Zájem o životní pojištěný byl loni v Česku rekordní

Praha - V uplynulém roce sjednali Češi téměř milion nových životních pojistek, což je nejvíce za posledních 5 let. Z pohledu objemu obchodů se dokonce jedná o nový rekord, neboť  celková částka dosáhla 25 miliard korun. I přes nárůst objemu však průměrné pojistné, které platí lidé za svá životní pojištění, loni stagnovalo nebo dokonce klesalo. Pojišťovny na nastalou situaci reagují především tvorbou nových produktů.

V době krize lidé myslí víc na zadní kolečka a hledají způsob, jak se finančně zajistit. Jedním ze způsobů, kterým se lidé jistí, je podle mluvčího ČSOB Pojišťovny Tomáše Hejdy právě životní pojištění, které pro lidi představuje jistotu. „Lze to doložit i porovnáním s vývojem HDP – v době poklesu ekonomiky je tempo růstu životního pojištění větší a naopak,“ uvedl Hejda.

Podle statistik České asociace pojišťoven Češi vynakládají na životní pojištění každý rok v průměru 9000 korun, což je podle asociace naprosto nedostatečná částka. Navíc lidé směrují peníze ze 70 procent na spořící část pojištění a nikoli na krytí rizik. Pojistná částka by měla podle asociace činit minimálně dvou až pětinásobek roční mzdy. Při měsíčním výdělku 25 000 korun by tedy pojistná částka měla představovat přibližně 600 000 až 1 500 000 korun.

Pojišťovny reagují novými produkty 

Pojišťovny se na měnící se situaci snaží reagovat novými produkty. Některé přicházejí například s úrazovým pojištěním určeným pro rodiny, kdy lze v rámci jediné smlouvy pojistit více osob. Každému lze přitom sjednat takovou pojistnou ochranu, o kterou má zájem, takže se může pojištění jednotlivých osob lišit. Příkladem je Generali s pojištěním Family nebo FLEXI České spořitelny.

ČSOB pojišťovna nyní přišla s pojištěním FORTE, ve kterém kromě pojištění až 7 osob umožňuje využít odděleně také k pravidelnému spoření. Své peníze mohou klienti investovat prostřednictvím pěti investičních podílových fondů bez garance zhodnocení, ale s perspektivou vysoce nadprůměrného výnosu, ti opatrnější si pak mohou vybrat Garantovaný fond se zaručeným zhodnocením, k němuž jsou navíc připisovány podíly na zisku. Cílem pojišťoven je zejména navýšení spořících částek určených na krytí rizik i lepší orientace lidí v tom, jaké krytí lidé pojištěním získávají a kolik peněz putuje na jednotlivé složky životní pojistky.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Zemědělský fond nezačal vymáhat po Agrofertu vrácení dotací. Ministerstvu chybí klíčový dokument

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) ještě nezačal vymáhat po holdingu Agrofert vrácení dotací z doby, kdy byl vlastník Agrofertu premiér Andrej Babiš (ANO) ve střetu zájmů. Píše o tom server Seznam Zprávy. Ministerstvo zemědělství podle serveru tvrdí, že mu chybí klíčový dokument.
před 37 mminutami

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026
Načítání...