Finská vláda od příštího roku zavede zkušebně takzvaný všeobecný základní příjem. Vybraná skupina občanů bude od státu automaticky dostávat 560 eur (přes 15 tisíc korun) měsíčně. Finsko se tak patrně stane první evropskou zemí, která na národní úrovni otestuje zaručený příjem. Informovala o tom agentura AFP.
Finové mají do 9. září předložen k veřejné konzultaci návrh zákona, podle kterého by se všeobecný základní příjem otestoval na 2000 lidech v produktivním věku, kteří by byli náhodně vybraní ze všech obyvatel. Dopady všeobecného základního příjmu by se pak porovnaly s kontrolní skupinou lidí stejného typu, kteří by žádný zaručený příjem nepobírali.
Projekt je součástí volebních slibů, se kterými přišel centristický premiér a bývalý podnikatel Juha Sipilä. Předseda vlády doufá, že zavedení všeobecného základního příjmu přispěje ke zvýšení zaměstnanosti a zjednodušení systému sociálních dávek.
Experiment se zaručeným příjmem se má v lednu 2017 rozběhnout i v nizozemském městě Utrecht.
Na celostátní úrovni ale garantovaný příjem pro všechny občany odmítli na začátku června v referendu ve Švýcarsku. Podle návrhu měl činit 2500 franků (asi 61 tisíc korun) měsíčně bez ohledu na to, zda dotyčný pracuje, anebo je nezaměstnaný. Na druhou stranu chtělo Švýcarsko zrušit veškeré sociální dávky, podpory a příspěvky.
Zastánci jednotného příjmu tvrdí, že se tak rozbije tradiční vztah mezi zaměstnáním a platem za práci, neboť občané budou mít zaručený „plat“, i když nebudou chodit pracovat. Ti, kdo práci budou mít, si tak polepší. Kritici návrhu tvrdí, že kvůli jistotě státních peněz by lidé pracovat přestali.
Šlo by to v Česku?
Podle finského premiéra je primárním cílem základního příjmu především podpořit zaměstnanost. Ekonom Moody's Analytics Martin Janíčko soudí, že spoustě lidí, kteří pracují, nevystačí jejich příjem na to, aby mohli žít důstojně. To se týká hlavně nízkokvalifikovaných profesí. Další věcí je určitá snaha znivelizovat příjem napříč pohlavími. Protože muži a ženy mají typicky rozdílné příjmy, soudí ekonom.
V Česku by podle expertů mohl takový model vystřídat komplikovaný systém sociální podpory – má ale i spoustu much.
„Daňový výběr by musel být citelně vyšší. Při současné úrovni, která je kolem 35 procent HDP, si myslím, že už nyní jsou daně dost vysoké. Pakliže bychom neobjevili například ropu a neplatili základní příjem z výnosu z jejího prodeje, tak se mi to zdá dost nereálné,“ říká hlavní ekonom Roklen24.cz Lukáš Kovanda.
Experiment zůstane jen experimentem
Ekonom ČSOB Petr Dufek se domnívá, že ve Finsku může experiment dopadnout docela dobře, protože na finské poměry je dávka velmi nízká. Proto ho zde považuje za do jisté míry motivační, protože někomu přilepší, ale rozhodně mu sám nezajistí žádnou skvělou životní úroveň.
Dal ho do kontrastu právě se švýcarským návrhem, který byl „hodně velkorysý a do značné míry i velmi nebezpečný, protože mohl odradit značnou část obyvatelstva od práce“. Celkově se však Dufek domnívá, že i ve finském případě půjde o experiment, který zůstane experimentem a nestane se z něj trend například pro země, jako je Německo, Velká Británie a už vůbec ne pro Česko.
