentům průměrné mzdy. Ta dosahovala letos ve druhém čtvrtletí 27 297 korun. Dvěma pětinám odpovídá zhruba 10 919 korun. Na tripartitě ale k dohodě zatím nedošlo.
Průměrná mzda stoupla podle Českého statistického úřadu ve druhém čtvrtletí meziročně o 3,9 procenta. Reálně, po odečtení inflace, vzrostla o 3,7 procenta, nejvýrazněji za posledních devět let. Stále ale platí, že většina lidí na průměr nedosáhne. Medián mezd ve druhém čtvrtletí činil 23 047 korun, což je meziročně o 4,5 procenta více. Medián představuje číslo, kdy přesně polovina hodnot mezd je vyšší než tento údaj, a druhá polovina nižší.
Požadavek na zvýšení minimální mzdy na 11 500 korun už je za hranicí, kde by mohly převládnout negativní efekty nad přínosy existence minimální mzdy, míní analytik společnost Deloitte David Marek. Takový krok by zvedl minimální mzdu na 40 procent průměrné mzdy, resp. 47,5 procenta mediánu mezd, což už je podle něj relativně vysoko. Navíc minimální mzda je jedním z nástrojů hospodářské politiky státu, takže by neměl být navrhován či diktován odbory, podotkl.