Výnosy státu z EET loni vzrostly na 12,3 miliardy. Je to víc, než se odhadovalo, uvedla Schillerová

Nahrávám video
Události: Spor o výnosy z EET
Zdroj: ČT24

Elektronická evidence tržeb (EET) v roce 2018 do veřejných rozpočtů podle údajů ministerstva financí přinesla výnosy celkem 12,3 miliardy korun, což je zhruba o 600 milionů korun více, než ministerstvo loni v září odhadovalo. Ve srovnání s rokem 2017 se loňský přínos EET pro veřejné rozpočty zvýšil o 4,4 miliardy korun. Informovala o tom ministryně financí Alena Schillerová (za ANO).

EET začala v Česku platit 1. prosince 2016 pro restaurace a ubytovací zařízení a od března 2017 je povinná pro podnikatele ve velkoobchodu a maloobchodu. Plánovány jsou další dvě vlny. „Za rok 2018 byl přínos 12,3 miliardy korun, a to nám nejede třetí a čtvrtá vlna EET,“ uvedla Schillerová.

Stát loni na daních podle ní díky elektronické evidenci vybral navíc 9,5 miliardy korun, zatímco v roce 2017 to bylo 5,7 miliardy korun. Kromě DPH a daně z příjmu fyzických a právnických osob má EET pode Schillerové pozitivní vliv i na výběr daní z mezd, protože se narovnaly podmínky a ubylo vyplácení nezdaněných odměn za práci.

O spuštění třetí a čtvrté vlny ještě není rozhodnuto

Ministerstvo financí loni na podzim odhadlo, že v případě spuštění třetí a čtvrté vlny by měla elektronická evidence tržeb do veřejných rozpočtů přinést letos 14,6 miliardy korun a v následujícím roce 17,5 miliardy korun. Pokud by další vlny spuštěny nebyly, roční přínos EET by podle loňského odhadu měl činit zhruba 13,6 miliardy korun.

Původní odhady z prosince 2016, kdy byla EET spuštěna, počítaly pro rok 2018 s přínosem na úrovni 12,3 miliardy korun a v roce 2020 s 18 miliardami korun. Odhady ale obsahovaly i výnosy ze třetí a čtvrté vlny, která měla již touto dobou fungovat. Start dalších fází ovšem odsunulo předloňské rozhodnutí Ústavního soudu.

Plánovaná třetí vlna EET by se měla týkat stánkového prodeje občerstvení bez stolů a židlí, farmářských trhů, dále služeb účetních, advokátů či lékařů. Čtvrté vlně by pak měli podléhat vybraní řemeslníci. O novele zákona, která obsahuje vedle spuštění dalších fází EET i například možnost pro drobné podnikatele evidovat tržby bez připojení k internetu, Poslanecká sněmovna zatím nerozhodla, novela se nedostala ani do druhého čtení. 

Schillerová ve čtvrtek řekla, že pokud budou v Poslanecké sněmovně pokračovat obstrukce při projednávání této novely, přijde na řadu svolání mimořádné schůze. „Dávám si cíl, aby to (novela) prošlo celým legislativním procesem a účinnost nastala někdy v podzimních měsících tohoto roku,“ dodala.

Zatím několik pokusů projednat novelu bylo ve sněmovně neúspěšných. Rozpravu vždy provázely rozsáhlé kritické projevy opozičních poslanců, zatímco poslanci hnutí ANO evidenci tržeb hájili. Opoziční ODS si za to již od premiéra Andreje Babiše (ANO) vysloužila obvinění z obstrukcí. Piráti pak navrhli zamítnout novelu již v prvním čtení. K návrhu se připojily i ODS a TOP 09. Evidenci tržeb kritizovali rovněž poslanci SPD.

Součástí vládní předlohy je i novela zákona o DPH. Vláda v ní navrhuje přesunout některé služby z 15procentní do desetiprocentní sazby DPH. Jde například o stravovací služby, úklidové práce, domácí pečovatelské služby, vodné a stočné nebo prodej řezaných květin. Tyto změny má současná vláda v programovém prohlášení.

