Zablokovaný Suez může ovlivnit až patnáct procent kontejnerové dopravy, tvrdí analytici

Nahrávám video

Delší blokáda Suezského průplavu by mohla ovlivnit deset až patnáct procent světové kontejnerové dopravy, odhadují analytici společnosti Moody's. Kontejnerová loď Ever Given o délce čtyř fotbalových hřišť a váze 220 tisíc tun v úterý v této vodní cestě uvázla a zatarasila ji. Její vyproštění by podle odborníků mohlo za špatného počasí trvat i několik týdnů. Nejvíce blokáda zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl, očekávají analytici.

Zablokovaná vodní cesta umocňuje zátěž dodavatelských řetězců, které už se potýkají s dopady pandemie a s nárůstem poptávky. Námořní dopravu navíc komplikuje nedostatek kontejnerů a přetížené přístavy.

Egyptský prezident Abdal Fatah Sisí ve čtvrtek ohledně vyproštění lodě hovořil o 48, maximálně 72 hodinách, nizozemská společnost Smit Salvage, která už se podílela na vyzvednutí lodi Costa Concordia či ponorky Kursk, ale mluví o dnech až týdnech.

Správa Suezského průpravu informovala, že po vybagrování dvaceti tisíc metrů krychlových písku do vyprošťování znovu zapojí remorkéry. Bagrovací část operace je podle úřadu hotová z 87 procent, musí se dostat do hloubky 12 až 16 metrů, uvedla agentura AFP. S vyproštěním lodi by na začátku příštího týdne mohl pomoci příliv.

Páteční pokus o uvolnění lodi nevyšel

Pokus uvolnit kontejnerovou loď v pátek nevyšel. Informovala o tom společnost Bernhard Schulte Shipmanagement (BSM), která uvízlou loď Ever Given spravuje. Nizozemský tým, který na vyproštění pracuje, potvrdil, že v neděli operaci podpoří další dva remorkéry.  

BSM informovala, že vedle běžných bagrů na místo přibylo i speciální sací rypadlo, které dokáže za hodinu přemístit dva tisíce metrů krychlových materiálu.

Pokus o uvolnění lodě v Suezském průplavu
Zdroj: ČTK/imago stock&people

Objízdná trasa kolem Afriky: Až dvanáct dnů navíc

Velcí námořní přepravci, jako je dánský Maersk a německý Hapag-Lloyd, ve čtvrtek uvedli, že vhledem k zablokovanému Suezu možná své lodě přesměrují k jihu Afriky. Cesta kolem mysu Dobré naděje ale znamená devět tisíc kilometrů a sedm až dvanáct dnů navíc oproti běžné trase.

„Vysoká spotřebitelská a průmyslová poptávka, celosvětový nedostatek kontejnerů a nízká spolehlivost služeb přepravních společností způsobily, že dodavatelské řetězce může snadno zasáhnout i malý vnější otřes,“ uvedli analytici Moody's. „V tomto kontextu nemohlo být načasování incidentu horší,“ dodali.

Kapacita lodí mezi Asií a Evropou je plně vytížená kvůli vysoké poptávce evropských dovozců. Evropské přístavy se kvůli protipandemickým opatřením potýkají s nedostatkem pracovní síly, upozornil Greg Knowler z poradenské společnosti IHS Markit.

Čína loni vystřídala Spojené státy na pozici hlavního obchodního partnera Evropy. Tento fakt podle agentury Reuters podtrhuje význam vazeb evropských spotřebitelů a průmyslu na Asii. Proluky v navracení prázdných kontejnerů do Asie podle Moody's dál prohloubí jejich nynější globální nedostatek. Suezský průplav používají také američtí dovozci zboží vyrobeného v jihovýchodní Asii a v Indii, například bot a oděvů.

Analytici: Blokádu nejvíc pocítí zpracovatelství a autoprůmysl v Evropě

Nejvíce blokáda podle analytiků zasáhne evropský zpracovatelský a automobilový průmysl. Vysvětlují to tím, že tato odvětví fungují na principu dodávek just-in-time, což znamená, že součástky jsou dodány ve chvíli, kdy je odběratel potřebuje, takže je nemusí nikde skladovat.

„I kdyby se tato situace rychle vyřešila, nejde se vyhnout zácpám v přístavech a zpožděním v už tak omezeném dodavatelském řetězci,“ uvedla Moody's.

Suezem ročně propluje třicet procent veškeré kontejnerové dopravy a obecně jím proudí asi dvanáct procent objemu zboží, s nímž se ve světě obchoduje. Loni touto vodní cestou proplulo devatenáct tisíc lodí, což je přes padesát plavidel denně.

