Životní a existenční minima nerostla již sedm let. Maláčová to chce změnit, Schillerová další výdaje odmítá

Nahrávám video

Pokud vládní koalice přežije současný spor o ministra kultury, hned ji čeká další pře – o životní a existenční minimum, z nichž se vypočítávají sociální dávky. Hlavními protagonistkami sporu budou ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) a ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Maláčová by chtěla, aby obě minima vzrostla od příštího roku alespoň o 11 procent. Schillerová s tím ale v rozpočtu nepočítá. Naopak chce seškrtat dávky pomoci v hmotné nouzi z 6,6 na 5,6 miliardy korun ročně.

O zvýšení existenčního a životního minima zhruba o 11 procent se ve vládě hovořilo již loni na podzim, ale ministryně práce a sociálních věcí s takovým požadavkem neuspěla. Nyní svůj návrh Jana Maláčová oživila. „Chtěla jsem životní, ale i existenční minimum valorizovat alespoň o inflaci a opět se k tomu vrátím,“ ujistila. Nyní žádá, aby životní minimum vzrostlo z 3410 na 3800 korun a existenční minimum z 2200 na 2450 korun.

Pro státní rozpočet by navýšení minim samo o sobě znamenalo asi půlmiliardovou zátěž. Ministryně financí Alena Schillerová se ale obává, že by dopady byly mnohem větší. „Nechci žádné divoké zvyšování, protože životní a existenční minimum se promítá do dalších sociálních dávek,“ zdůraznila. V příštím roce chce naopak na dávkách ušetřit miliardu, předpokládá, že bude možné seškrtat je z 6,6 na 5,6 miliardy díky nízké nezaměstnanosti.

Schillerová argumentuje i tím, že při předchozí debatě jí MPSV slíbilo analýzu spotřebního koše. „V tuto chvíli není žádná změna ze strany ministerstva práce a sociálních věcí,“ podotkla.

Jana Maláčová má ovšem ve sporu o životní a existenční minimum v zádech i část opozice. Ta růst minim podporuje vzhledem k tomu, že se jejich výše neměnila posledních sedm let – naposledy ji valorizovala Nečasova vláda v roce 2012. „Po osmi letech je nejvyšší čas, aby se to aktualizovalo,“ podotkla místopředsedkyně Pirátů Olga Richterová. I komunisté, kteří vládu podporují, považují podle jejich poslankyně Hany Aulické Jírovcové dobu, po kterou jsou minima zmražena, za velmi dlouhou.

  • Životní minimum je minimální společensky uznaná hranice peněžních příjmů k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb.
  • Existenční minimum je minimální hranicí peněžních příjmů, která se považuje za nezbytnou k zajištění výživy a ostatních základních osobních potřeb na úrovni umožňující přežití. Tento institut byl vedle životního minima zaveden z důvodu větší motivace pro dospělé osoby v hmotné nouzi, uvedlo ministerstvo práce a sociálních věcí. Existenční minimum nelze použít u nezaopatřeného dítěte, u poživatele starobního důchodu, u osoby invalidní ve třetím stupni a u osoby starší 68 let.
  • Konkrétní výši dávek a způsob výpočtu udává stránka ministerstva práce a sociálních věcí. Ta zároveň zmiňuje další souvislosti životního minima.
  • Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR

Pravicové opoziční strany jsou však zdrženlivější, chtěly by, aby nejprve proběhla celková revize sociálních dávek. „Mně se zdá hloupé zvyšovat existenční a životní minimum bez debaty nad tím, jakým způsobem dále zacházet s dávkami,“ řekl Jan Skopeček (ODS).

Případné zvýšení životního a existenčního minima je čistě v pravomoci vlády. Poslanecká sněmovna, Senát ani prezident nemají na výši obou minim žádný přímý vliv.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Španělsko ochromila generální stávka, po celé zemi se čekají demonstrace

Španělsko ve středu ochromila generální stávka, první za 14 let, kterou podpořily hlavní odborové svazy v zemi. Zastavení práce se tak týká velké části odvětví. V omezeném režimu funguje hromadná doprava či zdravotní a sociální služby. Protestující podle místních médií ráno zablokovali několik silnic vedoucích do Madridu či Barcelony. V řadě španělských měst jsou plánovány demonstrace. Důvodem stávky jsou rostoucí životní náklady a dlouhodobá bytová krize ve Španělsku.
před 2 hhodinami

