Praha - Problémy v Albánii stojí ČEZ miliardy korun. Za první tři měsíce letošního roku vydělal energetický gigant necelých 14 a půl miliardy, téměř o tři miliardy méně než před rokem. A většina ztráty plyne z distribuční sítě CEZ Shpërndarje. Tržby se meziročně naopak zvýšily o sedm procent na 60,8 miliardy korun. Dnes to ČEZ oznámil na svých webových stránkách. Analytici odhadovali meziroční pokles zisku o zhruba desetinu.
Dle mluvčího ČEZu Ladislava Kříže firma očekává za celý letošní rok meziročně vyšší čistý zisk 41 miliard korun. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) ve čtvrtletí meziročně poklesl o procento na 26,3 miliardy korun.
„Hlavním důvodem poklesu zisku je jednak ztráta v Albánii, asi 2 miliardy korun, druhým důvodem je také nižší zisk z přecenění akcií maďarského MOLu,“ tvrdí Petr Bártek, analytik České spořitelny.
Situace ČEZu v Albánii by se měla stabilizovat
Albánskou pobočku ČEZ Shpërndarje zasáhlo opatření tamního regulátora, který před nedávnem zvýšil ceny elektřiny o 91 procent. Zdražení ale nebylo promítnuto do cen pro koncové zákazníky, dopady rozhodnutí proto nese pouze distribuční firma ČEZ, která je tak od ledna ve ztrátě téměř dvou miliard korun. Po intervencích Česka, EU a Světové banky by se podle energetiké firmy situace měla stabilizovat.
„Nicméně, pokud by se nám to nepodařilo, tak bychom museli v polovině roku přikročit k tomu, že bychom si určitě zavolali garanci světové banky a šli bychom do mezinárodní arbitráže. Ale stále jsem optimista, že se nám to s Albánci podaří vyjednat,“ říká Daniel Beneš, generální ředitel společnosti ČEZ.
Tržby vzrostly zejména díky růstu cen elektřiny a zvýšení objemu výroby v uhelných a obnovitelných zdrojích. Výroba elektřiny ČEZ v Česku v prvním čtvrtletí letošního roku meziročně vzrostla o tři procenta na 17,6 TWh. Nejvíce se zvýšila výroba v uhelných elektrárnách a obnovitelných zdrojích. Výroba jaderné energie zůstala na zhruba stejné úrovni.
ČEZu se daří v Rumunsku i v Bulharsku
Společnosti ČEZ se daří zvyšovat výrobu ve větrných elektrárnách v Rumunsku. V prvním čtvrtletí firma také spustila svůj první solární park v Bulharsku o výkonu pět megawattů. Firma v zemi plánuje investovat do obnovitelných zdrojů 40 milionů eur (miliardu korun).
Rizikem pro letošní hospodaření společnosti jsou podle firmy ekonomické problémy Evropské unie. Hrozí také pokles cen emisních povolenek a elektřiny. ČEZ za značné riziko považuje také národní a evropskou regulací svých firem v zahraničí.
Velkoobchodní trh s elektřinou není příznivý
ČEZ si zajistil prodej 56 procent elektřiny na rok 2013 s cenou kolem 53 eur za megawatthodinu. „Bohužel aktuální vývoj na velkoobchodním trhu s elektřinou není příznivý, cena v základním pásmu pro rok 2013 klesla pod 50 eur/MWh, a pokud se situace nezlepší, Energetický gigant prodá elektřinu na příští rok za cenu nižší než v letošním roce. Tento negativní trend je spolu s nutností vyřešit situaci v Albánii aktuálně nejdůležitějším faktorem pro cenu akcií ČEZ,“ uvedl analytik Marek Hatlapatka ze společnosti Cyrrus.
Společnost očekává, že letos zvýší výrobu ve svých zdrojích o čtyři procenta na 65,8 TWh. V jaderných elektrárnách poroste produkce o sedm procent, výrobu kvůli levnějším povolenkám zvýší také uhelné elektrárny. Výroba zahraničních firem ČEZ se letos sníží o jedno procento kvůli nižší produkci bulharské uhelné elektrárny Varna.
ČEZ je největší českou energetickou firmou. Jejím majoritním akcionářem je stát, který drží přes ministerstvo financí zhruba 70 procent akcií.