Specializovaný časopis Lloyd's List denní ztráty v celosvětovém obchodě vyčíslil na 5,1 miliardy dolarů (113,1 miliardy korun) ve směru nákladu mířícího západním směrem a na 4,5 miliardy dolarů v opačném směru. Zhruba devadesát procent světového obchodu využívá k přepravě zboží lodě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

ŽivěSněmovna pokračuje v jednání o návratu EET

Sněmovna se v úterý ve druhém čtení zabývá návrhem na obnovení elektronické evidence tržeb. Upravený systém má podle vlády narovnat podnikatelské prostředí a přinést miliardy korun veřejným rozpočtům. Poslanci mají také opět schvalovat předlohu o veřejných rozpočtech, kterou dolní komoře vrátili s úpravami senátoři. Očekává se, že jednací den potrvá do noci.
09:01Aktualizovánopřed 28 mminutami

Koalice se shodla na navýšení obranných výdajů v příštím roce

Vládní koalice se krátce před summitem NATO v Ankaře dohodla na zvýšení výdajů ministerstva obrany v roce 2027 z letošních zhruba 1,7 na dvě procenta HDP, sdělil ČT premiér Andrej Babiš (ANO). Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) počítá s tím, že resortní výdaje v příštím roce vzrostou téměř o 36 miliard. To už na začátku června požadoval ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD).
před 14 hhodinami

Politici chtějí zjednodušit pravidla prodeje ve svátky. Na způsobu se ale neshodnou

Ačkoliv byl nedělní den sváteční, velké obchody zůstaly otevřené. Na seznamu dnů se zakázaným prodejem není ani pondělí. Politici teď chtějí pravidla zjednodušit. Lidovci navrhují zavřít obchody o všech svátcích. ODS by zase regulaci naopak úplně zrušila. Podle předsedkyně poslaneckého klubu ANO Taťány Malé je namístě otevřít debatu.
5. 7. 2026

Minimální mzda by mohla od ledna dle odhadů vzrůst o 2500 korun

Minimální mzda by mohla příští rok podle dosavadních odhadů vzrůst o 2500 korun na 24 900 korun. V roce 2028 by pak mohla činit 26 900 korun. Vyplývá to z podkladů k chystanému vládnímu nařízení s koeficienty pro výpočet nejnižšího výdělku. Ten by podle návrhu měl příští rok odpovídat 44,6 procenta průměrné mzdy, v roce 2028 pak 45,8 procenta. Předpis by měla projednat tripartita. Podle údajů Informačního systému o průměrném výdělku dostávalo minimální mzdu 4,9 procenta zaměstnanců v Česku, tedy asi 181 tisíc.
5. 7. 2026

Kraje řeší výpadek financí od státu na opravy silnic

Hejtmani vyzývají vládu, aby v rozpočtu na příští rok našla čtyři miliardy korun na opravy a údržbu mostů i silnic druhé a třetí třídy. Letos jim totiž pravidelný příspěvek poprvé neposlala. Jestli stát nakonec peníze nenajde i letos, chtěli vědět do června. Zástupci regionů mluví o zřetelném výpadku příjmů a obávají se výrazného dopadu na kvalitu místních komunikací. Ministerstvo dopravy slibuje o penězích jednat v létě, při přípravě rozpočtu na příští rok. Podle zástupců koalice už ale podpora pokračovat nemá.
4. 7. 2026

Průzkum: Češi se blackoutu neobávají, jejich připravenost se po loňsku nezměnila

Češi se rozsáhlého výpadku elektřiny příliš neobávají, loňský blackout v části republiky jejich připravenost na podobné události nezměnil. Aktivně se o správný postup zajímá zhruba čtyřicet procent obyvatel. Například více než třetina domácností stále nemá zásobu pitné vody ani na 24 hodin. Záložním zdrojem energie pak disponuje zhruba každá osmá domácnost. Vyplývá to z červnového průzkumu agentury Ipsos pro energetickou společnost epet. V posledním roce tuzemské domácnosti zaznamenaly úbytek problémů s výpadky.
4. 7. 2026

Bulharsko nové protiruské sankce EU nepodpoří, prohlásil premiér Radev

Bulharsko nepodpoří nový balíček unijních sankcí proti Rusku. Podle agentury BTA či stanice Radio Bulgaria to v pátek při interpelacích v parlamentu oznámil premiér Rumen Radev. Argumentoval přitom bulharskými národními zájmy v energetice. Vláda v Sofii odmítá, aby na sankčním seznamu byl nově moskevský patriarcha Kirill či vysoký manažer ruského koncernu Lukoil v Bulharsku.
3. 7. 2026

O svátcích 5. a 6. července mohou být obchody otevřené

O nadcházejících svátcích tuto neděli a pondělí budou moci být otevřené i obchody nad dvě stě metrů čtverečních. Zákaz prodeje ve větších provozovnách se na Den slovanských věrozvěstů Cyrila a Metoděje 5. července a Den upálení mistra Jana Husa 6. července nevztahuje.
3. 7. 2026

Evropský pohled