České domácnosti, které používají plyn, si ve srovnání se Slováky, Poláky i Němci o dost připlatí. Naopak závidět nemusí Rakušanům, kde jsou ceny ještě vyšší. V případě elektřiny jsou rozdíly mezi sousedními státy menší, výrazně lépe jsou na tom jen polské domácnosti s nižší spotřebou. Ukázaly to výsledky průzkumu spotřebitelské organizace dTest.
Za plyn platí Češi více než lidé ve většině sousedních zemí, u elektřiny jsou rozdíly menší
Srovnání probíhalo na dvou modelových domácnostech, s nižší a vyšší spotřebou. Za plyn utratí bezkonkurenčně nejméně slovenské domácnosti, a to jak ty, které používají plyn pouze na vaření, tak i ty, které jím vytápí dům či byt.
„Pražská domácnost, která používá plyn pouze na vaření a má spotřebu 1,5 MWh ročně, utratí za plyn 2 904 korun ročně, zatímco bratislavská v přepočtu pouze 992 korun. Porovnáme-li útratu domácností, které plynem i vytápějí a mají spotřebu 30 MWh za rok, dostaneme se v Praze na částku 28 909 korun. V Bratislavě zaplatí o necelou třetinu méně, 18 384 korun,“ řekl vedoucí právního oddělení Lukáš Zelený.
Srovnání cen dodávek plynu (v Kč)
Nejhůře vycházelo cenové porovnání pro Rakousko. Vídeňská domácnost, která na plynu pouze vaří, za něj ročně zaplatí v přepočtu 3622 korun.
Uvedené částky představují vždy tu nejlevnější nabídku na daném trhu v aktuálním období, uvádí se ve zprávě k testu. Informace vycházejí z veřejných zdrojů, přičemž individuálně vyjednané nabídky s dodavateli se mohou lišit, a do ceny nemusí být zahrnuta různá zvýhodnění či naopak poplatky navíc.
V elektřině jsou rozdíly menší
„V případě elektřiny se české ceny podobají těm rakouským, lépe jsou na tom opět Slováci a Poláci, alespoň v případě domácností s nižší spotřebou 2,5 MWh ročně,“ konstatoval Zelený.
V Praze zaplatí domácnost s touto spotřebou za elektřinu 10 972 korun, zatímco ve Varšavě v přepočtu 8 812 korun a v Bratislavě 9 493 korun. Nejvyšší ceny elektřiny jsou v Německu.
Srovnání cen dodávek elektřiny (v Kč)
dTest se zajímal i o to, jak spotřebitelé vnímají svou situaci na českém energetickém trhu, jaké mají smluvní podmínky a zkušenosti s dodavateli či jaké informační zdroje využívají.
Pohled spotřebitelů bychom mohli popsat tak, že jim dodavatelé kladou překážky v podobě složité byrokracie a špatné komunikace. Sleví pouze, když zákazník hrozí odchodem, nabízejí nesmyslné benefity a snaží se ho uvázat pomocí smluv na dobu určitou a nepřehledně stanovených výpovědních lhůt. A zákazníci jsou chyceni v pasti kvůli nečitelnosti trhu.
Lidé se neorientují v nabídce (dodavatelů energií) a mají problém získat relevantní a důvěryhodné informace, shrnul Zelený.
Dotazovaní spotřebitelé znali většinou pouze největší dodavatele. Mezi malými dodavateli se příliš neorientují, ani o nich většinou neuvažují jako o potenciálním dodavateli.
„Nejedná se o nedůvěru, ale spíše o neznalost trhu,“ uvedl Zelený. Lidé mají velkou nedůvěru i vůči podomním prodejcům a telemarketingu.
Důvod pro změnu dodavatele: Nižší cena
Z prosincového průzkumu vyplynulo, že větší polovina (54 procent) dotázaných v posledních třech letech dodavatele elektřiny nebo plynu neměnila. Naopak u domácností, které k tomuto kroku přistoupily, byla jednoznačně hlavním motivem pro změnu nižší cena (79 %). Naopak překvapivě málo lidé dbali na doporučení z internetových srovnávačů (5 %) či na referenci rodiny, přátel či známých (3 %).
