Bez práce bylo koncem loňského roku téměř 36 tisíc mladých lidí do 24 let; šlo tak o nejhorší prosincový výsledek za poslední čtyři roky. Jejich situaci zhoršila nejen chybějící praxe kvůli koronavirové epidemii, ale také konkurence zkušenějších pracovníků, kteří přišli o práci a hledají nové pozice.
Zhoršující se situace na trhu práce zasahuje stále víc mladé lidi
Události: Mladí lidé bez práce (zdroj: ČT24)
Koronavirová krize zasáhla do praktické výuky žáků, když ji výrazně zkrátila, a zhoršila i jejich vyhlídky na trhu práce. „Podle mě nedosáhnou až takových parametrů nebo vzdělání, jako když odchodí celý školní rok,“ soudí mistr zdravotně-technických instalací společnosti Instalace Praha Miroslav Hynouš.
Této firmě běžně pomáhají se zakázkami právě učni. To pak vede k tomu, že po konci jejich praxe tu minimálně dva až tři studenty zaměstnají. Pokud je ale nyní dosavadní systém vzájemně výhodné spolupráce narušen, lze očekávat, že se firma příště poohlédne jinde.
Počet nezaměstnaných lidí do 24 let stoupl v prosinci meziročně o 40 procent. Bojovat o pozice navíc mladí musejí i se zkušenějšími lidmi, kteří kvůli koronaviru přišli o práci.
„Lidé, kteří přišli v uplynulém roce o zaměstnání a mají delší pracovní zkušenosti, ve snaze najít si rychle novou práci se stálým příjmem, začínají obsazovat i juniorní pozice. To znamená, že zvyšují konkurenci pro mladé,“ upozornil expert Profesie Michal Novák.
Studenti na stáži
Ve firmě Daikin přijali šest stážistů i přesto, že je v Česku druhá vlna epidemie. Platí pro ně stejná pravidla jako pro zaměstnance a zhruba stovka opatření. Stážisty se tu pak snaží zaměstnat při výrobě klimatizací.
Na stáži je tu i student Západočeské univerzity Michael Popl. I on doufá, že by s ním firma mohla navázat delší spolupráci. Má on-line výuku, a tak zde může trávit až čtyři dny v týdnu. V současnosti porovnává starou a novou linku, což by mělo následně přispět k zefektivnění výroby.
Úřad práce ČR uvedl, že v evidenci nezaměstnaných se objevují nejčastěji absolventi středních škol a učilišť, především pak škol zaměřených na ekonomiku a
administrativu, gastronomii (kuchař, číšník), osobní a provozní služby (kadeřník), hotelnictví a obchod.
Velkou šanci na získání práce v co nejkratší době po ukončení školy mají absolventi vysokých škol, především lékařských a technických fakult, studijních programů sociální péče, informační a komunikační technologie nebo vzdělávání a výchova.
Místo drahého pracovníka někdo levnější
Manažer náboru a marketingu firmy ManpowerGroup Jiří Halbrštát pak upozorňuje i na další nový moment současného trhu práce. „V praxi vidíme, že vedoucí vymění zkušeného a drahého zaměstnance za méně zkušeného a výrazně levnějšího. Ten sice udělá za poloviční plat půlku práce a šéf se mu musí několik měsíců intenzivně věnovat, časem ale může udělat za poloviční mzdu skoro tolik, co ten zkušený.“
A dodává, že více než snižování mezd stávajícím zaměstnancům dochází v některých oborech ke snižování nástupních mezd. „Firmy si potom přirozenou nebo nucenou obměnou zaměstnanců snižují mzdové náklady.“