Volkswagen urovná civilní a trestní vyšetřování v USA. Bude ho to stát přes čtyři miliardy dolarů

Americká vláda uzavřela s německým automobilovým koncernem Volkswagen dohodu ohledně urovnání jeho emisního skandálu. Automobilka přiznala vinu a zaplatí 4,3 miliardy dolarů (zhruba 110 miliard korun). Potvrdilo to ve středu americké ministerstvo spravedlnosti. Oznámilo rovněž, že v souvislosti se skandálem obvinilo šest vysoce postavených zaměstnanců Volkswagenu. Nevyloučilo, že obviněním budou čelit i další lidé.

Podle agentury AP jde o největší pokutu, jakou kdy americká vláda některé automobilce vyměřila. „Dnešní kroky odrážejí neochvějné odhodlání chránit spotřebitele, stejně jako životní prostředí a finanční systém,“ uvedla americká ministryně spravedlnosti Loretta Lynchová.

Automobilka, jejíž součástí je rovněž česká Škoda Auto, se v rámci dohody o urovnání přiznala ke spiknutí s cílem podvést Spojené státy, k bránění spravedlnosti a k poskytování falešných informací. V dohodě se podle agentury Reuters píše, že Volkswagen mohl za své kriminální počínání dostat pokutu až 34,1 miliardy dolarů. 

Jedním z obviněných zaměstnanců je manažer Oliver Schmidt, který byl již v sobotu zadržen na Floridě a který v minulosti řídil americké oddělení firmy pro dodržování regulačních předpisů. Mezi obviněné patří například i bývalý šéf vývoje značky VW Hainz-Jakob Neusser či bývalý šéf vývoje motorů Jens Hadler.

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) předloni v září Volkswagen obvinila, že do vozů s naftovým motorem instaloval software umožňující při testování emisí skrývat vysoce nadlimitní hodnoty oxidů dusíku. Volkswagen následně přiznal, že tento software po celém světě instaloval do zhruba 11 milionů naftových aut. Skandál se týká i zhruba 1,2 milionu vozů Škoda Auto.

Koncern bude tři roky pod dozorem

Automobilka již předloni na podzim přiznala, že téměř 600 tisíc naftových vozů v USA vybavila systémem umožňujícím falšovat testy emisí. Generální ředitel Volkswagenu Matthias Müller ve středu uvedl, že automobilka svých kroků „hluboce lituje“. „Již nejsme ta samá firma jako před 16 měsíci,“ prohlásil dozorčí rady VW Hans Dieter Pötsch.

Dohoda o urovnání předpokládá, že Volkswagen bude v USA po tři roky pod zvláštním dozorem a že provede výrazné reformy. Automobilka mimo jiné slíbila, že propustí šest zaměstnanců, osm pracovníků přeřadí a se třemi zavede disciplinární řízení, napsala agentura Reuters.

Předchozí urovnání

Německý koncern již v USA uzavřel některé dohody, které by měly zahladit škody po emisním skandálu. 

Před časem se například dohodl, že ve Spojených státech zaplatí přes 200 milionů dolarů (5,2 miliardy korun) jako kompenzaci za emise ze zhruba 80 tisíc aut s třílitrovým naftovým motorem, která mají zabudovaný software umožňující manipulovat s testy emisí.

Již před tím pak soud schválil dohodu ohledně vozů s dvoulitrovým naftovým motorem v hodnotě 14,7 miliardy dolarů. Většinu peněz by měl Volkswagen vynaložit na odkup vozů a další kompenzace majitelům. 

Na odkupy a úpravy svých vozů s nelegálně upravenými naftovými motory a kompenzace v Kanadě pak VW vydá tamním majitelům v přepočtu až 2,8 miliardy amerických dolarů (72,4 miliardy korun).

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Ekonomika

Podpora biometanu se mění, stát chce rozhýbat výrobu

Letos se mění provozní podpora stanic na výrobu biometanu. Nově ji stát vyhlásí formou aukce, ve které uspěje žadatel o nejnižší dotace. Úřady tím chtějí rozhýbat rekonstrukce i nové stavby, neboť biometan by jako částečná náhrada zemního plynu mohl pokrýt desetinu tuzemské spotřeby. Podle oborového sdružení CZ Biom ale bude i tak těžké splnit plány, jejichž cílem je produkovat do roku 2030 půl miliardy metrů krychlových biometanu ročně.
13. 1. 2026

