Vládě se podaří v letošním roce splnit plánovaný schodek rozpočtu 40 miliard korun, ale nebude to jednoduché. V pořadu Otázky Václava Moravce to řekla předsedkyně Národní rozpočtové rady Eva Zamrazilová. Skončí ale podle ní série let, kdy rozpočet skončil lépe, než byl plánován. Úspory v provozu státu se musí začít hledat okamžitě, dodala.
Plánovaný schodek rozpočtu se podaří dodržet i podle některých dalších hostů pořadu. „Rozpočet letos neskončí v krásných kladných číslech, ale schodek 40 miliard korun se podaří splnit,“ souhlasil se Zamrazilovou člen rozpočtového výboru Poslanecké sněmovny Jiří Dolejš (KSČM).
„Myslím si, že to splníme, protože i jestli ekonomika zpomalí o půl procenta, tak je to nějakých sedm až osm miliard. Jestli dopadne brexit, tak až s jistým zpožděním, ve hře je ale také snížení DPH na teplo a chlad, kde se ale budeme rozhodovat mezi variantou od příštího roku, nebo letošního července – a to jsou jediné relevantní dopady, o kterých se bavíme. Jsme někde na 15 až 20 miliardách a většinou jsme měli o destíky miliard nadhodnocený rozpočet, takže si myslím, že to letos ohrožené není,“ uvedl.
Také podle místopředsedy ČSSD Romana Onderky je reálné čtyřicetimiliardový schodek dodržet.
Jistý si však tím naopak není předseda poslaneckého klubu Zbyňek Stanjura (ODS). Podle něho bude dodržení naplánovaného schodku velmi těžké, protože letos odpadnou loňské mimořádné rozpočtové příjmy v řádu třiceti miliard korun. „Jsou zde významná rizika, v polovině února je těžké předpovědět výsledek za celý rok,“ podotkl Stanjura.
Největší rizika? Brexit a Německo
Všichni hosté pořadu se však shodli na tom, že největší rizika spatřují v tvrdém brexitu a v poklesu růstu – zvláště německé ekonomiky. „A nejsou to oddělené jevy, Británie je propojená s EU sítí čilých obchodních vazeb a patří mezi hlavní obchodní partnery. Existuje tedy riziko i druhotného dopadu přes ostatní ekonomiky eurozóny, především Německo,“ připomíná Zamrazilová.
Podle posledních údajů spolkového statistického úřadu se hrubý domácí produkt Německa v celém loňském roce zvýšil o 1,4 procenta namísto dříve ohlášených 1,5 % a růst zpomalil a byl tak loni nejslabší od roku 2013, kdy se HDP zvýšilo jen o půl procenta oproti předloňským 2,2 %.
A koncem ledna také německá vláda zhoršila odhad letošního růstu na jedno procento z dříve předpokládaných 1,8 procenta. „A tamní komora to vidí ještě hůře, růst má být jen o 0,8 procenta,“ říká Zamrazilová.
Onderka však připomněl, že ministerstvo financí o rizicích vědělo v době, kdy rozpočet připravovalo, a vzhledem k tomu připravilo i plán schodku. „Ano, jsou rizika, ale jdou eliminovat,“ uvedl. Jen pokud by se objevovaly další nároky na rozpočet, pak by podle něho problém nastat mohl.
