Vyšší vstupné návštěvy v pražské zoo neohrozilo - i díky novinkám

Praha – Pražská zoologická zahrada v loňském roce zaznamenala historicky nejvyšší návštěvnost. Jejími branami prošlo na 1 371 000 lidí. Podle ředitele Miroslava Bobka to souvisí s kombinací ekonomické situace ve společnosti a vydařeným počasím. Lidé tak místo nákladných dovolených volí trávení volného času spíše v tuzemsku a v příjemném počasí se rádi mezi zvířaty projdou. Od května sice zoo kvůli rostoucím nákladům a zároveň omezení dotací musela zvýšit vstupné, ani to ale většinu lidí neodradilo. Na 1. května přišla druhá největší návštěva počítaná na stejný den od roku 2008. Zoo navíc připravuje řadu doprovodných služeb včetně zapojení moderní technologie. V současnosti je největší pozornost upřena na budování nového areálu pro slony. V rozhovoru pro ČT24 ředitel nastínil, že v rámci nového slonince by zoo mohla zařadit webové on-line sledování dění v pavilonu, podobně jako v případě úspěšného internetového projektu Odhalení. V rámci něho prostřednictvím kamer měli lidé od roku 2005 možnost sledovat dění v gorilí rodince.

Navzdory rekordní návštěvnosti zoo musela od května poprvé po čtyřech letech sáhnout ke zvýšení vstupného. Kvůli škrtům nezůstaly výjimkou ani pravidelné dotace ze strany magistrátu. „Dotace ze strany magistrátu pořád přesahuje 90 milionů korun ročně. Snížila se ve srovnání s předchozím rokem o 5 procent. Čili není to úplně zásadní z pohledu toho našeho provozu, ale samozřejmě je to kapka ke kapce,“ tvrdí Bobek. Snížení dotace v kombinaci s rostoucími náklady přiměly zoo, aby od května zvýšila ceny u všech vstupenek.

Za jednodenní lístek platí dospělí od 1. května 200 korun, tedy o 50 korun více. Nárůst o stejnou částku zaznamenalo i dětské vstupné na současných 150 korun. Tato cena nově platí i pro důchodce, kteří měli dosud vstup za symbolickou jednu korunu.

Zoo si i díky výši vstupného a vysoké návštěvnosti udržuje finanční soběstačnost ze 73 procent, jak zmínil Bobek. Jen za minulý rok utržila za vstupenky 130 milionů korun. Podle ředitele ale peníze kromě náročných provozních nákladů dál investuje i do infrastruktury a dalších služeb. „Snažíme se tady pracovat s novými technologiemi. Teď třeba využíváme multi-touch displeje, které poskytují rozšířenou informaci o zvířatech, tímto směrem bychom měli nakročit ještě víc, dále samozřejmě facebook a připravujeme také nový web. Pokud jde o přenosy, tak plánujeme z nového slonince nabízet podobný přenos jako v případě goril a jejich projektu Odhalení,“ slíbil Bobek.

Ještě před premiérou slonince ale zahrada uvedla v provoz nový pavilon šelem a plazů. Návštěvníci si zde například mohou nechat zhotovit infračervenou fotku, která snímá obraz stejně jako dotyčné vidí had. Zoo nedávno představila i své nové logo. Do roku 1998 používala grafiku s hlavou koně Převalského. Navrhovatelem byl výtvarník Michal Cihlář a dostal za ni honorář 50 tisíc korun. Částka byla podle tehdejších zástupců zoo 10x vyšší, než se pohybovaly běžné odměny. Jenže v roce 2006 Cihlář spolupráci ukončil a zahradu zažaloval za neoprávněné používání loga. Soud mu dal v roce 2009 za pravdu. Pražská zoo tak používala prozatímní verzi a začala pracovat na nové výtvarné podobě.

„S tím logem jsem velmi spokojen. Pokud jde o výběr zhotovitele loga, rozhodli jsme jít cestou ne výběru loga, ale vývoje loga, tedy výběru zhotovitele a oslovovat ty nejlepší. Bylo tam jedno české studio, ale i Američané, kteří nakonec tu soutěž vyhráli. Přijeli přímo do Prahy, udělali řadu rozhovorů, probírali jsme to hodně detailně a potom připravili několik základních směrů, kterým by se to logo mohlo vyvíjet a z nich jeden jsme si vybrali a dotáhlo se to do konce,“ komentoval ředitel.

  • V pražské zoo zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3545/354471.jpg
  • V pražské zoo zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3545/354470.jpg
  • V pražské zoo zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3545/354469.jpg
  • Varan komodský zdroj: Zoo Praha http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/36/3541/354023.jpg

Současný šéf pražské zoo vystudoval zoologii na přírodovědecké fakultě, dlouhá léta své kariéry ale spojil s Českým rozhlasem. Jako redaktor se věnoval zejména popularizaci vědy. V roce 1997 měl pod taktovkou vysílání během povodní na Moravě, o rok později už se vypracoval na šéfredaktora stanice Praha. V roce 2000 stál u zrodu divize Český rozhlas 8 a později stanice Leonardo. Tady se Miroslav Bobek dočkal skutečné slávy, když byl spoluautorem a vedoucím projektu ČRo a ČT Odhalení – posluchačsky úspěšné reality show ze života goril. Do čela zoo usedl v lednu 2010. V řízení rozhlasu a současné štace jsou ale podle něj zásadní rozdíly.

