Praha - Na svém dnešním zasedání rozhodla bankovní rada České národní banky o snížení úrokových sazeb o 0,25 procenta. Základní úroková sazba, od které se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak klesla na jedno procento. Tímto krokem snížila ČNB sazby na historicky nejnižší úroveň. Přitom většina analytiků očekávala, že centrální bankéři do sazeb nezasáhnou. Pro snížení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu hlasovali čtyři centrální bankéři. Tři členové hlasovali pro ponechání sazeb beze změny.
Podle viceguvernéra ČNB Miroslava Singera byla důvodem pro snížení sazeb skutečnost, že s aktuální prognózou ČNB je konzistentní pokles tržních úrokových sazeb v letošním roce a jejich postupný nárůst v roce 2010. Inflace navíc podle něj bude v horizontu měnové politiky na úrovni dvouprocentního inflačního cíle. „Obecně lze říci, a hrálo to roli, že celkově je ten vývoj v souladu s prognózou,“ uvedl Singer.
Bankovní rada naposledy snížila úrokové sazby 6. srpna, a to tehdy na historicky nejnižší úroveň 1,25 procenta. Tehdy hlasovalo pro snížení úrokové sazby všech sedm členů bankovní rady. Naopak na posledním měnovém zasedání na počátku listopadu hlasovali pro sazby beze změny čtyři ze sedmi členů bankovní rady České národní banky.
„V bankovní radě tak převládly spíše obavy z ekonomického oživení než z inflačních tlaků,“ komentoval rozhodnutí ČNB analytik Citco - finanční trhy Jiří Šimek.
Analytik Raiffeisenbank Michal Brožka:
„Rozhodně nejde o ránu z čistého nebe. Prognóza ČNB s nižšími sazbami počítá, minulé hlasování bylo těsné a jeden člen, který původně hlasoval pro stabilitu sazeb, připustil prostor pro snížení.“
Rizikem dalšího vývoje, které by mohlo snížit inflaci, je podle Singera výhled vývoje v zahraničí, zejména úrokových sazeb. Naopak proinflačním rizikem je vyšší listopadová inflace a její výhled na nejbližší období společně s mírně slabším kurzem koruny. „Rizika prognózy jsou mírně proinflační,“ uvedl Singer.
Česko má stejnou úroveň sazeb jako eurozóna
Dnešním rozhodnutím se úrokové sazby v Česku dostaly na úroveň sazeb v eurozóně. Evropská centrální banka totiž na svém posledním zasedání na počátku prosince nechala základní úrokovou sazbu na historickém minimu jednoho procenta.
Komentář finanční skupiny Fio
Hlavními faktory pro uvolnění měnové politiky byly zřejmě stále nízká inflace (v listopadu se zvýšila na 0,5 procenta), obavy z budoucího vývoje české ekonomiky a snaha udržet korunu na slabších úrovních.
Sazby centrální banky mají často vliv na úroky bankovních vkladů a úvěrů. Podnikům nižší úroky přinášejí levnější úvěry na investice a provoz, domácnostem levnější půjčky na bydlení. V letošním roce kvůli krizi ovšem toto pravidlo příliš neplatilo a tržní sazby pouze v omezené míře reagovaly na vývoj sazeb ČNB. „Naše úrokové sazby se odvíjejí od sazeb na mezibankovním trhu, nikoli přímo od sazeb ČNB. Počkáme tedy, jak se dnešní krok ČNB projeví na mezibankovním trhu a podle toho zareagujeme,“ uvedl mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. Obdobně se vyjadřují pravidelně i další banky.
Podle ekonomů lze v příštím roce počítat s postupným růstem úrokových sazeb. „První zvýšení úrokových sazeb centrální banky čekáme až ve třetím čtvrtletí roku 2010. Koncem roku 2010 by se pak mohla základní sazba dostat na dvě procenta s tím, jak ČNB, obdobně jako centrální banky v západní Evropě či USA, bude reagovat na pokračující oživení ekonomiky a na postupně vzrůstající inflační rizika,“ prohlásil dříve Radomír Jáč, hlavní analytik Generali PPF Asset Management.
