Zhasněte lampy, zamkněte pošty a školy. Stát zkrachoval

Praha – Ještě před pár měsíci byl krach státu v současné Evropě pro většinu lidí téměř nepředstavitelný. Problémy Řecka ale ukázaly, že nemožné to rozhodně není. Univerzální scénář neexistuje. Jasné ale je, že zkrachovalá země musí drasticky šetřit a alespoň nějaké peníze rychle získat. Řecký místopředseda vlády Theodor Pangalos má obavy z toho, že někteří vládní poslanci nebudou chtít v hlasování podpořit další velké škrty. Kabinet má totiž v parlamentu jen těsnou většinu, a pokud by odpadlíků bylo víc, úspory nemusí projít, protože proti je i opozice. Škrty jsou přitom podmínkou pro poskytnutí další půjčky.

Nemocnice, školy ani úřady nefungují, protože není z čeho platit mzdy zaměstnanců. Ani důchodci se výplaty penze nedočkají. Veřejná doprava stojí a na ulicích bez veřejného osvětlení se povalují haldy odpadků, které nemá kdo vyvážet. O tom, jak by vypadal bankrot některého z evropských států, se zatím dá jenom spekulovat. V moderní historii ho totiž nikdo nezažil.

Popsaný scénář je jedním z nejčernějších. Pokud by stát skutečně zkrachoval, naplnil by se pravděpodobně jen z části. Státní bankrot by tak znamenal především to, že by v zemi ztratili hlavní slovo politici. Přednost by dostali ti, kterým stát dluží, třeba zástupci Mezinárodního měnového fondu. Ti by se snažili co nejrychleji dostat svoje peníze zpátky. Populistické sliby by se tak na dlouhou dobu staly minulostí. Na řadu by přišly škrty a snaha někde vydělat.

Nahrávám video
Reportáž Vandy Kašové
Zdroj: ČT24

Alternativou je prodej veřejného majetku. To ale nestačí. Ekonomika se musí znovu rozběhnout. Jediná cesta je podle ekonomů prodej zboží za hranicemi země, kde problémy nemají. V případě Řecka, které platí eurem a nemůže oslabit vlastní měnu, to znamená jediné, vyrábět levněji než dřív. „Firma prostě řekne těm lidem, buď si snížíte peníze, nebo to tady zavřu,“ vysvětluje analytik Aleš Michl.

Právě lidé jsou vlastně jediným základem řešení, jak ze začarovaného kruhu zkrachovalého státu ven. Čím víc budou demonstrovat, tím déle bude oživení trvat. Když stát nemá ani na vlastní provoz, není šance cokoli vystávkovat.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024. Po jednání koaliční rady to uvedl předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD).
11:45Aktualizovánopřed 15 mminutami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 1 hhodinou

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 3 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 6 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 16 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 23 hhodinami

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...