„Samozřejmě ta zoo je úplně jiný příběh, především ty finance, které tady každý rok protečou, tak je asi desetkrát více, než bylo v těch dvou divizích, ale co je zásadní rozdíl, to je ta škála činností, aktivit, se kterými je činnost zoo spojena. Jsou to zvířata, stavby, zázemí, je to marketing, je to třeba i prodej sloního trusu atd.“

Nahrávám video
Ekonomika +
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Vliv NERV na vládu je omezený, shodli se hosté Otázek Václava Moravce

Kabinet Andreje Babiše (ANO) v týdnu rozhodl o zrušení Národní ekonomické rady vlády (NERV). Ta přitom může pozitivně ovlivňovat konání vlád, shodli se ekonom Miroslav Singer a sociolog Daniel Prokop, kteří v NERV v minulosti působili. Zejména Singer ale vidí v existenci této rady spíše „marketingové cvičení“ politiků. Oceňuje, že se „jeho“ NERV podařilo zabránit plošnému zavření průmyslu během pandemie. Myslet si ale, že nějaká vláda použije návrhy reforem, je podle Singera naivní. Prokop vidí fungování NERV pozitivněji. Podle něj může doplnit analytický aparát státních úřadů a poskytnout jim nezbytné kalkulace. Poslední NERV zanechal podle Prokopa užitečné návrhy, které by mohla využít i Babišova vláda. Prokop zmínil například reformu zdravotní prevence, rozpočtového určení daní nebo důchodů. I on však vidí roli rady spíš jako „inspiraci“.
před 9 hhodinami

Juchelka mluví o „porodních bolestech“ superdávky. Dle Jurečky se vědělo, že to nebude jednoduché

Nová superdávka se má místo od května dostat k příjemcům až v srpnu. S návrhem hned v prvním čtení souhlasila sněmovna, předloha jde do Senátu. Podle exministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) všichni věděli, že „najet na superdávku“ nebude jednoduché. Současný šéf resortu Aleš Juchelka (ANO) zmínil, že zatím neví, jak se projeví superdávka na rozpočtu. V debatě v Událostech, komentářích se věnovali také možným změnám v oblasti důchodů. Pořadem provázel Lukáš Dolanský.
14. 2. 2026

Schillerová bude chtít přesvědčit prezidenta k podpisu rozpočtu

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) je připravena po schválení letošního státního rozpočtu ve sněmovně o něm jednat s prezidentem Petrem Pavlem a ráda by ho přesvědčila, aby ho podepsal, řekla v diskusním pořadu televize Nova Za pět minut dvanáct. Podle prezidenta se totiž zdá, že návrh rozpočtu je v rozporu se zákonem o rozpočtové odpovědnosti. Na to upozorňuje i Národní rozpočtová rada, ale Schillerová to odmítá.
14. 2. 2026

Ševčík a Havránek se přeli, jestli rozpočet porušuje zákon

Návrh státního rozpočtu na letošní rok prošel prvním čtením. Opozice kritizovala hlavně schodek ve výši 310 miliard, její zástupci tvrdí, že vláda porušuje zákon o rozpočtové odpovědnosti. Podle ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) návrh vychází z reálných základů. „Obcházení zákona je přirozené v tom, že si řeknete hned na začátku, že ho nebudete dodržovat. To je ten případ, který máme dnes, kdy se vláda Andreje Babiše (ANO) v této věci rozhodla, že zákon nebude dodržovat,“ řekl v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou poslanec Jiří Havránek (ODS). „Nemyslím si, že jsme něco porušili. My jsme projednávali vrácený rozpočet. (...) Ten rozpočet nebyl věrohodný, chyběla tam celá řada položek,“ podotkl poslanec Miroslav Ševčík (za SPD).
13. 2. 2026

Reálné příjmy domácností začaly v roce 2024 opět růst

Reálné čisté příjmy domácností v Česku předloni po dvouletém propadu znovu vzrostly. Zvedly se o tři procenta. Rodiny si tak mohly za své peníze pořídit víc. Na osobu v roce 2024 v průměru měly 293 853 korun, tedy měsíčně 24 488 korun, uvedl statistický úřad. Dál ale platí, že zhruba každý desátý obyvatel je ohrožený příjmovou chudobou. Náklady na bydlení pak odčerpají zhruba 16 procent z čistého výdělku domácností. Nejvíc – skoro třetinu příjmů – dají za bydlení ti, kteří platí nájem. V něm pak žije skoro polovina z neúplných rodin s dětmi. I proto jsou samoživitelé a senioři nejčastěji ohroženi chudobou. „Například rodina se dvěma menšími dětmi musela mít v roce 2025 k dispozici minimálně 40 089 korun na domácnost za měsíc, aby nespadla pod hranici ohrožení příjmovou chudobou,“ spočítali statistici.
13. 2. 2026

Spokojenost Čechů se členstvím v EU vzrostla. Podpora eura zůstává nízká

S členstvím v Evropské unii je v Česku spokojeno 57 procent lidí, což je nejvíc za patnáct let, vyplynulo z průzkumu, který agentura STEM provedla těsně po loňských sněmovních volbách. Na téměř dvě třetiny se zvýšil podíl lidí, kteří by v případném referendu hlasovali proti vystoupení z Unie. Mírně na 23 procent ubylo podporovatelů zavedení eura.
12. 2. 2026

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
12. 2. 2026

Sněmovna reprezentantů USA odhlasovala zrušení cel vůči Kanadě, na řadě je Senát

Americká Sněmovna reprezentantů v noci na čtvrtek těsnou většinou odsouhlasila rezoluci, která chce zrušit dovozní cla prezidenta Donalda Trumpa vůči Kanadě. Napsala to agentura AP, podle níž jde o vzácný, i když převážně symbolický projev nesouhlasu s agendou Bílého domu. Usnesení nyní zamíří do Senátu a po případném schválení k Trumpovi, který jej s největší pravděpodobností vetuje. Trump už v reakci republikánským zákonodárcům v obou komorách pohrozil neurčitými následky, pokud se pro návrh vysloví.
12. 2. 2026
Načítání...