Brusel – Hrubý domácí produkt Evropské unie i eurozóny zpomalil meziměsíčně v létě po druhém čtvrtletí na 0,4 procenta. O čtvrtletí dříve přitom rostly ekonomiky ještě o jedno procento. Meziročně ekonomika evropské sedmadvacítky vyskočila o 2,1 procenta a HDP zemí platících evropskou jednotnou měnou o 1,9 procenta. Informoval o tom dnes Evropský statistický úřad Eurostat.
Ekonomové nevalný výsledek očekávali. Obě evropská uskupení ještě ve druhém čtvrtletí rostla tak, že předstihla i ekonomiku Spojených států. V létě se však opět eurozóna i Evropská unie propadla až za USA. Americká ekonomika vzrostla ve 3. čtvrtletí o 0,5 procenta a meziročně o 3,1 procenta.
Zemím na unijní periferii se překvapivě dařilo
Jürgen Michels ze Citigroup
„Tato data jsou více méně očekávána. Velké země jsou trochu horší, než se čekalo, a země na periferii jsou zase lepší, než se čekalo.“
Ralph Solween z Commerzbank tvrdí, že se nad očekávání vedlo Německu. V Německu mezikvartální růst zpomalil na 0,7 procenta, zatímco v předchozím čtvrtletí činil 2,3 procenta. Meziročně ale největší evropská ekonomika zůstala na vysoké úrovni 3,9 procenta. „Zajímavé je, co se odehrává na periferii,“ dodal analytik. Překvapením je prý to, že Portugalsko sužované problémy si stále drží růst i přes úsilí o konsolidaci tamních veřejných financí. V Řecku naopak statistici zaznamenali propad o 1,1 procenta.
Česká republika se s růstem o 1,1 procenta naopak zařadila mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v celé EU. Ze zemí, u nichž jsou data dostupná, na tom lépe bylo jen Finsko s 1,3procentním růstem.
„Oživení eurozóny je stále živé,“ podotkl Carsten Brzeski z ING. I on se pozastavil nad rozdíly, které panují mezi různými státy. Z toho by podle něj mohly v budoucnu vzniknout problémy.
