Volkswagen zaplatí v USA kvůli skandálu s emisemi 15,3 miliard dolarů

Nahrávám video
Volkswagen bude platit v Americe
Zdroj: ČT24

Německá automobilka Volkswagen zaplatí celkem 15,3 miliardy dolarů (375 miliard korun) v rámci dohody o řešení skandálu s obcházením emisních testů. Tu uzavřela s americkými úřady a tamními majiteli svých naftových vozů, uvedlo americké ministerstvo spravedlnosti v dokumentu, který předložilo soudu v San Francisku.

Z 15,3 miliard dolarů dá automobilka Volkswagen v USA deset miliard na opravy a odkup téměř půl milionu naftových vozů, které byly vybaveny nelegálním softwarem pro manipulace s emisemi oxidů dusíku, a na odškodnění jejich majitelů. 

Volkswagen by podle dokumentu měl zahájit odkup vozů v říjnu, a to za cenu vypočítanou podle jejich tržní hodnoty před podzimním vypuknutím skandálu. Částka vynaložená na odkupy bude podstatně nižší, pokud regulační úřady schválí firmě případné opravy a vlastníci vozů se rozhodnou, že je nechají opravit. Podle dokumentu ale zatím firma nenavrhla opravu, která by její vozy uvedla do souladu s americkými předpisy. Majitelé dostanou navíc odškodnění ve výši 5100 až deset tisíc dolarů v závislosti na stáří vozu.

Vlastníci vozů ale mohou stále nabídku firmy odmítnout a podat na ni samostatnou žalobu. Celou dohodu ještě musí schválit federální soud v San Francisku.

Koncern bude platit i čtyřicítce států USA

Informovaný zdroj agentuře Reuters navíc řekl, že Volkswagen oznámí oddělené vyrovnání s nejméně 44 americkými státy. To bude firmu stát minimálně 603 milionů dolarů. Celkově půjde o největší vyrovnání v americkém automobilovém sektoru, řekli právníci agentuře AP. Na firmu byla od států USA podána i trestní oznámení.

Volkswagen se na základních principech řešení aféry v USA dohodl již v dubnu. Vedle nabídky odkoupit od majitelů nelegálně upravené naftové vozy je součástí také fond pro řešení otázky nadměrných emisí. Do něj Volkswagen převede 2,7 miliardy dolarů. Dále vzniká i fond na podporu zelených technologií v automobilovém průmyslu – ten od firmy dostane dvě miliardy dolarů. 

Skandál propukl loni v září, kdy americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Koncern pak přiznal, že v USA je tímto softwarem vybaveno takřka 570 tisíc vozů.

Nynější dohoda se týká asi 482 tisíc naftových vozů s dvoulitrovým motorem, o postupu u zbývajících 85 tisíc aut s třílitrovým motorem zatím nebylo rozhodnuto.

Volkswagen po odhalení skandálu v USA přiznal, že po celém světě instaloval software umožňující manipulace s emisními testy do zhruba 11 milionů naftových aut. Aféra se týká i 1,2 milionu vozů Škoda Auto, které se již také začaly svolávat

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

EK chce změnit pravidla fúzí, aby vznikali silní konkurenti firem z USA a Číny

Evropská komise (EK) plánuje přepracovat pravidla pro fúze. Chce odstranit některé překážky bránící vzniku velkých lokálních firem schopných konkurovat velkým podnikům ze Spojených států a Číny. Byla by to první zásadní revize politiky fúzí a akvizic za dvacet let, upozornila agentura Bloomberg.
před 6 hhodinami

Ekonomika vzrostla v prvním čtvrtletí meziročně o 2,1 procenta, odhaduje ČSÚ

Tuzemská ekonomika v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o 2,1 procenta. Mezičtvrtletně byl hrubý domácí produkt (HDP) vyšší o 0,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Analytici růst HDP očekávali.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

„Zběhnutí“ Emirátů je ranou pro Saúdy. Může rozkolísat ceny ropy

Odchod Spojených arabských emirátů (SAE) z organizací OPEC a OPEC+ je ranou pro prestiž Saúdské Arábie jako dominantního člena kartelu. Očekávané navýšení těžby ze strany SAE nejspíš povede ke zlevňování „černého zlata“ a podle řady analytiků může ceny rozkolísat. Otazníky visí i nad možnou další fragmentací organizace. Kvóty se totiž nelíbí i zemím jako Kazachstán, Nigérie či Venezuela.
před 11 hhodinami

Česko má zájem o surovou ropu z Kazachstánu, řekl Babiš

Česká republika má zájem o dlouhodobé dodávky surové ropy z Kazachstánu, řekl v Astaně premiér Andrej Babiš (ANO) po jednání s kazachstánským prezidentem Kasymem-Žomartem Tokajevem. Připomněl také, že tato středoasijská země je největším producentem uranu na světě a má bohatá naleziště i dalších surovin. Česko by s Kazachstánem mohlo spolupracovat například v oblasti vědy a výzkumu jádra či v dalších strategických otázkách. Babiš uvedl, že v Kazachstánu propagoval i české zbrojařské firmy.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Ropa kvůli Blízkému východu dál zdražuje, Brent je nejvýš od roku 2022

Cena severomořské ropy Brent stoupla na více než 119 amerických dolarů (asi 2480 korun) za barel. To je nejvyšší hodnota od roku 2022, kdy začala ruská válka na Ukrajině. Ceny ovlivňuje konflikt na Blízkém východě, uvedla ve středu večer agentura AFP.
29. 4. 2026

Prezidentem Hospodářské komory byl opět zvolen Zdeněk Zajíček

Podnikatelé zvolili ve středu na celostátním sněmu v Praze za prezidenta Hospodářské komory ČR na další tři roky opět Zdeňka Zajíčka, který byl jediným kandidátem. Komora upřesnila, že získal 184 hlasů ze 200. Zajíček vede komoru od roku 2023, kdy vystřídal ve funkci Vladimíra Dlouhého. Hospodářská komora sdružuje živnostníky, malé, střední i strategicky důležité velké podniky a zhruba 140 oborových asociací, svazů a řemeslných cechů.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

ÚOHS zastavil správní řízení s energetickými firmami, zakázané dohody neprokázal

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) zastavil správní řízení, které zahájil loni v červnu s firmami ČEZ, EP Energy a Veolia Energie. Podezíral je z uzavírání zakázaných kartelových dohod v souvislosti s aukcemi na kombinované dodávky tepla a elektřiny, ze získaných materiálů se ale existenci těchto dohod nepodařilo prokázat. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. Firmy rozhodnutí uvítaly, jakékoliv porušení pravidel odmítly.
29. 4. 2026Aktualizováno29. 4. 2026

Fond prověřuje kvůli možnému střetu zájmů dotace pro Agrofert za miliardu

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) prověřuje možný střet zájmů u národních dotací vyplacených Agrofertu ve výši zhruba jedné miliardy korun, uvedl ředitel fondu Petr Dlouhý. Fond po holdingu zároveň neplánuje zpětně vymáhat nárokové evropské dotace obdržené v letech, kdy byl jeho někdejší majitel Andrej Babiš (ANO) poprvé premiérem. Podpůrný a garanční lesnický a rolnický fond (PGRLF) pak oznámil, že bude kvůli střetu zájmů Babiše vymáhat po asi dvacítce firem z Agrofertu podpory za miliony korun.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026
Načítání...