Brusel – Česko, Polsko, Slovensko a Maďarsko, tedy země Visegrádské skupiny, se dohodly na tom, že si budou vzájemně pomáhat při snaze získat peníze na projekty financované z nového investičního plánu Evropské komise. Během jednání ministrů financí v Bruselu to oznámil náměstek českého šéfa státní kasy Jan Gregor. Současně probíhá v Bratislavě schůzka premiérů V4.
Evropská komise dnes oficiálně zveřejnila závěrečnou zprávu pracovní skupiny ustavené v září. V obsáhlém materiálu je kromě jiného orientační seznam asi 2 000 investičních a infrastrukturních projektů, jejichž realizace by měla být přínosem evropskému hospodářství. Celková hodnota všech projektů je asi 1,3 bilionu eur (asi 36,4 bilionu korun), do roku 2017 by mohly být spuštěny plány za asi 500 miliard eur. Zástupci Evropské komise i členských zemí ale zdůrazňují, že seznam ještě není úplně dokončený.
Se samotným investičním plánem seznámil předseda nové komise Jean-Claude Juncker europoslance v listopadu. Hlavním cílem je snaha investičními injekcemi podpořit ekonomický růst zemí EU. Komise má v plánu zřídit Evropský fond strategických investic (EFSI). „Bude trvat zhruba půl roku, než se připraví a projedná legislativa,“ upozornil dnes náměstek Gregor. Fond by měl mít k dispozici kapitál 21 miliard eur (579 miliard Kč), rozpočet EU přispěje zárukami za 16 miliard eur a peníze Evropské investiční banky (EIB) pěti miliardami.
Peníze mají být zárukou pro soukromé investory, komise předpokládá, že „pákovým efektem“ získá až patnáctinásobek sumy, tedy často zmiňovaných cílových 315 miliard eur. Někteří ekonomové už ale tuto výši dodatečných investic zpochybňují.
Rozhodovat nebudou politici, ale odborníci
O tom, které projekty fond EFSI podpoří, nebudou rozhodovat politici, zdůraznil dnes nizozemský ministr financí a šéf Euroskupiny Jeroen Dijsselbloem. „Bude to expertní výbor, pod odpovědností EIB. Což je správný způsob, jak to udělat. Chceme mít smysluplné projekty,“ poznamenal.
- Česka se podle současného výpisu týká více než čtyři desítky projektů. Jde například o rekonstrukce bytového fondu, opravu čističky odpadních vod v Praze nebo stavby a opravy silnic a dálnic, třeba D11 z Hradce Králové do Jaroměře. A právě dopravní infrastruktura je podle Gregora jednou z našich priorit. Česko je také zapojeno do některých mezinárodních výzkumných projektů.
V seznamu jsou ale i plány na budování či rozšiřování zásobníků na plyn, přeshraničních plynovodů, včetně koridoru Sever-Jih z Polska přes Česko, Slovensko, Maďarsko, Slovinsko do Chorvatska, ropovodů či rozvoj a modernizaci elektrické sítě. „Spolupráce v rámci V4 se už rozjela, byly diskutovány konkrétní projekty,“ podotkl Gregor.
Evropských peněz by se mohly dočkat také nové letištní terminály v Helsinkách a Frankfurtu nad Mohanem, přístav v Dublinu, obnova sociálního bytového fondu v Nizozemsku, modernizace belgických regionálních nemocnic nebo rychlé vlakové spojení mezi Varšavou a hlavními městy trojice pobaltských států.
Místopředseda Evropské komise odpovědný za otázku hospodářského růstu a investice Jyrki Katainen dnes podotkl, že mezi investory, kteří mají k dispozici peníze, a věrohodnými projekty, jež finance potřebují, je nyní často příliš velká vzdálenost. „Teď děláme velký krok, který má obnovit důvěru investorů a obě strany propojit,“ vysvětlil.
Jak dnes novinářům vysvětlil unijní představitel obeznámený s činností pracovní skupiny, seznam není zdaleka definitivní a je jen začátkem snahy zprůhlednit proces posilování investic. Zdůraznil také, že soupis není pouhým plánem budoucí práce EFSI, ale daleko širším materiálem. „Chtěli jsme vytvořit zásadní masu projektů, aby každý mohl vidět, jaké infrastrukturní a investiční projekty jsou v Evropě k dispozici,“ vysvětlil evropský představitel.
V4 chce více investic ze Švýcarska
V Bratislavě dnes probíhá také schůzka premiérů V4 se švýcarským prezidentem Didierem Burkhalterem. Podle českého premiéra Bohuslava Sobotky mají státy V4 zájem na posílení vzájemných obchodních vztahů, jakož i na spolupráci v oblasti výzkumu a vývoje. Státníci také upozornili, že v souvislosti s krizí na Ukrajině je potřeba trvat na dodržování mezinárodního práva.
