Za výhodnější energií míří obce i firmy na burzu. Ne vždy se to vyplatí, jako resortu zdravotnictví

3 minuty
Události ČT: Energie zdražují. Některé firmy a obce se snaží ušetřit přes burzy
Zdroj: ČT24

Cena elektrické energie se zvedá domácnostem, ale i velkoodběratelům. I kvůli tomu přibývá obchodů na energetických burzách. Je to jeden ze způsobů, jak můžou třeba obce nebo firmy ušetřit, a to i desítky milionů korun. Nákup ve špatný čas se ale může prodražit.

Českomoravská komoditní burza Kladno a pražská PXE jsou dvě energetické burzy v Česku, kde si mohou koncoví zákazníci nakoupit elektřinu a plyn. Obě dvě místa letos evidují rekordní objemy nákupů.

„Počet kontraktů se zvýšil asi o 13 procent. Ve finančním vyjádření pak byl nárůst enormní, to bylo asi o 57 procent,“ přiblížil místopředseda kladenské burzy Jaromír Čermák.

Generální ředitel PXE David Kučera zase míní, že v letošním roce určitě překročí 100 TWh. „Jenom pro srovnání – potřeba elektrické energie v České republice je kolem 60 TWh,“ dodal.

Důvod enormního zájmu firem i státní správy je zdražování energií. „Vzhledem k tomu, že se ceny začaly v roce 2016 zvyšovat a růst se nezastavil, ba naopak, v průběhu letošního roku začal gradovat, tak spousta odběratelů došla k závěru, že se situace z jejich pohledu nezlepší,“ poznamenal Čermák.

Za pět let prý Plzeň ušetřila 50 milionů

Na komoditní burze třeba opětovně nakupovalo ČVUT. Ve všech svých budovách zaplatí jen za elektřinu kolem 30 milionů ročně a za plyn zhruba 20 milionů. „Spočítali jsme si, jaký byl vývoj cen na trhu. Hned na začátku jsme ušetřili kolem 10 milionů korun,“ přiblížil kvestor ČVUT Jiří Boháček.

Město Plzeň nakupovalo energie na burze poprvé před pěti lety. Uvádí, že od té doby uspořilo na plynu i elektřině přes 50 milionů. Energie využívají také městské příspěvkové organizace. „Při posledním nákupu bylo jen za město Plzeň sdruženo zhruba 140 subjektů. Podařilo se díky tomu zabránit skokovému nebo výraznému zdražování,“ uvedla mluvčí plzeňského magistrátu Eva Barborková.

Nákup na komoditní burze ale může vyjít i draho. Zákazníci můžou prodělat, když nakoupí ve špatný čas. Jedna megawatthodina letos stála jak 964 korun, tak ale třeba i 1684 korun. Draze nakoupilo třeba ministerstvo zdravotnictví. Státní nemocnice tak příští rok zaplatí za energie výrazně víc než letos.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Hosté Událostí, komentářů řešili schodek státního rozpočtu

Schodek státního rozpočtu činil loni 290,7 miliardy, uvedla v úterý ministryně financí Alena Schillerová (ANO). Podle bývalého šéfa resortu Zbyňka Stanjury (ODS) je reálný deficit při zohlednění evropských fondů necelých 250 miliard. „Není legitimní začít měnit způsob prezentace a začít zpochybňovat to číslo, že to je ‚číslo paní Schillerové‘ – to je oficiální údaj,“ sdělil v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO) s tím, že i v minulosti se bilance státního rozpočtu uváděla tak jako nyní. Za hlavní problém rozpočtu považuje špatně naplánované příjmy a výdaje. Podle poslankyně Kovářové je dobrá zpráva, že schodek očištěný od příjmů a výdajů fondů EU by byl o 40 miliard nižší. „Celkově vláda čtyři roky hospodařila tak, že schodky dodržela, tentokrát se to nepodařilo,“ připustila.
před 1 hhodinou

Nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů, uvedla Schillerová k rozpočtu

