Růst ropné těžby bude letos pravděpodobně rychlejší než růst poptávky po této surovině. Vyplývá to z dnes zveřejněné zprávy Mezinárodní agentury pro energii (IEA) o situaci na trhu s ropou.
Agentura se sídlem v Paříži ve zprávě rovněž zvýšila svůj odhad letošní poptávky na 99,3 z 97,8 milionu barelů denně v roce 2017.
Komerční zásoby ropy v průmyslových zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se v lednu poprvé po sedmi měsících zvýšily na 2,871 miliardy barelů. To je o 53 milionů více, než činí jejich pětiletý průměr, uvádí IEA.
Nedostatek dodávek na trhu by ale mohl způsobit výpadek Venezuely, varuje agentura. Tamější ekonomická krize snížila produkci ropy během dvou let o 50 procent na hodnoty, které nebyly tak nízké posledních více než deset let.
Už ve středu ale Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC) upozornila, že se letos zvýší nabídka na světovém trhu o 1,66 milionu barelů denně, a to kvůli těžbě ropy z břidlic v USA a produkci ve státech mimo OPEC. Dodávky tak více než vyrovnají dobrovolné omezování těžby v rámci kartelu i v některých nečlenských zemích, stejně jako propad těžby ve Venezuele.
OPEC, Rusko a několik dalších zemí vně kartelu omezují produkci ropy od začátku roku 2017 s cílem snížit nadměrnou nabídku na světovém trhu. S převisem nabídky se přitom trh citelněji potýká od poloviny roku 2014. Dohodu o snižování těžby celkově o 1,8 milionu barelů denně prodloužily tyto země do konce letošního roku.
Jejich úsilí přineslo zvýšení ceny severomořské ropy Brent až k 71 dolarům za barel, nyní se ale barel pohybuje kolem 65 dolarů. Na druhou stranu ale toto úsilí podpořilo produkci amerických těžařů ropy z břidlic.
Těžba ropy v rámci OPEC v únoru klesla o 77 tisíc barelů na 32,186 milionu barelů denně. Největší podíl má na tom Irák, Spojené arabské emiráty a Venezuela. Podle propočtů agentury Reuters 12 členských zemí dodržuje dohodu na 147 procent, zatímco v lednu to bylo 137 procent. Ve Venezuele, která prožívá těžkou hospodářskou krizi, se těžba v únoru snížila o 183 tisíc na 1,586 milionu barelů denně. To je zřejmě nejméně za desítky let.
Pohonné hmoty jsou v Česku nejlevnější za několik měsíců
Pohyb cen ropy se promítá do toho, kolik řidiči zaplatí na čerpacích stanicích. Ceny pohonných hmot v Česku v uplynulém týdnu klesly na nejnižší úroveň od loňského listopadu. Nejprodávanější benzin Natural 95 zlevnil od minulé středy o pět haléřů na 30,61 koruny za litr a nafta o sedm haléřů na 29,68 koruny. V tuzemsku benzin s naftou zlevňují zhruba od poloviny února.
Podle analytika společnosti Cyrrus Lukáše Kovandy je prostor k bezprostřednímu zlevnění benzinu a nafty minimální. „Ovšem ve výhledu pro letošní rok budou pokračovat tlaky na pokles cen ropy. Do toho se od druhého čtvrtletí přidá posilování koruny vůči dolaru. Oboje vyústí ve zlevňování pohonných hmot.
Z jednotlivých regionů republiky mají stále nejvyšší ceny Praha a Vysočina. Za benzin zaplatí řidiči v Praze v průměru 31,32 koruny za litr a na Vysočině 31,20 koruny. V žádném dalším kraji cena nepřekročila 31 korun. Nafta stojí v Praze i na Vysočině shodně 30,35 koruny. Ve většině ostatních krajů je přitom cena litru nafty pod 30 korunami.
Nejlevněji koupí benzin motoristé v Jihočeském kraji, kde litr stojí 30,13 koruny. Nejnižší průměrnou cenu nafty má Karlovarský kraj s 29,13 koruny za litr.
