Polsko a Maďarsko se bouří proti návrhu Evropské komise, aby země, které poruší vládu práva, přišly o evropské dotace. Maďarsko návrh označilo doslova za „vydírání“ a Viktor Orbán pohrozil, že přijetí rozpočtu zablokuje. Nápad podmínit evropské peníze se ale nelíbí i velké části evropských poslanců.
Opatření, podle kterého by země porušující práva v oblasti eurofondů přišly o evropské peníze, plánuje Evropská komise zavést s novým společným rozpočtem od roku 2021.
Maďarsko a Polsko, které se proti návrhu ohradily nejhlasitěji, dostávají dnes na dotacích EU mnohem víc, než kolik do unijního rozpočtu odvádějí. Brusel ale kritizuje některé kontroverzní kroky tamních vlád. Podle agentury Reuters by, pokud se situace ve východoevropských zemích nezmění a opatření skutečně začne platit, mohly země přijít o miliony eur.
„Daňoví poplatníci velmi ostře volají po tom, aby ve státě, kam jdou peníze, byla funkční justice,“ vysvětlila postoj Evropské komise, která návrh rozpočtu představila, Věra Jourová. Ta v Komisi zastává post eurokomisařky pro spravedlnost a ochranu spotřebitelů.
Polsko ale návrh na regulaci dotací podle stavu demokracie v zemi označilo za nepřípustný. „Spatřujeme v tom snahu o zvýšení politického tlaku na některé země,“ uvedl polský ministr zahraničí Jacek Czaputowicz. Sankce by zemi mohly v budoucnu hrozit za podobné kroky, jako je probíhající soudní reforma.
Právě soudní reforma podle Prouzy evropské země, které na rozdíl od Polska do evropského rozpočtu spíše přispívají, zneklidňuje. „Bohatší země říkají, že rády přispějí těm chudším, ale musí zachovávat základní evropské hodnoty. Jednou z nich je funkční soudní systém. Ta debata se nevede o konkrétních změnách, ale o tom, jestli bude třeba Polsko stále demokratickou zemí s funkční policií a soudy, které potrestají zneužívání evropských peněz,“ shrnul požadavky Evropské komise Prouza.
Vydírání, soudí někteří čeští europoslanci
Výhrady vůči novému opatření mají i další europoslanci včetně části českých zástupců. „Zhodnotit, jestli v některé zemi neporušují právo nebo neporušují evropské hodnoty, může být za určitých podmínek velice subjektivní. Je to v podstatě politické hodnocení, ale bude ho provádět sbor úředníků. A já se obávám, že při takhle subjektivním hodnocení je to zneužitelné,“ uvedl europoslanec Jan Zahradil (ODS), který opatření označil za způsob, jak některé státy vydírat.
Podle europoslance a šéfa TOP 09 Jiřího Pospíšila je opatření zbytečné. „Pokud někdo porušuje principy právního státu, pak už dnes zná Lisabonská smlouva způsob, jak vůči té zemi postupovat a jak ji případně trestat v oblasti odjímání hlasovacího práva. Ale trestat někoho ekonomicky, to mi připadá, že je mimořádně nebezpečná myšlenka,“ varoval Pospíšil.
A ohradila se i lidovecká europoslankyně Michaela Šojdrová. „Podmiňovat jakékoli finanční programy něčím, co je pravidelnou součástí a povinností Evropské komise, to mi nepřipadá jako správné,“ řekla.
Prouza: Výhrady značí dobrou práci Komise
Výhrady, které vůči novému rozpočtu zazněly z mnoha stran, podle bývalého státního tajemníka ukazují, že Evropská komise odvedla dobrou práci. „Celkově se ten návrh skoro nikomu nelíbí, to znamená, že je dobrý. Nakonec ale přece jen více pomáhá chudším zemím než těm, které budou platit,“ zhodnotil Prouza.
O odebrání peněz by měly podle návrhu Evropské komise hlasovat všechny země kvalifikovanou většinou. Takzvaný „bič na neposlušné“ by tak mohl platit i proti vůli Polska, Maďarska nebo Česka. A podle Prouzy je pravděpodobné, že takový mechanismus se v novém rozdělování společných peněz skutečně objeví.
V jaké podobě to bude, zatím není jisté. Jednat o něm budou nejspíš i europoslanci zvolení na jaře příštího roku. O minulém rozpočtu se jednalo dva roky a podle Prouzy to tak bude nejspíš i tentokrát.
Evropská komise představila tento týden návrh unijního rozpočtu na léta 2021 až 2027 - v absolutních číslech má dosáhnout v přepočtu devětadvaceti bilionů korun. Víc peněz by měla unie vynakládat na ochranu hranic a azylovou politiku, méně by podle návrhu dostávali například zemědělci.
To se nelíbí maďarské vládě, která v pátek pohrozila zablokováním rozpočtu „Domníváme se, že by migrantům neměl připadnout ani jediný cent,“ řekl premiér Viktor Orbán s tím, že náklady na řešení migrační krize by měly příslušné země čerpat ze svých vlastních rozpočtů.
Česko zůstane i po roce 2021 takzvaným čistým příjemcem - a například v tom současném rozpočtovém období, od roku 2014 až do roku 2020, může z evropských fondů vyčerpat zhruba šest set miliard.
