V nákupních koších Čechů se stále častěji objevují tzv. zdravé potraviny. Souvisí to jednak s rostoucí popularitou zdravého životního stylu a vyššími příjmy, ale také se zvyšující se nabídkou prodejců. A data z obchodů pak ukazují, o co je největší zájem. To potom výrobce i řetězce motivuje k dalšímu rozširování nabídky. Kruh se uzavírá a přechází do spirály.
Zdravé potraviny jsou stále žádanější. Češi bohatnou a obchody zvyšují nabídku
Zájem rostl v posledních letech hlavně o rostlinná mléka a jogurty, müsli a cereální tyčinky. Také mnohým lokálním, ale i exotickým druhům ovoce a zeleniny se daří výrazně navyšovat obrat, uvádí Břetislav Chovítek z výzkumné a analytické společnosti Nielsen. Tržby za posledních šest let se tak například u malin a avokáda zvýšily sedminásobně, mnohonásobně více Češi utrácejí také za borůvky, mango, třešně, kokos nebo zázvor.
Aby zjistili hlavní potravinové trendy, roztřídili pracovníci Nielsenu výrobky do kategorií nezdravé, zdravé a neutrální (sem řadí například mouku, rýži a těstoviny či olej).
Z dlouhodobého hlediska růst tzv. zdravých kategorií výrazně předčí ty nezdravé, kam patří například alkohol, slazené nápoje a cukrovinky.
V porovnání s rokem 2012 tak tržby za zdravé potraviny narostly téměř o polovinu (47 %), zatímco nezdravé rostly o třicet procent a neutrální jen o dvanáct procent.
Výrazný skok tak zaznamenaly – pravda, z velmi nízkého základu – rostlinná mléka (o více než 1000 procent) a rostlinné produkty (+500 %). Ale pokračoval i vzestup müsli a cereálních tyčinek (100 %), ovocných džusů (70 %) či čerstvého mléka (50 %).
To ale vůbec neznamená, že by o nezdravé potraviny přestala být poptávka. Takže například kupující měli zájem i o chipsy a slané oříšky (růst o 61 %), tvrdý alkohol (57 %), pizzu (50 %), pivo (36 %) či čokoládu (25 %).
Pomerančový džus
Prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu ČR Tomáš Prouza říká, že obchodní řetězce, bez ohledu na formát prodejny, aktivně reagují na změny v preferencích zákazníků. „Biopotraviny se staly součástí standardní nabídky privátních značek. Skvělé výsledky mají projekty, kdy právo jednat s lokálními dodavateli získávají jednotlivé prodejny. Na pulty se tak má možnost dostat zboží i z mini firem působích v jednom regionu,“ uvedl.
Ještě výrazněji než zdravé potraviny se však v posledních letech řešila a i nyní řeší kvalita potravin obecně. Prouza připomněl, že jsme bohužel v situaci, kdy Česko není soběstačné v žádném druhu potravin kromě piva, mléka a hovězího masa – takže se bez dovozu neobejde. Svaz by proto uvítal, pokud by ministerstvo zemědělství více podpořilo konkurenceschopnost českého potravinářství, zejména ve zpracování surovin.
Měli bychom se snažit omezit situaci, kdy čeští zemědělci vyvážejí živá zvířata nebo mléko do zahraničí a my pak musíme dovážet zpracované maso nebo mléčné výrobky.
Obchodní svaz proto nyní hledá cesty, jak mít více českých potravin. „Nejde přitom jen o dotace, ale i o možnost nabízet dlouhodobé obchodní smlouvy s garancí ceny, což zákon zakazuje, či zrychlení investic do potravinářství,“ řekl Prouza.
Zmínil rovněž komplikovaný přístup českých potravin do školních jídelen, nemocnic či sociálních zařízení. Svaz se proto bude snažit – při jednáním s ministerstvem zemědělství či ministerstvem pro místní rozvoj – změnit některé předpisy. Dnes totiž podle něho stále dostává přednost nejnižší cena, zatímco vyšší kvalita je opomíjena. Prouza v této souvislosti připomněl, že se při březnové aféře ukázalo, že závadné polské maso končilo právě ve školách či nemocnicích.
Ministerstvo zemědělství nyní chce v novele zákona o potravinách zakázat tzv. dvojí kvalitu pod pokutou až 50 milionů korun. Výrobky se stejným obalem budou muset mít stejné vlastnosti a složení v Česku jako v jiných evropských státech. Evropský parlament v dubnu přijal směrnici o nekalých obchodních praktikách mezi podniky v zemědělském a potravinovém řetězci.
„Jelikož nejde o nařízení, ale o směrnici, která musí být nejprve zapracována, mají nyní členské státy dva roky na zapracování této směrnice do národních legislativ. Směrnice bude zapracována do novely zákona o významné tržní síle,“ uvedl tiskový mluvčí ministerstva zemědělství Vojtěch Bílý. Doplnil, že konkrétní znění novely zákona bude věcí legislativního procesu a diskuse se zainteresovanými stranami, která momentálně probíhá. Pro novelu tak budou využity požadavky směrnice, ale i požadavky národní vzešlé z jednání se svazy. Směrnice totiž umožňuje členským státům být přísnější a upravit i jiné praktiky, než které sama uvádí.
Ze stopování trendů zdravého životního stylu vyplynulo Nielsenu i to, že Češi, kteří se snaží zhubnout (46 %) sází hlavně na zdravou stravu (85 %). Mnohem méně se pak už odhodlají cvičit (60 %).