Loňský deficit státního rozpočtu měl být podle schváleného plánu 241 miliard korun. Stát však loni utratil o 290,7 miliard korun více, než kolik vybral. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) za to mohou špatně naplánované příjmy a výdaje. Bývalý šéf resortu financí Zbyněk Stanjura (ODS) oponoval, že za to mohou evropské peníze, které dorazí později. Oproti normálu byl schodek vyšší v prosinci, což šéfka resortu financí přisuzuje investicím či výdajům kvůli plnění milníků Národního plánu obnovy. „Musí se schválit takzvaný státní závěrečný účet, než budeme schvalovat rozpočet v Poslanecké sněmovně, tam se musí navrhnout, z čeho se to bude platit, a já nevidím jiné řešení než vydání dluhopisů,“ řekla v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem.
před 3 hhodinami

Rozpočet loni skončil v deficitu 290,7 miliardy korun. Stanjura nesouhlasí

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úterý představila výsledky hospodaření státu v loňském roce. Rozpočet podle ní překročil plánovaný deficit ve výši 241 miliard korun a skončil ve schodku 290,7 miliardy. Státní dluh vzrostl ke konci roku 2025 na 3,678 bilionu korun. Bývalý šéf resortu Zbyněk Stanjura (ODS) tvrdí, že reálný deficit je 250 miliard. Dalších čtyřicet miliard jsou podle něj příjmy z EU, které přijdou až letos.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Venezuelská ropa je specifická, USA jsou ale připraveny

Obnova ropného průmyslu „vypleněného“ socialistickým režimem Venezuely by podle expertů trvala roky a vyžádala si náklady v řádu desítek miliard dolarů. Americké rafinerie jsou na zpracování specifické venezuelské suroviny připravené. Venezuela má největší zásoby takzvaného černého zlata na planetě. Analytici ale neočekávají po vojenském zásahu USA výrazné změny na trhu.
5. 1. 2026

Chceme dělat pravdivý rozpočet, řekl Nacher. Skopeček varoval před inflací

Chceme dělat pravdivý rozpočet, prohlásil v Duelu ČT24 místopředseda sněmovny Patrik Nacher (ANO). Zkritizoval bývalého ministra financí Zbyňka Stanjuru (ODS), zmínil například „špatné využití windfall tax“. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) se obává, že rétorika ANO povede k nárůstu schodku veřejných financí, a varoval před inflací. Ministryně financí Alena Schillerová v neděli prohlásila, že plánovaný schodek loňského rozpočtu se překročí. Tématem diskuse byl také kritizovaný novoroční projev předsedy sněmovny Tomia Okamury (SPD). Moderovala Jana Peroutková.
4. 1. 2026

Pozice USA na trhu s ropou může díky Venezuele posílit, míní experti

Možnost rozhodovat o venezuelské ropě by posílila pozici Spojených států na světovém trhu, míní experti oslovení ČT24. Podle nich byly právě zásoby ropy zřejmě jedním z hlavních důvodů, proč Spojené státy vedly proti Venezuele vojenský zásah. Americký prezident Donald Trump už uvedl, že po zásahu USA ve Venezuele by v této zemi mohly znovu těžit americké společnosti.
4. 1. 2026

Madurův pád může přinést Venezuele prosperitu, záleží ale na vývoji, míní experti

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky komentovali možné dopady amerického zásahu ve Venezuele na tamní, potažmo světovou ekonomiku. Ekonom Jaromír Baxa zdůraznil, že bez zahraniční pomoci a omezení sankcí může Venezuela jen těžko pozvednout svou oslabenou ekonomiku. Politolog Matyáš Strnad poukázal na potíže s majetkovými zákony země, které odrazují potenciální investory. Václav Loula z české asociace petrolejářského průmyslu a obchodu nastínil, že v případě hladkého převzetí moci by mohly světové ceny ropy klesnout, ale v důsledku nestability mohou naopak stoupnout zhruba o pět procent. Podle všech třech je zásadní, jaký bude politický vývoj v zemi. Moderovala Vanda Kofroňová.
4. 1. 2026

V Česku přibývá bezobslužných prodejen. Nabízí potraviny i železářství

V Česku loni přibyly desítky samoobslužných prodejen, kde si zákazníci nakoupí 24 hodin denně sedm dní v týdnu. Potvrzují to technologičtí dodavatelé těchto obchodů, například Contio, P.V.A. systems nebo Knowinstore. Nejčastěji jde podle nich o obchody s potravinami. Nově ale vznikla například samoobslužná prodejna s kávou, muzeum nebo železářství. Další typy samoobslužných provozoven budou podle dodavatelů přibývat i letos.
3. 1. 2026
Načítání...