Za rok fungování EET úřady provedly 74 tisíc kontrol, deset podniků zavřely

Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) loni 1. prosince provedly téměř 74 tisíc kontrol a uložily čtyři tisíce pokut za 35,6 milionu korun. Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET deset provozoven, pět z nich už svou činnost obnovilo.

Při provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili přes 18 tisíc prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Ve 12 tisících případech správa předala věc k zahájení správního řízení.

„Elektronická evidence tržeb plní naše očekávání, funguje plynule a bez problémů. Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

EET má přitom podle správy i pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty podle údajů správy EET přinesla od ledna do konce září do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být přes pět miliard korun. „Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je odhadován na 18 miliard korun při plném náběhu systému,“ dodala Petlachová.

Úřady uzavřely deset provozoven – tři v Pardubicích, dvě v Olomouci a po jedné v Praze, Zlíně, Českých Budějovicích, ve Slavkově u Brna a Vyškově. Z toho pět provozoven již obnovilo svou činnost a u jedné majitel nemá zájem znovu otevřít.

Ekonomové: Přínosy se vyčíslují těžko

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze po roce fungování EET říci, že má nezpochybnitelné ekonomické dopady. „Mezi ně nepatří jen přínos pro státní kasu z titulu vyššího výběru DPH, jehož výše se těžko odhaduje, protože není vidět, jak by se situace vyvíjela bez evidence. EET ale srovnala podmínky na trhu stravovacích služeb,“ řekl. V případě maloobchodu je podle něj na hodnocení ještě brzy. „Lze se nicméně domnívat, že zůstane vliv tohoto opatření na maloobchodní trh jako celek okrajový,“ dodal.

Samotný příspěvek EET do ekonomiky je podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy obtížné určit, i když určitý pozitivní přínos podle něj EET a kontrolní hlášení u DPH mělo. „Při posuzování celkového ekonomického a společenského dopadu je však třeba hodnotit také ekonomické a zejména sociální náklady spjaté s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech, ke kterým v důsledku zavedení EET došlo,“ uvedl.

Podle řídícího partnera poradenské společnosti Grinex Richarda Jahody ovšem EET spolu s další byrokratickou zátěží neúměrně zvyšuje hranici pro vstup do podnikání, čímž narušuje svobody dané ústavou.

„Základním problémem je neproporcionalita řešení. Jde se s kanónem na komára. Stát nutí k EET i ty nejmenší, i když přínos zvýšeného výběru, pokud se vůbec prokáže, je naprosto marginální. A naopak to přispívá k útlumu ekonomické aktivity občanů tam, kde je prospěšná,“ prohlásil. Zároveň ale ocenil, že technická stránka EET se ukazuje jako dobře zvládnutá.

Zakladatel pokladního systému Septim.cz Zbyněk Švec řekl, že i po roce fungování EET se ještě nedá úplně mluvit o konsolidaci trhu s pokladními systémy. „Během uplynulého roku proběhlo několik více či méně medializovaných krachů či akvizic, které určitému pročištění a stabilizaci trhu určitě pomohly. Nicméně další podobná vlna se dá očekávat ještě po vyjasnění situace kolem třetí a čtvrté fáze EET,“ podotkl.

Příští rok začne EET i pro trhy či řemeslníky

Do EET je v současnosti zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali už zhruba 3,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování, letos v březnu pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Náklady na zavedení EET podle údajů správy letos mají činit 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

Třetí fáze EET by měla začít 1. března 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Končící Sobotkova vláda před pár dny schválila výjimku z EET pro nevidomé a hluchoslepé podnikatele a také na předvánoční prodej ryb. Z více stran i od nově zvolených poslancůale zaznívají hlasy, že by výjimek mělo být ještě více. Zavedení elektronické evidence pro lékaře se nelíbí České lékařské komoře. Senátoři už mají na stole normu, která má z EET vyjmout velkou část zdravotníků s výjimkou stomatologů, lékáren či center reprodukční medicíny.  