Reportéři ČT zmapovali Babišův zdravotnický byznys a možný střet zájmů

Vyvstaly další otazníky kolem možného střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (ANO). Zatímco většinu svých firem vložil do svěřenského fondu, ty, které působí ve zdravotnictví, si nechává. Umělé oplodnění, ale také ortopedie, onkologie, chirurgie nebo laboratorní diagnostika – to všechno jsou oblasti, v nichž předseda vlády prostřednictvím firem, které spoluvlastní, podniká. Stát přitom nastavuje pravidla pro fungování celého systému, například pro úhrady od zdravotních pojišťoven.
před 4 hhodinami

VideoHypotéky dál zdražují, lidé jsou opatrnější při nákupu realit

Hypotéky zdražují osmý měsíc v řadě. Průměrná nabídková sazba úvěrů na bydlení atakovala v listopadu hranici šest procent. Navíc rostou také ceny nemovitostí. Kombinace dražších nemovitostí a hypoték snižuje chuť domácností i investorů reality nakupovat. Ti, kteří chtějí kupovat vyloženě investiční byty, jsou opatrnější. Prudký růst nájmů se totiž zbrzdil a návratnost investice se zhoršuje. Na rozdíl od realitních kanceláří banky pokles objemu peněz půjčených na hypotéky nezaznamenávají. V září poskytly nové hypotéky za 28 miliard korun, což bylo o pět procent víc než v srpnu. Celkově ale zdražování v Česku v říjnu mírně zpomalilo. Spotřebitelské ceny vzrostly o 2,4 procenta.
před 18 hhodinami

Podvodníci stále citelněji zasahují klienty bank. Výše škod roste

Podvodníci způsobili za tři čtvrtletí letošního roku klientům bank škody za 2,2 miliardy korun, zatímco před rokem to bylo 1,5 miliardy, vyplývá z údajů České bankovní asociace (ČBA). Počet útoků vzrostl o 7611 na 75 637 incidentů. Průměrná škoda na jednoho klienta se zvýšila o třetinu na 29 266 korun.
před 23 hhodinami

Vláda schválila úpravu pro regulaci cen elektřiny a zastropování příjmů výrobců

Vláda v pondělí schválila novelu energetického zákona, která jí v případě dalšího prudkého zdražování energií umožní regulovat ceny elektřiny pro odběratele a také zastropovat nadměrné příjmy výrobců elektřiny. Odvod části těchto příjmů by následně vláda mohla použít pro pokrytí nákladů státu při řešení energetické krize. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to v pondělí odpoledne uvedl ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Nejde zatím o automatické zavedení regulace, novela má dle Havlíčka vládě v budoucnu umožnit rychle reagovat na vývoj na trhu.
9. 11. 2026Aktualizováno9. 11. 2026‌‌

VideoSystém energetické flexibility by Česku ušetřil miliardy korun

Česko potřebuje nové zdroje elektřiny, ale také systém, který ji umožní ukládat, když je elektřiny přebytek, a dodávat ji nebo omezit spotřebu, když chybí. Shodli se na tom resort průmyslu a obchodu spolu se zástupci energetických společností. Takový systém flexibility by tuzemské ekonomice uspořil miliardy korun a může propojit například fotovoltaiku a větrnou elektrárnu s bateriovým úložištěm.
9. 11. 2026‌‌

Zatím táhnou inflaci dolů, brzy ale potraviny zřejmě podraží

Česko zřejmě čeká brzký konec období levných potravin. Podle obchodníků i potravinářů pravděpodobně začnou ceny jídla růst. Důvodem jsou vyšší náklady na energie, paliva i zaměstnance. Zatím ale potraviny stále táhnou inflaci dolů. Nízké jsou třeba ceny mléka, vajec nebo vepřového. Řada Čechů – hlavně z příhraničí – i tak stále vyráží na nákup do sousedního Polska. V oblibě jsou i nákupy potravin přes internet.
9. 11. 2026‌‌

Babiš odmítl s opozicí debatovat o rušení poplatků za ČT a ČRo

Premiér Andrej Babiš (ANO) odmítl výzvu předsedů pěti opozičních stran, v níž žádali o debatu na téma stabilního financování veřejnoprávních médií a garancí jejich nezávislosti. Babiš v tuto chvíli nevidí ke schůzi důvod a opět zopakoval plán vládní většiny na převedení financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) pod státní rozpočet. Nedávné první čtení návrhu ještě zvětšilo rozkol mezi politickými tábory i jejich voliči.
8. 11. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.