Za rok fungování EET úřady provedly 74 tisíc kontrol, deset podniků zavřely

Finanční a celní správa od zavedení elektronické evidence tržeb (EET) loni 1. prosince provedly téměř 74 tisíc kontrol a uložily čtyři tisíce pokut za 35,6 milionu korun. Správa zároveň od spuštění systému uzavřela kvůli neplnění EET deset provozoven, pět z nich už svou činnost obnovilo.

Při provedených kontrolách pracovníci finanční i celní správy zjistili přes 18 tisíc prohřešků. Nejčastěji šlo o nevystavení účtenky, nezaslání údajů do systému EET nebo neumístění informačního oznámení. Ve 12 tisících případech správa předala věc k zahájení správního řízení.

„Elektronická evidence tržeb plní naše očekávání, funguje plynule a bez problémů. Díky analytické činnosti vycházející z dat získaných z EET dokážeme zacílit kontroly tam, kde se projeví nesrovnalosti. Pomalu se ukazuje, že díky EET dochází k narovnání podnikatelského prostředí,“ uvedla mluvčí finanční správy Petra Petlachová.

EET má přitom podle správy i pozitivní dopad do rozpočtu. Jen na dani z přidané hodnoty podle údajů správy EET přinesla od ledna do konce září do rozpočtu navíc 3,2 miliardy korun a za celý rok to může být přes pět miliard korun. „Celkový přínos EET pro všechny daňové příjmy je odhadován na 18 miliard korun při plném náběhu systému,“ dodala Petlachová.

Úřady uzavřely deset provozoven – tři v Pardubicích, dvě v Olomouci a po jedné v Praze, Zlíně, Českých Budějovicích, ve Slavkově u Brna a Vyškově. Z toho pět provozoven již obnovilo svou činnost a u jedné majitel nemá zájem znovu otevřít.

Ekonomové: Přínosy se vyčíslují těžko

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška lze po roce fungování EET říci, že má nezpochybnitelné ekonomické dopady. „Mezi ně nepatří jen přínos pro státní kasu z titulu vyššího výběru DPH, jehož výše se těžko odhaduje, protože není vidět, jak by se situace vyvíjela bez evidence. EET ale srovnala podmínky na trhu stravovacích služeb,“ řekl. V případě maloobchodu je podle něj na hodnocení ještě brzy. „Lze se nicméně domnívat, že zůstane vliv tohoto opatření na maloobchodní trh jako celek okrajový,“ dodal.

Samotný příspěvek EET do ekonomiky je podle hlavního ekonoma Cyrrus Lukáše Kovandy obtížné určit, i když určitý pozitivní přínos podle něj EET a kontrolní hlášení u DPH mělo. „Při posuzování celkového ekonomického a společenského dopadu je však třeba hodnotit také ekonomické a zejména sociální náklady spjaté s rušením například vesnických pohostinských zařízení nebo trafik v odlehlejších místech, ke kterým v důsledku zavedení EET došlo,“ uvedl.

Podle řídícího partnera poradenské společnosti Grinex Richarda Jahody ovšem EET spolu s další byrokratickou zátěží neúměrně zvyšuje hranici pro vstup do podnikání, čímž narušuje svobody dané ústavou.

„Základním problémem je neproporcionalita řešení. Jde se s kanónem na komára. Stát nutí k EET i ty nejmenší, i když přínos zvýšeného výběru, pokud se vůbec prokáže, je naprosto marginální. A naopak to přispívá k útlumu ekonomické aktivity občanů tam, kde je prospěšná,“ prohlásil. Zároveň ale ocenil, že technická stránka EET se ukazuje jako dobře zvládnutá.

Zakladatel pokladního systému Septim.cz Zbyněk Švec řekl, že i po roce fungování EET se ještě nedá úplně mluvit o konsolidaci trhu s pokladními systémy. „Během uplynulého roku proběhlo několik více či méně medializovaných krachů či akvizic, které určitému pročištění a stabilizaci trhu určitě pomohly. Nicméně další podobná vlna se dá očekávat ještě po vyjasnění situace kolem třetí a čtvrté fáze EET,“ podotkl.

Příští rok začne EET i pro trhy či řemeslníky

Do EET je v současnosti zapojeno zhruba 160 tisíc podnikatelů, kteří zaevidovali už zhruba 3,5 miliardy tržeb. EET začala loni 1. prosince pro restaurace a ubytování, letos v březnu pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Náklady na zavedení EET podle údajů správy letos mají činit 370 milionů korun a v dalších letech zhruba 310 milionů korun ročně.

Třetí fáze EET by měla začít 1. března 2018. Má se týkat stánkového prodeje občerstvení bez zázemí pro hosty ve formě stolů a židlí, stejně jako prodeje na farmářských trzích nebo služeb účetních, advokátů a lékařů. Od června 2018 se do systému zapojí také vybraní řemeslníci či další služby.

Končící Sobotkova vláda před pár dny schválila výjimku z EET pro nevidomé a hluchoslepé podnikatele a také na předvánoční prodej ryb. Z více stran i od nově zvolených poslancůale zaznívají hlasy, že by výjimek mělo být ještě více. Zavedení elektronické evidence pro lékaře se nelíbí České lékařské komoře. Senátoři už mají na stole normu, která má z EET vyjmout velkou část zdravotníků s výjimkou stomatologů, lékáren či center reprodukční medicíny.  