Piráti čísla o výnosech zpochybňují

Právě podle Pirátů nejsou ministerstvem zveřejněná čísla pravdivá. „Nechal jsem si ta čísla z ministerstva financí zanalyzovat nezávislým odborníkem a podle mého názoru si vláda ta čísla vymýšlí. Aplikují metodiku, aby jim EET vycházelo, že hodně vydělává,“ řekl ekonomický expert strany Mikuláš Ferjenčík.

Zároveň uvedl, že se projednání zákona nebrání. „Snažím se koalici vysvětlit, že třetí a čtvrtá vlna nemá smysl. Představím analýzu experta ve věci těch údajných výnosů, ale pak se bude hlasovat,“ dodal. 

„Myslím si, že to nebyla až tak velká priorita pro vládu, protože se nesnažila tento zákon předřazovat před ostatní normy, které sněmovna projednává,“ dodal ekonomický expert ODS Jan Skopeček.  

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

MMF schválil úvěrový program pro Ukrajinu za více než osm miliard dolarů

Výkonná rada Mezinárodního měnového fondu (MMF) v noci na pátek schválila čtyřletý úvěrový program pro Ukrajinu ve výši 8,1 miliardy dolarů (v přepočtu zhruba 167 miliard korun). Celkem 1,5 miliardy dolarů z této částky bude vyplaceno okamžitě. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na oznámení MMF.
před 11 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 16 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Šéf Davosu rezignuje, měl vazby na Epsteina

Nor Börge Brende oznámil, že rezignuje na funkci prezidenta a výkonného ředitele Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu. Brende patří mezi několik norských politiků a diplomatů, kteří měli vazby na amerického finančníka a odsouzeného sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Organizátoři WEF na začátku měsíce oznámili, že zahájili vyšetřování vazeb mezi Brendem a Epsteinem. Nyní vedení fóra uvedlo, že nezávislé vyšetřování vedené externím poradcem bylo uzavřeno.
včeraAktualizovánopřed 22 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

VideoMunzar vytýká vládě škrty ve výdajích na obranu. Krňanský mluví o efektivitě utrácení

Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) pro příští rok zatím nepočítá s růstem výdajů na obranu o 60 miliard korun. Ve sněmovně to však slíbil ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD). „O tom, že potřebujeme výdaje na obranu, není debata. Debata je o tom v jaké výši,“ prohlásil člen sněmovního rozpočtového výboru Vojtěch Krňanský (Motoristé). Tvrdí, že stát neuměl v minulém ani předminulém roce efektivně utratit vynaložené prostředky. Předpokládá každopádně, že rozpočet na obranu poroste. Podle místopředsedy téhož výboru Vojtěcha Munzara (ODS) není obranyschopnost priorita této vlády. Kabinetu vytknul letošní škrty ve výdajích na obranu ve výši 21 miliard korun. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
včera v 09:21

VideoPolsko je průkopníkem finančních inovací i díky svému platebnímu systému

Polsko je průkopníkem finančních inovací. Podle nového měření je země dokonce jedničkou v platbách přes internet nebo pomocí mobilního telefonu. Pomáhá k tomu i speciální polský platební systém Blik. Ten lze využít k platbám v e-shopech i kamenných obchodech, výběrům z bankomatů i platbám za služby. Stačí zadat jednorázový kód, který vygenerovala aplikace, a potvrdit. Systém funguje deset let a pravidelně ho využívá 53 procent obyvatel. Jen loni s ním Poláci uskutečnili téměř tři miliardy plateb – mnohem více než kreditními a debetními kartami.
včera v 06:01

Chorvatsko dodává do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí EK

Chorvatsko přepravuje ropovodem Adria do Maďarska a Slovenska neruskou ropu, uvedla mluvčí Evropské komise Anna-Kaisa Itkonenová. V tuto chvíli podle ní neexistuje bezprostřední riziko pro bezpečnost dodávek v EU. Ještě donedávna proudila do obou zemí ruská ropa prostřednictvím ropovodu Družba, dodávky ale byly přerušeny na konci ledna. Kyjev uvádí, že ruský dron tehdy zasáhl část ropovodu a pracují na opravě. Bratislava a Budapešť ale namítají, že za dlouhodobý výpadek je zodpovědná Ukrajina.
25. 2. 2026
Načítání...