- Češi v loňském roce meziročně více měnili dodavatele energií. K jinému poskytovateli elektřiny přešlo zhruba 360 tisíc odběratelů, proti roku 2015 o téměř 30 procent více.
- Dodavatele plynu změnilo na 204 tisíc zákazníků, meziroční nárůst byl o 14,7 procenta. Vyplývá to z aktuálních dat Operátora trhu s elektřinou (OTE). V předchozích letech přitom počet změn dodavatele spíše klesal.
- Počet změn dodavatele dosáhl v Česku dna předloni, kdy k novému poskytovateli přešlo zhruba 455 tisíc odběratelů, meziročně o téměř 15 procent méně. Pokračoval tak trend z roku 2014, kdy za celý rok změnilo dodavatele energií celkem asi 530 tisíc odběratelů, což bylo o pětinu méně než v roce 2013.
- Zdroj: ČTK
Z průzkumu také vyplynulo, že polovina dotázaných (49 %) má smlouvu o dodávkách energií uzavřenou na dobu neurčitou, menší část (38 %) na dobu určitou (alespoň u jedné komodity, elektřiny nebo plynu) a zbytek (13 %) nevěděl. V případě smluvního vázání převažují smlouvy na jeden rok (53 %) nebo na dva roky (33 %). Zajímavostí je, že téměř polovina (45 %) pak nevěděla, zda má ve smlouvě sjednanou smluvní pokutu za předčasné ukončení smlouvy.
Hlavním důvodem, který odrazuje od změny dodavatele, byl názor, že lidé nevěřili (52 %), že by získali o tolik lepší cenu a ten malý rozdíl jim za to nestojí. Hned druhým důvodem (41 %) je pak spokojenost se současným dodavatelem a s cenou, kterou platí.
Nepřehlednost cesty za informací
Primárním a de facto jediným zdrojem informací je internet. Většina respondentů někdy využila internetové srovnávače, ale často mají negativní zkušenosti a považují srovnávače za prostý prodejní kanál. Využívají je zejména proto, že samotné produkty jsou pro ně nepřehledné a neporovnatelné. Třetina (38 %) dotázaných uvedla, že jim vadí, že musí do srovnávače vložit osobní údaje a pak jsou obtěžováni obchodními nabídkami.
Jediný srovnávač, který je považován za seriózní, je na webu Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Velmi málo respondentů si dovedou sami spočítat, kolik budou platit - tedy rozšifrovat tarif. Mnozí z nich považují tuto činnost za příliš časově náročnou.
Nedůvěra k podomním prodejcům energií
Plných šedesát procent dotázaných uvedlo, že se odmítají bavit s podomními prodejci energií (podobně velká byla i nedůvěra k telemarketingu).
Často také zmiňovali, že se prodejci snaží jednat nerovně a nabízí nevýhodné smlouvy. Běžné jsou prý nelegální praktiky či vyhrožování.
Na již uzavřených smlouvách pak lidem celkově nejvíce (40 %) vadí nepřehlednost, nesrozumitelnost a délka obchodních podmínek, což platí i pro ceník.
- Šedesát procent dotázaných uvedlo jednodušší a přehlednější prezentaci tarifů jednotlivých dodavatelů. Včetně jistoty, že se jedná o úplné informace, že zákazníka nic nepřekvapí.
- Na druhém místě (48 procent) byla preferována stručnost a srozumitelnost smluv a obchodních podmínek.
- Na třetí místě (44 %) by lidé preferovali přehledné a dostupné údaje o době trvání smlouvy, výpovědní době i případných sankcích za předčasné ukončení smlouvy. Zmíněna zde byla i hromadná změna (aukce) zaštítěná důvěryhodným subjektem, který by dojednal podmínky za spotřebitele.
- Zdroj: dTest