Ministerstvo financí také pro podporu EET spustilo 1. října účtenkovou loterii. Její první losování se uskutečnilo ve středu 15. listopadu, další bude za měsíc. Do říjnového slosování účtenkové loterie se zaregistrovalo zhruba 478 tisíc aktivních hráčů a do slosování bylo zaregistrováno 11,1 milionu účtenek. V rámci EET bylo v říjnu vydáno 376 milionů účtenek.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Koalice podle Okamury ve sněmovně navrhne zrušení části televizních a rozhlasových poplatků

Vládní koalice chce v úterý ve sněmovně podat poslanecký návrh zákona, který zruší televizní a rozhlasové poplatky pro seniory, firmy, nezaopatřené mladé lidi do 26 let nebo osoby s tělesným postižením. Výnos z poplatků by se tak měl vrátit do stavu z roku 2024, sdělil po jednání koaliční rady předseda dolní komory Tomio Okamura (SPD). Podle ministra kultury Oty Klempíře (za Motoristy) by měl zákon platit již od poloviny letošního roku. Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) upozornily na dopady na financování.
11:45Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Sdílení elektřiny napříč republikou. Energetické seznamky spárovaly tisíce lidí

Přebytek ze solárních panelů na jedné straně, zájem o levnější proud na straně druhé. Platformy přezdívané energetické seznamky pomocí algoritmu propojují malé výrobce a odběratele elektřiny. Podle statistik oslovených provozovatelů seznamek a Elektroenergetického datového centra (EDC) už spárovaly přes čtyři tisíce lidí. Sdílet elektřinu mohou i domácnosti z opačných konců republiky.
před 7 hhodinami

Létání zdražuje. Aerolinky zvyšují ceny letenek i palivové příplatky

Kvůli konfliktu na Blízkém východě zdražuje cestování letadlem. Aerolinky ruší trasy, zvyšují ceny letenek a zavádějí palivové příplatky. Letecké palivo zdražilo v důsledku konfliktu na Blízkém východě v porovnání s loňským průměrem o 94 procent. Podle aerolinek ceny zvedá i vysoká poptávka po vybraných destinacích. Letenky tak můžou do léta ještě podražit.
před 9 hhodinami

Nejen řidiči a kurýři, ale i uklízečky či opraváři. Platformová práce je na vzestupu

Digitálním platformám v Česku každý rok přibývá zákazníků i míst, kde působí. Alespoň jednou měsíčně si takzvanou platformovou prací vydělává zhruba 145 tisíc lidí, vyplývá ze studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA). A nejde už jen o kurýry či řidiče. V nabídce jsou i řemeslnické práce, úklid, opravy či hlídání dětí. Pravidla v EU upravuje směrnice, kterou má Česko převzít do 2. prosince. Resort práce a sociálních věcí už představil návrh příslušného zákona.
před 12 hhodinami

Vládní slib o nižší firemní dani možná padne. Schillerová preferuje zrychlení odpisů

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) řekla České televizi, že namísto snížení daně z příjmu firem z 21 na 19 procent se kloní ke zrychlení firemních odpisů. V programovém prohlášení kabinet přitom avizoval obojí, ministryně ale nyní vzkazuje, že to si stát dovolit nemůže.
před 22 hhodinami

VideoHosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali navrhovanou horní hranici pro úroky

Hosté Událostí, komentářů z ekonomiky probrali vládní návrh, podle nějž má při poskytování spotřebitelských úvěrů platit horní hranice pro úroky. Jiný výpočet by platil pro malé půjčky do dvaceti tisíc na dobu do jednoho roku a další pro zbytek úvěrů. Diskuse na toto téma se zúčastnili člen Asociace poskytovatelů nebankovních úvěrů Jakub Hauptmann, právník Konsorcia dluhových poraden Jakub Sosna a hlavní ekonom ČSOB Jan Bureš. Pořad se věnoval také problematice rodinného podnikání, o níž hovořili generální ředitel Newton University Jiří Koleňák a majitel firmy Koupelny Syrový Matouš Syrový. Debata se týkala i rekordní investice do českého start-upu Mews, o níž hovořil partner investiční skupiny DEPO Ventures Petr Šíma. Diskusí provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
včera v 13:15

VideoRůst cen pohonných hmot „prosakuje“ i do lesních prací, dřevo může zdražit

Rostoucí ceny pohonných hmot v souvislosti s válkou na Blízkém východě zvyšují náklady i dřevařským firmám a lesním hospodářům. Hodně paliva spotřebují například při těžbě. Zdražuje ale i přeprava dříví. To se časem může promítnout i do cen pro koncové zákazníky. O zdražení své práce hovoří i dřevorubci, někteří prý se stoupajícími cenami bojují dlouhodobě. Růst nákladů pak zasáhne rovněž lesníky. Prodraží se jim například jarní sázení.
včera v 08:15

Česko se přidalo k prohlášení ohledně zabezpečení Hormuzského průlivu

Čtrnáct států včetně Česka se v pátek připojilo ke společnému prohlášení, ve kterém evropské a další země vyjadřují ochotu přispět k zajištění bezpečné plavby Hormuzským průlivem. Píše o tom agentura Reuters. Státy v prohlášení také vyzývají k zastavení íránských vzdušných útoků i dalších pokusů tento průliv zablokovat. Italský ministr zahraničí Antonio Tajani zdůraznil, že prohlášení má politický, nikoli vojenský charakter. Mluvčí tuzemského ministerstva zahraničních věcí Adam Čörgő sdělil, že Česko podpisem potvrdilo své pozice a solidaritu se spojenci.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...