Zkoumání životního stylu se věnovali i statistici. Za rok 2017 zjistili, že sportování je o něco bližší mužům než ženám. Muži udávali, že se mu věnují 3,6 hodiny týdně, zatímco jejich ženské protějšky 3,2 hodiny. S rostoucím věkem se doba trávená pohybem postupně snižuje, naopak s vyšším stupněm dokončeného vzdělání se zvyšuje.
Vysokoškolsky vzdělaní muži uváděli v průměru 4,8 hodiny pohybové aktivity týdně oproti mužům se základním a nižším středním vzděláním, kteří sportují ve volném čase v průměru 2,8 hodiny týdně. Podobně i vysokoškolsky vzdělané ženy uvedly v průměru 4,4 hodiny pohybové aktivity týdně, zatímco ženy se základním a nižším středním vzděláním 2,5 hodiny týdně.
Naopak ženy celkově dbají více na stravování. Ovoce jí dvakrát i vícekrát denně 21,4 procenta žen. V takové míře si jej dopřávalo jen 12 procent mužů. S velkým rozdílem ženy předhánějí muže i v konzumaci zeleniny. Zeleninu má denně na talíři 55,2 procenta žen, zatímco jednou či vícekrát denně si dá zeleninu jen 43,4 % mužů. Naproti tomu každý patnáctý muž v ČR nejí zeleninu skoro vůbec, vyplynulo ze zjištění Českého statistického úřadu.
Voda, základ života
Společnost pro výzkum trhu GfK se pak věnovala tomu, jak lidé nakupují balenou vodu. Podle spotřebitelského panelu jí vyšlo, že si ji loni zakoupily téměř všechny domácnosti (95 %). Větší zájem byl o minerální a léčivé vody než o stolní či pramenité. Největší podíl vod se nakupuje v hypermarketech a diskontech.
Nejvíc utrácí za vodu lidé ve středních Čechách (v průměru 1700 korun ročně), nejméně v Praze (1000 korun). Ochucené vody představují 60 procent z výdajů domácností na balené vody celkově. Nejoblíbenějšími příchutěmi jsou citron a pomeranč.
Z dlouhodobých řad o spotřebě nealkoholických nápojů Českého statistického úřadu pak vyplynulo, že jejich spotřeba v posledních letech (nejpozdější data jsou z roku 2017) spíše klesala či stagnovala. Obdobně tomu bylo ale i u alkoholických nápojů.
GALERIE
Vývoj spotřeby nealkoholických a alkoholických nápojů (na obyvatele za rok, v litrech)
Společnost Nielsen analyzovala data o spotřebě nealko a alkoholických nápojů z obchodů s potravinami a smíšeným zbožím (bez Makra a čerpacích stanic). Zjistila, že v posledních dvou letech – měřeno vždy od května jednoho roku do dubna roku následujícího – celkové tržby za nealko skupinu (tj. minerální a stolní vody, limonády, džusy, energetické nápoje a ledové čaje) překonaly i velmi silnou kategorii piva. Za to Češi utratili o procento méně než za nealkoholické nápoje.
Výzkum ukázal, že za poslední rok (květen 2018 až duben 2019) se výrobcům a prodejcům nealka velice dařilo. Tomu napomohlo zejména dlouhé loňské léto, poptávka však rostla i v mimosezonních obdobích. Zvýšily se nejen tržby, ale i spotřeba.
Při výběru ochucených vod preferují Češi příchutě citron, pomeranč a lesní ovoce, přičemž tato trojice se na předních místech v žebříčku oblíbenosti nemění. Roste však i popularita menšinových příchutí, jako jsou jahoda, grapefruit či mix citrusů.
Nejvíce Češi nakupovali minerální a stolní vody, které tvořily šedesát procent spotřeby nealka. Absolutním tahounem růstu jak spotřeby, tak tržeb pak byly minierálky. V posledních letech jsou na vzestupu také neperlivé vody. Nejdynamičtější růst ale v posledním roce zaznamenaly kategorie s nejvyšší průměrnou cenou, tedy energetické nápoje (44 korun za litr) a džusy (27 Kč za litr).
Zajímavostí byla sezonní „rozmístění“. Zatímco minerálky a ledové čaje se nakupovaly v letních měsících, limonády a džusy koncem roku. Energetickým nápojům se v posledních letech nejvíce dařilo v červnu.
Nápoje prošly kontrolou dobře
Kvalitou potravin se zabývá Státní zemědělská a potravinářská inspekce. Ta například zjišťovala ve vzorcích pomerančové šťávy přítomnost reziduí pesticidních látek. U žádného vzorku nebylo zaznamenáno porušení maximálního limitu, uvádí se ve zprávě inspekce za rok 2018.
Inspektoři kontrolovali také balenou vodu. Z šesti hodnocených vzorků balené pitné, pramenité a kojenecké vody byly u čtyř detekovány chlorované uhlovodíky. Stanovené mezní hodnoty však nebyly překročeny v žádném případě. I při zjišťování arzénu v balených pitných vodách vzorky vyhověly.
Jablečné šťávy byly testovány rovněž na přítomnost patulinu. Pozitivní nález byl zaznamenán u dvou ze 17 hodnocených vzorků, ale hladina patulinu se nacházela pod hodnotou maximálního limitu.