Ministerstvo financí také pro podporu EET spustilo 1. října účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo ve středu 15. listopadu, další bude za měsíc. Do říjnového slosování účtenkové loterie se zaregistrovalo zhruba 478 tisíc aktivních hráčů a do slosování bylo zaregistrováno 11,1 milionu účtenek. V rámci EET bylo v říjnu vydáno 376 milionů účtenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 6 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Ministerstvo uvolní přes tři miliardy na protipovodňová opatření i čistírny

Ministerstvo životního prostředí uvolnilo dvě miliardy korun na protipovodňová opatření. Peníze mají sloužit například na úpravy koryt vodních toků nebo stavbu nádrží. Čerpat je budou moci města a obce. Dalších více než 1,3 miliardy resort vyčlenil na modernizaci čistíren odpadních vod. Při návštěvě nedávno zprovozněné protipovodňové ochrany jižní části Olomouce to ve čtvrtek řekl ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé).
před 9 hhodinami

VideoČím víc je politická scéna roztříštěná, tím hůř pro veřejné finance, říká Hampl

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy, oznámilo ministerstvo financí. „Rozpočet je od počátku sestaven tak, že daleko výdajově přesahuje to, co by podle existujících pravidel měl,“ řekl v Interview ČT24 předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Zmínil, že vláda se již vyjádřila ve smyslu, že chce mít v příštím roce ještě vyšší schodek než letos plánovaných 310 miliard. Upozornil, že ve většině vyspělých zemí světa existuje tendence výrazného zadlužování. „To je dáno naprosto brutálními politickými válkami. Máme jednoduché pravidlo – čím větší je fragmentace politické scény, tím hůř na tom veřejné finance jsou,“ prohlásil Hampl. „My v tom trošku žijeme taky,“ dodal. Dalším faktorem dle něj je, že v Evropě přibyly velmi drahé výdajové priority, například obrana či energetika. „Máme velmi nákladnou dekarbonizaci a zároveň evropský ekonomický model začal ztrácet tempo,“ vyjmenoval expert. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 17 hhodinami

USA odmítly prodloužení obchodní dohody s Kanadou a Mexikem. Chtějí o ní ale jednat

Spojené státy odmítly prodloužit dohodu o volném obchodu s Kanadou a Mexikem o šestnáct let. Místo toho se rozhodly zahájit třístranná jednání o jejím osudu, napsala agentura Kjódó. Nejistota ohledně budoucnosti dohody podle ní pravděpodobně zkomplikuje společnostem podnikajícím na celém kontinentu – včetně japonských automobilek – vypracování investičních plánů.
před 17 hhodinami

Trump za rok ve funkci vydělal přes dvě miliardy dolarů

Americký prezident Donald Trump v prvním roce od návratu do Bílého domu vydělal nejméně 2,2 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 46 miliard korun), informoval server The New York Times s odkazem na prezidentovo finanční prohlášení za rok 2025. Částka výrazně převyšuje údaje za předcházející rok 2024, kdy Trump vykázal příjmy ve výši přes 600 milionů dolarů. Bílý dům popřel, že by Trump byl ve střetu zájmů a že by na výkonu prezidentského úřadu vydělával. Více než miliardu dolarů (21,3 miliardy korun) vydělal na obchodování s kryptoměnami.
včera v 20:42

Google má podle soudu zaplatit firmě PriceRunner odškodné 31 miliard korun

Americká společnost Google ze skupiny Alphabet má kvůli porušení pravidel hospodářské soutěže zaplatit jako odškodné 14,3 miliardy švédských korun (31,3 miliardy korun) firmě PriceRunner, která provozuje internetový srovnávač cen. Stockholmský patentový a tržní soud rozhodl, že Google řadu let ve výsledcích vyhledávání nezákonně zvýhodňoval svou vlastní službu pro porovnání cen, napsala agentura Reuters. Mluvčí Googlu reagoval, že firma s rozhodnutím soudu nesouhlasí, a až text prostuduje, zváží své právní možnosti.
včeraAktualizovánovčera v 19:42

Schodek rozpočtu se v pololetí prohloubil na 183,6 miliardy korun

Deficit státního rozpočtu se v červnu prohloubil na 183,6 miliardy korun z květnových 170,2 miliardy korun, informovalo ministerstvo financí. Letošní červnový deficit byl tak čtvrtý nejvyšší od vzniku Česka. Loni na konci června byl rozpočet ve schodku 152,4 miliardy korun. Rozpočtové příjmy meziročně vzrostly o čtyři procenta, tedy 40,7 miliardy korun. Výdaje se meziročně zvýšily o 6,2 procenta, o 71,9 miliardy korun.
včeraAktualizovánovčera v 16:17

Evropský pohled