Železničáři vyhrožují stávkou, kvůli nové kolektivní smlouvě

Praha - Už na podzim by se mohly v České republice zastavit vlaky. Připustilo to vedení Odborového svazu železničářů. Téměř 10 tisícům pracovníků, kteří zajišťují provoz na železnici, totiž vyprší kolektivní smlouva a novou už nebudou uzavírat s Českými drahami, ale se Správou železniční dopravní cesty (SŽDC). Odboráři se bojí, že správa nebude mít na jejich platy peníze. Jejich přesun ale vláda odsouhlasila už minulý týden.

Pokud s nimi nový zaměstnavatel SŽDC nepodepíše novou kolektivní smlouvu, budou stávkovat výpravčí, signalisti, hláskaři, hradláři nebo třeba obsluha závor. „Bohužel, hrozí tady sociální konflikt. Ale ten sociální konflikt nevyvolalo Odborové sdružení železničářů. My se obáváme, že ho vyvolala vláda, svým unáhleným rozhodnutím bez dostatečných ekonomických podkladů,“ říká předseda Odborového sdružení železničářů Jaroslav Pejša.

Převod zaměstnanců má ušetřit drahám peníze

2 minuty
Reportáž Jakuba Linky
Zdroj: ČT24

Odboráři se bojí, že SŽDC nebude mít na jejich platy peníze a těžko jim kývne na stejné výhody, které si prosadili u Českých drah. SŽDC ale trvá na tom, že převodem zaměstnanců ušetří. Dosud za jejich služby platily dráhám ročně přes pět miliard korun. „Předpokládáme, že dojde k úspoře přibližně 300 milionů korun,“ uvedl mluvčí SŽDC Pavel Halla.

Jenže ani dosavadní zaměstnavatel výpravčích tento optimismus nesdílí, jak dokládá mluvčí Českých drah Petr Šťáhlavský: „Převodem dojde k tomu, že tyto náklady ponese Správa železniční dopravní cesty a pokud by chtěla ušetřit, tak to znamená některé z těchto zaměstnanců propustit.“

O propouštění ale nechtějí odbory ani slyšet. Mohlo by to podle nich ohrozit bezpečnost provozu na železnici. „Tady nejde jenom o to, že by lidé přišli o zaměstnání. Ale jde i o to, že by se tím mohly poškodit i České dráhy, které budou používat dopravní cestu, která by nebyla dostatečně zajištěna,“ vysvětluje Pejša.

„O propouštění se v této souvislosti rozhodně nedá mluvit. Samozřejmě pokračujeme v procesu racionalizace provozu tak, jak budou nastupovat nové moderní technologie na řízení některých tratích,“ ujišťuje mluvčí SŽDC Halla. Výpravčí by přitom měli přejít pod SŽDC do konce června. Kolektivní smlouva jim vyprší už v prosinci.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

K vymáhání dotací po Agrofertu nám chybí klíčový dokument, tvrdí resort zemědělství

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument. Podle Babiše Agrofert nic nedluží.
10:26Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Rozpočet asi nesplní zákon, je to bezprecedentní, varuje rozpočtová rada

Návrh rozpočtu na letošní rok bude velmi pravděpodobně v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti, uvedli představitelé Národní rozpočtové rady (NRR). Podle nich je taková situace bezprecedentní. Zákon stanovuje maximální možný deficit. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) dříve řekla, že bude obtížné udržet schodek pod třemi sty miliardami korun. Vláda by měla rozpočet schvalovat 26. ledna. Podle rady se také naplnila její varování ohledně loňského rozpočtu.
11:53Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026
Načítání...