Světové centrální banky podpořily šéfa Fedu

Vedoucí představitelé hlavních centrálních bank světa se postavili za šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella, kterému administrativa prezidenta Donalda Trumpa hrozí trestním stíháním. Společné stanovisko zveřejnila Evropská centrální banka (ECB), kterou vede Christine Lagardeová.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Inflace loni mírně zrychlila na 2,5 procenta

Za celý rok 2025 činila průměrná míra inflace 2,5 procenta, předloni byla o desetinu procentního bodu nižší. Ceny zboží vzrostly loni o 1,1 procenta, ceny služeb o 4,7 procenta. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V prosinci vzrostly spotřebitelské ceny meziročně o 2,1 procenta, stejně jako v listopadu. Důvodem růstu byly zejména ceny bydlení.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Trump uvalil 25procentní clo na země obchodující s Íránem

Země, které obchodují s Íránem, budou s okamžitou platností při obchodování se Spojenými státy podléhat celní přirážce ve výši 25 procent. Na své sociální síti Truth Social to oznámil americký prezident Donald Trump s tím, že toto nařízení je konečné a nezvratné. Íránem zmítají protivládní demonstrace, při nichž podle aktivistů od přelomu roku zahynuly stovky lidí. Trump nevylučuje, že Spojené státy proti Teheránu zasáhnou.
13. 1. 2026Aktualizováno13. 1. 2026

Zastrašování, řekl šéf Fedu o svém vyšetřování

Americké ministerstvo spravedlnosti začalo vyšetřovat šéfa centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Administrativa prezidenta Donalda Trumpa mu pohrozila obviněním za loňské výroky před Kongresem ohledně projektu renovace budov centrální banky, oznámil v neděli večer Powell. Vyšetřování označil za záminku. Trump si totiž přeje výrazně nižší úrokové sazby a Powella opakovaně kritizoval, že to nezajistil. Současný ministr financí Scott Bessent podle zdrojů serveru Axios prezidenta varoval, že vyšetřování vyvolává chaos a mohlo by mít negativní vliv na finanční trhy.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Před 35 lety dorazila do obchodů šoková terapie cenami

V lednu 1991 zažili lidé v obchodech šok. Po liberalizaci cen – s cílem přejít ze socialistického plánování na tržní hospodářství – se cenovky zboží v obchodech výrazně zvýšily. Citelné to bylo zejména u základních potravin. Ve státních kamenných obchodech, ještě nezprivatizovaných, se skokově zdražovalo. Prodej kupříkladu mléka či másla pak „v odvetě zákazníků" klesal natolik, že producenti museli zastavovat linky. Výrobci i soukromí obchodníci však reagovali na přemrštěné ceny rychle. Pivo, mléko nebo máslo se začalo prodávat například na ulici z nákladních aut za výrazně nižší ceny než u konkurence v prodejně. Lidé se tak rychle naučili, že skončil čas jednotných cen a také to, že se vyplatí hledat v dostupném okolí nejvýhodnější ceny. A to se jim hodí dodnes.
12. 1. 2026

S nástupem ledna služby zdražují, a to víc než jiné sektory

Analytici očekávají, že zdražování služeb bude i v letošním roce vyšší, než bude činit průměrná inflace. Znát už je to v ubytování a stravování, trend ale poznají například i zákazníci, kteří se chystají do kadeřnictví, na manikúru nebo kosmetiku. Někde za zdražením stojí vyšší nájmy provozoven, jinde vyšší povinné odvody na sociálním a zdravotním pojištění. Měsíc leden je pak znám tím, že ke zdražování dochází plošně.
12. 1. 2026

Zákazník chce SUV, regulace jdou proti trendu, zaznělo v Událostech, komentářích z ekonomiky

Trh s novými auty v Česku ožívá. Loni jich zákazníci koupili téměř 249 tisíc, meziročně zhruba o sedm procent víc. Stoupal i podíl vozů s alternativním pohonem, čistě elektrická auta ale představovala stále výraznou menšinu. O aktuálních trendech v automobilovém průmyslu, očekáváních pro rok 2026 i evropských regulacích v Událostech, komentářích z ekonomiky debatovali generální ředitelka AURES Holdings Karolína Topolová, výkonný ředitel sdružení automobilového průmyslu Zdeněk Petzl a generální ředitel zastoupení značek Toyota a Lexus pro ČR Martin Peleška. Debatou provázeli Jakub Musil a Tereza Gleichová.
11. 1. 2026
Načítání...